Přečetli jsme: Podstata odhalení Paradise Papers je odlišná od těch, které přinesly Panama Papers před více než rokem. V čem se liší a proč je tu důvod k optimismu?
Přinášíme článek Financial Times, který na rozdíl od řady kritických vyznívá spíše optimisticky a boj proti daňovým rájům do značné míry bagatelizuje. Je nicméně užitečné znát argumenty, které FT při hájení daňových rájů používají. (pozn. redakce).
Daňoví experti tvrdí, že poslední odhalení se liší od těch v tzv. Panama Papers, konstatují Financial Times. Únik tzv. Paradise Papers, celkem 13,4 milionů dokumentů, které mají ukázat „jak bohatí bohatnou ještě víc díky offshorovým manévrům“, rozzuřil politiky. Americký senátor Bernie Sanders uvedl, že uniklá data ukazují na to, jak se „mezinárodní oligarchie“ vyhýbá placení „svého spravedlivého podílu na daních.“
Jeremy Corbyn, vůdce britské opozice, zase řekl, že společnost je poškozena „superbohatou elitou, která opovrhuje jak daňovým systémem, tak námi všemi.“
Ale pro daňové experty to bylo méně jasné. Říkají, že odhalené struktury jsou jiné, než v předchozím úniku tzv. Panama Papers. Schémata, která jsou uvedená, jsou totiž často legální. Některá prý nejsou pochybná ani z hlediska legitimity.
Panama Papers vedly k tomu, že více než 70 vlád vedlo šetření, která vedla i k odstranění z funkce Nawaze Šarífa, bývalého pákistánského premiéra. Panama se také musela podrobit globálnímu tlaku.
Britské daňové úřady uvedly, že díky Panama Papers běží 66 trestních vyšetřování.
Nová firma „v centru offshore“ Appleby, je prý ovšem odlišná od Mossack Fonseca. Klienti zde představují skutečnou elitu.
Někteří jsou si jisti, jak moc škodlivá jsou offshore centra. Minulý rok více než 300 ekonomů podepsalo dopis pro světové lídry s tím, že „existence daňových rájů nevytváří globálních bohatství či blahobyt, nemají žádný užitečný ekonomický účel.“
Výhody offshorů
Ovšem jsou tu i zastánci offshorů. Jejich výhodou je prý daňová neutralita, která zajišťuje, že jednotlivci z různých jurisdikcí mohou vytvářet kolektivní investice a vyhnout se tak dvojímu zdanění. Trusty jsou prý používány k ochraně malých, nebo naopak známých jednotlivců, k ochraně mlčenlivosti.
Není prý nic nelegálního na tom mít bankovní účet na Bermudách. Je to problém jen, když ho neuvedete na daňovém přiznání. Offshory prý částečně setřásly svou reputaci za utajování údajů, protože je zde mezinárodní vlna požadující transparentnost. Jedním z výstupů bude automatická výměna daňových údajů mezi více než 100 zeměmi. Tento proces začal v září. USA se k novému systému nepřipojily, i když automaticky vyměňují určité informace pod svými vlastními pravidly, známými jako FATCA (Foreign account tax compliance act).
OECD také tvrdí, že došlo k „velkému pokroku“ v minulých letech a uvedlo, že na černé listině nespolupracujících daňových rájů nebudou žádná významná offshorová centra. Šéf OECD dokonce uvedl, že nyní „není kde se skrýt.“ Zatímco OECD je relativně spokojeno, některé vlády by chtěly zajít dál.
Evropské vlády jsou rozděleny kvůli vytvoření „černé listy daňových rájů“, přičemž především Velká Británie je v opozici. Je zde tlak na otevření trustů pro veřejný dohled, což Velká Británie silně odmítá.
Dá se očekávat nový tlak na Britská zámořská teritoria a závislá území k vytvoření veřejného registru vlastnictví firem. Labour Party už naznačila, že toto téma bude dále prosazovat. To by ovšem mohlo potěšit například Singapur, který přesně těmto teritoriím konkuruje.
Také zaznívá argumentace, že „obyčejní lidé“ by byli poškozeni, kdyby se něco stalo britským offshorovým centrům, protože jsou široce používány penzijními fondy.
Jenže je tu veřejná podpora pro vypořádání se s offshorovými centry a vnímání, že tato centra přenášejí daňovou zátěž na obyčejné daňové poplatníky a dávají také nadnárodním firmám výhodu nad malými firmami. Rostoucí obavy o nerovnost tuto debatu dále posilují. Takže veřejný tlak a náboj proti daňovým rájům stále existuje.
Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.