Jana Vostrá píše o některých úskalích práce státního úředníka například v oblasti výběru daní.
Státní úředník, otloukánek, nechtěné dítě, parazit, ten co způsobuje státu nadměrné výdaje a proto je zapotřebí ho umravnit, aby si nevyskakoval na slušné lidi, snížit mu plat, anebo mu nepřidat ani korunu, protože si to beztak nezaslouží, anebo propustit a vypustit. Úředník „finančák“ – no tak to je už úplně nejhorší ouřada ze všech ouřadů. Jen šikanuje lidi a vymýšlí si na ně úskoky, protože je to jeho náplň. Má z toho dokonce radost. Veskrze zkažená bytost. Měl by mít více empatie a soucitu. Jen buzeruje a přitom je placen z mých daní.
Takové úvahy se honí hlavou skoro všem, co se dostali do soukolí daňových řízení. Strach je přirozený a pochopitelný. Každý může udělat nevědomě nějakou chybu, která se ale dá ve spolupráci napravit i neformálně a bez následků.
Vedle toho ovšem existují „chyby“, které jsou vytvořeny úmyslně s cílem si finančně polepšit. Existují sólisté i celé skupiny sofistikované i méně sofistikované, organizované za účelem vytáhnout si peníze ze státní kasy. Tam potom státní úředník plní de facto funkci obránce státního rozpočtu. V organizovaných skupinách jsou mnohdy angažováni daňoví poradci, lékaři i právníci (bohulibá povolání) a nějaká etika jde v tomto případě stranou. Státní úředník má v tomto případě nelehkou pozici, musí uhájit státní rozpočet, s minimem prostředků, provádí doslova policejní práci a přitom je společensky dehonestován jako nežádoucí element. Pokud se zadaří, pachatelé si stěžují na všechny strany, na ouřadu, který „šikanoval“ poctivé podnikatele, a píší do novin. Využívají i politického vlivu, lobbují pro změnu zákona, někteří si změnu zákona vysoudí, aby příště ten přiblblý ouřada už neměl šanci. Cílem těchto skupin není ale nic jiného osobní finanční prospěch na úkor ostatních, kteří platí daně.
Daň je příjmem státu a slouží k zajištění jeho základních funkcí, což spočívá v zajišťování potřeb všech občanů. Měla by být pokud možno spravedlivá a přispívat by měli všichni, kteří na území státu žijí nebo podnikají, neboť spotřebovávají požitky, tvořící výdaje státu a neměli by se bez placení vézt jako černí pasažéři. V současné době jsou veškerá strategická odvětví zprivatizována v rukou cizích subjektů a utržené peníze utraceny bez užitku. To je důsledek nedůslednosti v tvorbě daňové soustavy, kdy výběr daní nezabezpečil vyrovnaný rozpočet. Vždy, když chyběly peníze, něco se prodalo. Kam to dospělo, zažíváme nyní.
Bylo vytvořeno obrovské množství výjimek, které umožnily úzkým skupinám lidí se vyhnout placení daní. Někde se výběr daní zvrhl ve výplatu sociálního příspěvku, např. výplata bonusů. V mnoha případech šlo o jasný podvod, ale finančák se nemohl zeptat dotyčných, jakým zázrakem jejich domácnost vyžije. No nic. Mnohdy se jedná o politická rozhodnutí, kdy jde stranou veškerá logika. V současné době nám k bonusu přibylo i zrušení EET, takže stát bude mít další výpadek v příjmech. Černá ekonomika jen pokvete, na daních se zase vybere méně a tak se budeme zadlužovat. Hlavně, že uspokojíme naše voliče a kamarády. Tyto tzv. politické díry v zákoně, způsobují, že jednak daně pak nejsou spravedlivé a jednak způsobují dosti značné výluky na příjmové straně rozpočtu. Daně pak odevzdávají ti nejzranitelnější, za které nikdo nelobbuje, na které si silové složky státu troufnou, ne ti zahraniční podnikavci, ale tuzemští zaměstnanci, ti zaplatí pak všechno. A není to vina úředníků, ale politiků, kteří vydávají špatná rozhodnutí a pak vše zbaběle svádí na státního úředníka.