Jak pochodil Biden u Saúdů?

VSa Trendy

Minulý týden zavítal americký prezident Joe Biden na Blízký východ. Jel tam hlavně kvůli ropě, avšak Saúdská Arábie neposkytla USA žádné konkrétní závazky ohledně zvýšení těžby ropy a učiní tak pouze v případě, že bude na trhu deficit.

Představitelé Bílého domu v souvislosti s Bidenovou návštěvou v Saúdském království uvedli, že doufají, že OPEC a jeho partneři mimo tuto organizaci přijmou další opatření ke zvýšení dodávek ropy, aby pomohli řešit rostoucí ceny benzínu v USA. Saúdský ministr zahraničních věcí Adel Al-Džubajr je však toho názoru, že rekordně vysoké ceny u čerpadel souvisejí mnohem více s nedostatkem rafinérských kapacit v USA než s nedostatečnou nabídkou ropy na světových trzích. Ale jak uvedl dále, „Saúdská Arábie je odhodlána stabilizovat mezinárodní trhy s ropou a zajistit, aby byly trhy dostatečně zásobovány ropou“. Tato opatření jsou konzultována s partnery z OPEC a OPEC+.

S výše uvedeným pak kontrastovala informace, která se objevila v pátek těsně před návštěvou amerického prezidenta. Vyšla totiž najevo pikantní věc: největší světový vývozce ropy dováží ve velkém ropu z Ruska.

Jak uvedla agentura Reuters s odvoláním na údaje společnosti Refinitiv, od dubna do června dorazilo do Saúdského království přes ruské a estonské přístavy 647 000 tun ropy. Ve stejném období loňského roku to bylo 320 000 tun.

Saúdská Arábie je sama druhým největším producentem ropy po USA a zároveň největším vývozcem ropy na světě. Žádná země na světě nemůže vyrábět s nižšími náklady. Přesto má pro Saúdy dovoz ropy ekonomický smysl. Dovážená ropa se v létě spotřebovává v tuzemsku na výrobu elektřiny – zejména na provoz nesčetných klimatizací.

Rusko musí ale prodávat svou vlastní ropu s velkými slevami, např. ruská ropa Ural se obchodovala se slevou přes 30 %. Důvodem je mimo jiné zákaz dovozu ruské ropy do USA a dobrovolné zřeknutí se mnoha evropských ropných společností obchodovat s ruskou ropou. Saúdská Arábie může z této situace těžit: může pokrýt značnou část vlastní poptávky levnou ruskou ropou z dovozu a vyvážet více vlastní ropy za tržní ceny.

Kromě ropy byla tématem Bidenovy návštěvy přítomnost USA na Blízkém východě, hovořilo se také o bezpečnosti, stabilitě, demokracii a lidských právech.

USA z Blízkého východu „neodejdou“

Biden v sobotu na summitu arabských lídrů prohlásil, že Spojené státy „neodejdou“ z Blízkého východu: „Nenecháme vakuum, které by zaplnila Čína, Rusko nebo Írán.“ Summit v přístavním městě Džidda u Rudého moře byl pro Bidena příležitostí demonstrovat svůj závazek vůči regionu poté, co se většinu svého prezidentství věnoval ruské invazi na Ukrajinu a rostoucímu vlivu Číny v Asii.

Žádná ze zemí zastoupených na summitu zatím nejednala v souladu s USA o uvalení sankcí na Rusko, což je zahraničněpolitická priorita Bidenovy administrativy. Spojené arabské emiráty se staly jakýmsi finančním útočištěm pro ruské miliardáře a jejich jachty za miliony dolarů. Egypt zůstává otevřený ruským turistům.

Jak se ukázalo, situace na Blízkém východě není sama o sobě jednoduchá. Mezi devíti hlavami států Blízkého východu, které se summitu zúčastnily, panují ostré rozpory v zahraniční politice. Například Saúdská Arábie, Bahrajn a Spojené arabské emiráty se snaží izolovat a přitlačit Írán kvůli jeho regionálnímu dosahu a zástupným cílům. Omán a Katar mají s Íránem pevné diplomatické vztahy a působí jako prostředníci při jednáních mezi Washingtonem a Teheránem.

I přes tyto „zádrhele“ se účastníci kromě jiného shodli na potřebě regionální stability, bezpečnosti a zajištění důležitých vodních cest.

Vedoucí představitelé po summitu v prohlášení potvrdili svůj společný závazek zachovat regionální bezpečnost a stabilitu, podporovat diplomacii s cílem deeskalace v regionu, prohloubit spolupráci v oblasti obrany, bezpečnosti a zpravodajských služeb v celém regionu a zajistit svobodu a bezpečnost vodních cest (jedná se zejména o Hormuzský průliv a Bab al-Mandab). Dále podporují zajištění toho, aby byl region Arabského zálivu prostý všech zbraní hromadného ničení, a zdůraznili, že zásadní význam má diplomatické úsilí, jehož cílem je zabránit Íránu ve vývoji jaderné zbraně, a že je třeba čelit terorismu a všem činnostem, které ohrožují bezpečnost a stabilitu.

Bližší informace najdete v prohlášení Bílého domu zde.

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Ilustrační foto: David Lienemann, Public domain, via Wikimedia Commons

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.