Přečetli jsme: V Německu se vážně diskutuje o optimalizaci pracovní doby podle potřeb digitálního světu práce. Co by to v konkrétních návrzích mělo znamenat?
Zaměstnavatelé požadují už delší dobu uvolnění pravidel, která nepovažují za odpovídající době. CDU/CSU a FDP jsou pro takové změny, ale Zelení je odmítají, informuje deník Die Welt o situaci v Německu.
Ekonomové doporučují politikům, aby uvolnili zákon o pracovní době. Flexibilnější pracovní doba je podle nich důležitá pro konkurenceschopnosti německých firem. Firmy, které chtějí obstát v digitalizovaném světe, musejí být agilní a schopny svolat rychle své týmy. Představa, že ráno v kanceláři začne pracovní den a s opuštění firmy končí, je zastaralá.
Ochrana práce se nehodí pro digitalizovaný svět
Ochrana zaměstnanců se v Německu osvědčila, ale už se nehodí pro digitalizovaný svět práce. Firmy potřebují jistotu, že nebudou jednat proti zákonu, když se například zaměstnanec večer zúčastní telefonické konference a pak ráno u snídaně čte své maily. To by pomohlo nejen firmám, ale i pracovníkům, kteří by mohli s digitální technikou pracovat flexibilněji.
Reforma zákona o pracovní době je jedním z témata sondovacích rozhovorů možné vládní koalice Jamajka. Zákon stanovuje tři hlavní hranice pro zatížení zaměstnanců: nesmí pracovat šest dní v týdnů více než 48 hodin, pracovní den může trvat maximálně osm hodin a mezi koncem pracovního dne a začátkem dalšího musí být alespoň jedenáct hodin pauza na odpočinek.
Zaměstnavatelé už dlouho požadují uvolnění takovýchto pravidel, která už nepovažují za odpovídající době. Denní pracovní doba by neměla být omezena na osm hodin, místo toho by měla platit jen existující hranice pro týdenní hodiny ve výši 48 hodin. A také odpočinek mezi pracovními dny by měl být z jedenácti hodin zkrácen. CDU/CSU a FDP jsou pro takovou úpravu, ale Zelení ji odmítají.
Především odbory jsou proti těmto návrhům. Obávají si, že zaměstnavatelé uvolnění pravidel využijí tak, aby v tarifních dohodách navýšily pracovní dobu svých zaměstnanců. Dokonce i jeden z ekonomů varuje, že se tak přesčasy mohou dostat do hry „zadními vrátky.“
Flexibilizace pracovní doby nesmí znamenat, že se tajně navyšuje pracovní doba. Je možné, že to si právě zaměstnavatelé přejí, říká ekonom Christoph Schmidt, ale mělo by jít jen o to, aby byla možnost pracovní dobu flexibilněji rozvrhnout před den a v průběhu týdne.
Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.