Černá Hora je v současnosti nejpokročilejší zemí západního Balkánu na cestě do Evropské unie a doufá, že se stane členem už v roce 2028.
Ruská invaze na Ukrajinu znovu oživila zájem o rozšíření EU a Černá Hora má díky své malé velikosti pro Unii představovat relativně nízkou ekonomickou i migrační zátěž, upozorňuje kromě jiného článek týdeníku The Economist.
Přestože EU oceňuje její pokrok, není vstup jistý. Ostatní země západního Balkánu postupují pomaleji a některé z nich čelí politickým překážkám. V samotné Černé Hoře sice po změně vlády v roce 2020 došlo ke spolupráci na reformách, ale kritici tvrdí, že některé změny jsou jen povrchní a země stále nedostatečně řeší například organizovaný zločin.
Velkou překážkou může být Francie. Prezident Emmanuel Macron rozšíření EU podporuje, ale francouzské zákony vyžadují schválení přijetí nového člena a veřejnost je vůči dalšímu rozšiřování poměrně skeptická. Situaci navíc může změnit Macronův odchod z úřadu a případný nástup Marine Le Penové, která rozšíření EU odmítá.
Černá Hora proto musí podle bývalé ministryně Jovany Marovićové ještě získat dostatečnou podporu mezi členskými státy. Přestože v zemi panuje téměř euforická víra v brzký vstup do EU, podle ní není členství zdaleka jisté a evropské státy zůstávají vůči přijímání nových členů opatrné.