Bloomberg. Estonsko převzalo předsednickou roli v Evropské unii a jeho vláda nevypadá, že by se mohla v následujícím půl roce udržet. Vládní koalice je přitom u moci od listopadu 2016 a její pozici ohrožují už nyní rebelující poslanci vládní Strany středu. To by mohlo znamenat, že přijde o parlamentní většinu a bude muset vytvořit menšinovou vládu.
Andreas Kasekamp, profesor baltské politiky na universitě v Tartu k tomu řekl, že se jedná o krajně nestandardní situaci, kdy by vláda předsednické země padla na začátku či v polovině předsednictví EU. “První (případ), který si pamatuji, byla Česká republiky. Bylo to trapné, ale přežili to.”
Jak Bloomberg píše, Česká republika předsedala EU v roce 2009 a její vláda tehdy padla. České předsednictví také zastínila neochota přijmout lisabonskou smlouvu a také finanční krize, která vypukla v roce 2008.
Poslední menšinová vláda Estonska v letech 2009 až 2011 zvládla zemi vyvést s krize a z recese, která byla největší od roku 1991.
Nesoulad ve vládnoucí Straně středu vznikl tím, že premiér Ratas ustoupil koaličním partnerům v otázce daní, práv estonských Rusů a v otázce posilování NATO proti Rusku. V politických číslech to ale znamená, že Ratasova vládní většina stojí na celkem 4 hlasech poslanců.