Zákon vytvářející nerovnost ve společnosti, nebo norma, kterou bylo nutné přijmout právě v podobě, v jaké je? Pojďme se podívat na jednu z částí tzv. Lex Ukrajina.
Levné a dostupné bydlení je v naší zemi utopií i ožehavým problémem, po jehož řešení naléhavě volají občané ČR, ale i politici, bohužel povětšinou ti opoziční. Přesto existují případy a situace, kdy vedení ČR a zákonodárci dokáží pro jeho zajištění jednat nebývale rychle a pohotově. Takovým případem je zákon Lex Ukrajina (systém zákonů, který upravuje podmínky pobytu občanů Ukrajiny v jejich aktuální situaci) a především jeho speciální část upravující sociální bydlení. Takzvaný „Zákon o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace“ pojednává o možnostech výstavby sociálních bytů za speciálních podmínek, které tuto stavbu výrazně zjednodušují a zrychlují. Ustanovení zákona zaručují, že ukrajinským občanům prchajícím před válkou bude možno poskytnout to, v co uprchlíci z jiných zemí, ale i čeští občané v nouzi mohou doufat jen velmi těžko. Pojďme si výše zmíněný zákon a jeho jednotlivé části alespoň stručně projít.
Zákon stanovuje pojem „nezbytná stavba“. Stavebníkem nezbytné stavby může být český stát, kraj, obec a jimi zřizované příspěvkové organizace. Z práv stavebníka je vyloučena významná skupina investorů, stavět nemohou neziskové organizace ani právnické osoby. Našel-li by se tedy donátor, který by chtěl takové investici věnovat své prostředky, má prozatím smůlu. „Nezbytnou stavbou“ je stavba dočasná. Její trvání nesmí přesáhnout 3 roky, po jejich uplynutí musí být stavba buď převedena na stavbu trvalou, nebo odstraněna, v kterémžto případě se pak člověku nutně nabízí otázka hospodárného využití státních, krajských či obecních prostředků. Specialitou zákona je i upuštění od nezbytnosti v klasickém stavebním zákoně pevně dané – dodržovat územní plán. Investor pořizující „nutnou stavbu“ může stavět i v oblastech, kde pozemky nejsou určeny územním plánem k zastavění. A co víc, jakmile státní, krajský či obecní úřad udělí takovouto výjimku, nelze se proti ní odvolat. Žádná zásada přezkoumatelnosti rozhodnutí, žádná druhá instance. Dotkne-li se stavba negativním způsobem práv běžného občana, nemá možnost se jakkoliv bránit.
Pokud jsme zvyklí, že všechny stavby musejí splňovat technické předpisy dle norem, budeme i tady možná překvapeni. Stavebník „nezbytné stavby“ se totiž může odchýlit od technických předpisů. Představme si jednu z možných odchylek v praxi. Dočasné bydlení, které uprchlíkům poskytneme, nebude kupříkladu mít (tak, jak běžně musí) zajištěnou odstavnou plochu. Ukrajinští uprchlíci disponují motorovými vozidly a budou tak nuceni parkovat, kde jen to půjde. Dokončená „nezbytná stavba“ navíc nevyžaduje kolaudační souhlas, ani kolaudační rozhodnutí. Stavebník pouze oznámí stavebnímu úřadu začátek užívání a ten pak provede prohlídku. Podal-li by kdokoliv proti stavbě odvolání (lze nejdéle do 1 měsíce), je mu umožněn pouze soudní přezkum. Přezkoumání ve správním řízení tak, jak ho známe ze Správního řádu, zde nefunguje. Odvolání navíc nemá odkladný účinek, stavbu lze provést i přes rozpor.
Co vyplývá z výše napsaného? Máme tu skupinu občanů posuzovanou z hlediska práva jinak než jiné skupiny, což je zcela výjimečná situace v našem právním řádu. Je zde nerovnost v přístupu, kdy migranti z jiných států než Ukrajiny, ale ani občané ČR v tísnivé situaci nemohou na podobné podmínky, jaké nabízí Lex Ukrajina, dosáhnout, jinak řečeno, vytváří se výlučnost, speciální přístup k legislativě. Každá podobná nerovnost je z hlediska vnímání veřejnosti brána jako kontraproduktivní, lidé mohou mít pocity křivdy a sociální nespravedlnosti ve společnosti. Otázkou je též, zda tu nejde o nesystémový přístup upravující jen jednu speciální situaci. Pokud se zavádí opatření pro podporu sociálního bydlení, bylo by vhodné, aby řešil i širší rámec. Občané trpící důsledky válek jsou po celém světě a též v naší zemi řada občanů trpí nedostatkem bydlení. Pojem „nezbytná stavba“ by se tedy mohl a ideálně měl vztahovat na všechny osoby na našem území, které splňují podmínky pro získání nároku na ni. Sem by mohly patřit např. stavby a infrastruktura pro školství, zdravotní zařízení, sociální služby a mnohé další.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.