Berlín v současnosti hledá čínské ekonomické slabiny především v oblasti technologií.
Německo tiše buduje vlastní mapu čínských zranitelností, aby bylo připraveno na případnou obchodní konfrontaci, informovala agentura Bloomberg.
Němečtí úředníci analyzují obchodní toky, dodavatelské řetězce i data na úrovni jednotlivých firem a hledají místa, kde je Čína stále závislá na německých či evropských technologiích. První výsledky ukazují na vysoce specializované segmenty – zejména komponenty a know‑how v polovodičovém průmyslu, kde firmy jako Trumpf, Carl Zeiss, Siltronic, Aixtron nebo SUSS MicroTec představují kritické články, které Čína nedokáže nahradit.
Změna německého přístupu
Tento interní průzkum zapadá do širší změny německého přístupu. Kancléř Friedrich Merz zpřísnil rétoriku vůči Pekingu a zdůraznil, že Německo musí posílit vlastní odolnost, jinak se ocitne mezi dvěma geopolitickými rivaly – USA a Čínou – bez dostatečné vyjednávací síly. EU zároveň připravuje nové nástroje obchodní obrany, protože deficit s Čínou přesahuje miliardu eur denně.
Zjištěné slabiny se soustředí na úzké technologické oblasti, kde je evropská expertiza nenahraditelná. V případě eskalace by nejúčinnější pákou nebylo jen zastavení exportu, ale i přerušení servisu a údržby strojů, které už v Číně běží – například starších systémů od ASML, jež vyžadují pravidelnou technickou podporu. Německo zvažuje i další citlivé sektory. K nim například patří pokročilé medicínské technologie, které jsou pro stárnoucí čínskou populaci klíčové, ale jejich využití jako nátlakového nástroje by bylo politicky i eticky problematické.
O konfrontaci nejde
Berlín zdůrazňuje, že nejde o přípravu na konfrontaci, ale o zajištění reciprocity a vyjednávací síly. Podobné analýzy provádějí i jiné státy. Německé firmy přitom reagují různě. Některé z nich tvrdí, že strategické produkty do Číny nedodávají, jiné komunikují s úřady, ale odmítají komentovat detaily.
Kromě špičkových technologií existují i další sektory, které by pro Čínu mohly být citlivé: ocel, chemikálie, plasty, textil, hračky či domácí spotřebiče. Ty zaměstnávají miliony lidí a jakýkoli otřes by měl politické důsledky. Ekonomové upozorňují, že cílem není tato opatření použít, ale mít je připravená jako „možnosti ve hře“, aby Evropská unie nešla do vyjednávání oslabená.
Evropská jednota s otazníkem
Klíčovou výzvou je udržet jednotu EU. Čínská odveta by byla asymetrická a zasáhla jednotlivé státy rozdílně, proto se diskutuje o evropském kompenzačním mechanismu. Současně se EU snaží vyhnout dvojí obchodní válce – s Čínou i USA – zejména poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil novými cly v reakci na pokutu pro Google.
Nové paradigma
V Německu se mezitím mění paradigma: tradiční zdrženlivost vůči intervencím ustupuje důrazu na ekonomickou bezpečnost. Vicekancléř Lars Klingbeil dokonce otevřel debatu o povinných joint ventures pro neevropské firmy, aby se zajistil přenos technologií – podobně jako to dlouhá léta dělala Čína. Nový reformní balík má posílit ekonomickou suverenitu a připravit Německo na svět, kde je technologická závislost stále více geopolitickou zbraní.
Cílem této politiky není odříznout Čínu od technologií, ale ukázat, že Evropská unie má vlastní páky a že závislosti nejsou jednostranné.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.