Přečetli jsme: Demografická situace Ruska není výhledově dobrá a pokračující úbytek obyvatelstva je nevyhnutelný. Podle poslední zprávy ruských expertů lze do roku 2050 očekávat pokles až o 14 milionů lidí.
Podle ruských expertů z Centra strategických analýz a Vysoké školy ekonomické by Rusko v nejbližších třech desetiletích mohlo přijít o celkem 14 milionů obyvatel, napsal o nové zprávě ruských expertů deník Rosbalt. Podle prognóz může přirozený úbytek obyvatelstva do roku 2035 činit 400 tisíc a podle té pesimistické potom až 1 milion lidí.
K roku 2050 se předpokládá v rámci odhadů na základě čísel OSN, že počet obyvatelstva Ruské federace se může zmenšit z 143 milionů na 129 milionů lidí. Dnes je Rusko na devátém místě na světě co do počtu populace, ale posunulo by se následkem úbytku na 15. místo. Až za země jako je Tanzanie, Mexiko a Filipíny.
Země se musí přizpůsobit
Expertní zpráva tvrdí, že příčiny úbytku obyvatelstva Ruska jsou objektivní a mají logický charakter. V souvislosti s tím zpráva zdůrazňuje, že by vláda měla v této situaci hledat způsoby, jak se této situaci adaptovat, nikoliv se jí protivit.
Dále se ve zprávě hovoří o tom, že pokračující úbytek obyvatelstva je v asijské části země, zatímco se větší míra populace přesouvá směrem na západ. Což dokládá, že je tu konkurence mezi regiony o lidské zdroje v podmínkách jejich zřejmého nedostatku.
Anatolij Višněvskij, jeden z autorů zprávy a ředitel Ústavu pro demografii VŠE, vyčlenil sedm hlavních skupin výzev pro Rusko.
Jednou z nich je nedostatečné osídlení země. V roce 1950 bylo na území dnešní RF asi 103 milionů lidí, v roce 1992 šlo o 148,6 milionů obyvatel, ale v mezi roky 1993 až 2013 docházelo k pokračujícímu přirozenému úbytku. Růst tu byl jenom díky převážně slovanské migraci, a to především z bývalých republik SSSR (jako zdroj kompenzace úbytku). To platilo jen do roku 2007. Po roce 2007 se jedná o migraci z etnicky neslovanských republik SSSR.
Obnovení přirozeného růstu populace v roce 2013 bylo podle expertů velmi malé a nemá budoucnost. Podle oficiální prognóz se velmi brzy tento přírůstek přeruší, k čemuž už došlo během roku 2016.
Dalším problémem Ruska je podle demografů skutečnost, že Rusko nemá dostatek velkých měst. Megapolí světového významu je jenom Moskva, za ní je potom pětimilionový Petrohrad. Vedle toho je v Rusku ještě 15 měst s počtem obyvatel nad 1 milion. Jenom tři z nich jsou za Uralem.
Stárnutí populace Ruska je další výzvou pro současné Rusko, jak píše zpráva. Je to problém, který se týká dalších rozvinutých nebo rozvíjejících se zemí jako je Rusko. Od roku 2012 se přitom v Rusku zkracuje počet práceschopného obyvatelstva. Jde o úbytek, který dle demografů nemá obdoby.
K dalším třem výzvám patří úmrtnost, nízká porodnost a migrace. Podle Višněvského na úmrtnost a migraci společnost může reagovat celou řadou kroků. Například zvýšením financování systému zdravotnictví, které je stále nízké. Nicméně možnosti, jak ovlivnit vyšší porodnost jsou minimální.
Na příkladu mateřského kapitálu (poznámka redakce – jednorázová finanční pomoc státu po narození dítěte vyplacená státem matce) lze sledovat, že tento krok měl dopady jen v roce 2007, když byl oznámen. Nízká porodnost je v Rusku, stejně jako v jiných zemích, skutečností. Nedá se očekávat návrat k porodnosti jako v minulosti.
Višněvskij upozornil také na další problém, kterým je vysoká úmrtnost mužů, kde dnešní Rusko nedosáhlo ani ukazatelů z 60. let 20. století.
Potřebuje Rusko lidi?
Klíčovou otázkou je z hlediska demografie to, zda Rusko potřebuje lidi? Dodnes na ní není jasná odpověď. Rusko nyní spoléhá jen na migraci, ale samo už nemá vnitřní demografické zdroje. To se zvláště silně týká Dálného východu země, kde se demografický problém nedá řešit bez migrace a naturalizace.
Demografové z VŠE se také pozastavili nad tím, jak pracují statistici z Rosstatu. V roce 2016 došlo ke změně v systému registrování porodů a úmrtí. K ní docházelo nejprve na základě místa výskytu a potom podle místa pobytu. To znamená, že se demografické údaje ve statistikách mění jenom “díky tomu, že se mění systém jejich zaznamenávání”.
Zatímco pracovníci Ústavu pro strategické analýzy upozorňují na nutnost zvýšit financování zdravotní péče v Rusku, děje se přesný opak, řekl k tomu Jevgenij Gontmacher z Ruské akademie věd.
Doporučení, které zpráva pro Rusko má, je otevřít se světu a přijímat více přistěhovalců, a to navzdory existujícím rizikům, které přistěhovalecká politika do společnosti přináší. Zdrojem těchto rizik nejsou podle ruských expertů nějaký vrozený charakter migrantů, ale nedostatky v integraci do společnosti, která migranty přijímá.
Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.