První kolo voleb do francouzského Národního shromáždění proběhlo ve znamení nízké volební účasti a velkého úspěchu sjednocené opoziční levice. Prezident Macron se má čeho obávat.
Jako by jejich politická scéna přestala Francouze bavit, v prvním kole voleb ve Francii byla zaznamenána volební účast pouhých 47,5 %. „Skutečnost, že jeden ze dvou francouzských voličů se v neděli držel stranou od volební urny, je znepokojivá“, vyjádřil se francouzský politolog Olivier Rouquan. Účast totiž byla nejnižší v celé novodobé francouzské historii. Voliči dali přednost relaxaci a poznávání krás země a využili slunečného počasí i příjemných teplot kolem 27°C.
Vítězství „o chlup“. Tak bychom mohli nazvat volební výsledek Ensemble, centristické volební strany Emmanuela Macrona. Ensemble získala 25,71 % hlasů, takže její náskok před levicovou koalicí s výsledkem 25,61 % byl „velmi mírný“. Možnost ztráty většiny v Národním shromáždění tak není vyloučena. Vše se rozhodne v druhém kole voleb, které proběhne již tuto neděli.
“Pravda na konci prvního kola je taková, že prezidentská strana je poražena.” Takto komentoval volby Jean-Luc Mélenchon, lídr opozičních levicově-zelených. Voliče pak vyzval, aby v neděli přišli k volbám a aby „definitivně odmítli katastrofální politiku Macronovy většiny“. Mélenchon, který se umístil na 3. místě v prezidentských volbách, vedl a vede proti Macronovi energickou kampaň. Jeho politická aliance s názvem NUPES, kterou tvoří jeho vlastní krajně levicová strana La France Insoumise, socialisté, komunisté a zelení, vystupuje pod heslem „Mélenchon premiérem“. Jejich program má za cíl například snížit věk odchodu do důchodu na 60 let (Macron chce naopak zvýšení z 62 na 65), slibuje zmrazit ceny u 100 věcí základní potřeby, zvýšit minimální mzdu o 15%, vytvořit milion nových pracovních míst a zavést daň z bohatství.
Prezident Macron po svém znovuzvolení prezidentem v dubnu sestavoval novou vládu a avizoval celou řadu opatření souvisejících především s bojem s rostoucí inflací a životními náklady. Při tak těsné většině, kterou nyní získal, se může stát, že bude mít s prosazením svých plánů problémy. Na výsledcích voleb také závisí, zda se jako premiérka udrží Borneová a 15 ministrů, kteří musí obhájit ve volbách svá křesla, aby zůstali ve vládě.
Úspěch ve volbách zaznamenala i krajně pravicová Marine Le Penová, která byla na druhém místě v prezidentských volbách. Nedělním volebním výsledkem své strany byla potěšena. Její Národní shromáždění získalo 18,74 % hlasů s předpokládaným počtem 15–30 křesel, což je mnohem více než současných osm.