Balkánské zápisky se dnes věnují reakcím zemí západního Balkánu na výsledky posledního summitu EU.
Ze všech státníků ze západního Balkánu byl albánský premiér Edi Rama nejvíce rozzlobený a naštvaný na výsledky summitu EU. Dával to velice nahlas najevo, když na tiskovce se sešel on, srbský prezident Alexandar Vučić a makedonský premiér Dmitar Kovačevski s novináři.
Odcitujme výlevy těchto tří politiků, z čehož je bez komentáře naprosto jasná nynější situace vztahu EU k zemím západního Balkánu.
Edi Rama: „Je znepokojující, že ani pandemie ani tragická válka hrozící přerůst ve světovou, nevedou ke sjednocení. Problém není v tom, že každý z nás žije v jiném poschodí, měli bychom se sejít aspoň v obýváku.“
Začal pateticky až květnatě a jako bývalý profesor malířství na akademii umění obrazně. Přistál na zemi, aby v narážce zareagoval na jeden z nejproblematičtějších bodů jednání: „Nejde pouze o problém s Bulharskem. EU je unavena rozšiřováním.“ Mluvil pak o svých pocitech v centrále EU: „Návštěvou v Bruselu se cítím být Evropanem. Příjemný pocit, ale zároveň mám špatný pocit, že se nacházím jako návštěvník v rozděleném domě, kde si nejsme rovnoprávnými občany – Evropany.“
Vrátil se k tématu Bulharska: „To, co předvádí Bulharsko, je hanba. Jak je možné, že jedna země zablokuje názory zbytku a tyto země jsou bezmocné. Povídá se, že Putin je nemocný. Nezdá se ale, že by Brusel byl ve zdravé kondici.“
Promluvil o místním hledisku: „Neničte víru Albánců v evropskou budoucnost.“ Vadí mu, že kosovští Albánci mají ztížený pohyb po Evropě: „Za dob jugoslávské diktatury mohli Kosované svobodně cestovat. Po osvobození je osvoboditelé drží doma jako rukojmí.“
Nakonec Rama obhajoval pozici Srbska k embargu: „Nechtějte po Srbsku, aby se připojovalo k sankcím vůči Rusku. Mějte pro ně pochopení.“
Dodejme, Edi Rama se pro svá stanoviska dostal do velkého konfliktu s bulharskými představiteli. To má dnes velkou dohru ve vzájemném obviňování na sociálních sítích a přesvědčování o správnosti názoru.
Za vše může Macron
Francouzský prezident přišel v rámci předsednictví EU s návrhem pro vyřešení sporu mezi Severní Makedonií a Bulharskem. Jak známo Bulharsko považuje Severní Makedonii za umělý útvar vzniklý díky Titově iniciativě. Tito měl z Bulharů žijících na území tehdejší Makedonie vytvořit samostatný makedonský národ a autonomní státní útvar.
Emmanuel Macron ve snaze vyjít oběma zemím vstříc navrhl, aby Severomakedonci změnili ústavu a do ní vepsali větu o „občanech žijících uvnitř svých hranic, kteří jsou součástí jiného národa.“ Dnes o tomto návrhu jedná bulharský parlament a zdá se, že je pro poslance přijatelný.
Něco takového pochopitelně ale u Severomakedonců narazilo na velký odpor. Premiér Dmitar Kovačevski se ještě v Bruselu na tiskové konferenci ozval a byl rozhořčený nad způsobem vyjednávání v EU: „Jak se jen mohou bilaterální otázky stát multilaterálním problémem!“ Vadí mu, že přijetí není váženo zásluhovostí, ale politickým úsudkem jako v případě Ukrajiny a Moldávie.
Nepřijetí Macronova návrhu znamená, že Severní Makedonie a s ní Albánie se nemohou stát kandidátskými zeměmi EU.
Lamentace premiéra Kovačevského nad daným stavem pokračovala: „Nesmíme připustit, aby Severní Makedonie a Albánie, stejně jako celý region přešlapovaly na místě. Je to jen proto, že jedna země EU (Bulharsko) nedokáže koordinovat a zajistit odstranění blokády naší cesty do EU.“
Důvodů pro společná stanoviska Albánie a Severní Makedonie je několik. Vyjmenujme dva. Jednak již v minulosti slíbil Edi Rama, že Albánie do EU nevstoupí bez Severomakedonců. Druhou věcí je skutečnost, že v Severní Makedonii žije velmi početná albánská menšina zastoupená svými představiteli v parlamentu. Také ministr zahraničí je Albánec.
Jen krátce o srbském prezidentovi. Aleksandar Vučić vystoupil velice diplomaticky a nepouštěl se do žádné kritiky. Jeho neaktivnost byla velice nápadná. Sám to vysvětlil jako zkušený znalec vyjednávání s administrativou EU: „Nesmíme plakat a naříkat. Nic to na věci nezmění. Nezbývá než na sobě usilovně pracovat. Musíme se sami změnit a vytvořit kolem sebe lepší prostředí a pro občany lepší životní úroveň. Znamená to vylepšit otázky soudnictví, spravedlnosti, vlády práva a demokracie.“
Ostatně jeho slova potvrdil již zmíněný Edi Rama, který promluvil o pozitivním významu konceptu Otevřený Balkán, což je ekonomická a politická zóna na způsob EU zatím mezi Albánií, Srbskem a Severní Makedonií.
Ilustrační foto: Government da United States, Public domain, via Wikimedia Commons