Výbuch odporu po pondělním vyhlášení rozsudků ukázal, jak velice jsou katalánští separatisté rozčileni.
Článek novin Financial Times nabízí analýzu budoucího vývoje v Katalánsku. Poté, co byly oznámeny vysoké tresty pro katalánské lídry, vypukly v Katalánsku nepokoje.
Od vynesení rozsudků je situace napjatá. Předseda soudu uvedl, že se jedná o nejdůležitější rozsudek v éře demokratického Španělska.
Oriol Junqueras, bývalý místopředseda katalánské regionální vlády, dostal třináct let. Další rozsudky se pohybovaly mezi 9 až 12 lety. V reakci na to začaly protestovat tisíce lidí, blokovaly silnice i letiště, více než 130 lidí utrpělo při srážkách s policií zranění.
FT analyzují, co se nyní bude dít dál.
Vláda Pedra Sanchéze (Španělsko čekají brzy další volby, pozn. redakce) se snažila působit pevně a zároveň nezvyšovat krizi, volala po dialogu. Nejprve ovšem musí být dialog veden mezi separatisty (kteří nikdy neměli jasnou většinu, píší FT) a ostatními Katalánci.
Španělský ministr pro ekonomiku vyjádřil naději, že mírová koexistence je možná a vyzval regionální vládu, aby reprezentovala nejen zájmy těch, kteří si přejí oddělení od Španělska, ale i těch, kteří si je nepřejí.
Tuto interpretaci ovšem zástupci katalánské vlády odmítají. Tvrdí, že mezi Španělskem a Katalánskem jde o politický konflikt a jako takový může být řešen jen politicky. Upozorňují na závažnost vyneseného rozsudku, dohromady byli katalánští představitelé odsouzeni na skoro sto let. Katalánské hnutí za nezávislost ale nezanikne, nakonec bude muset Sanchéz uznat, že má politický problém.
Výbuch odporu po pondělním vyhlášení rozsudků ukázal, jak velice jsou separatisté rozčileni. Skupina Tsunami Democràtic, která protesty organizuje, se neformálně vyskytuje na Twitteru, zřejmě tak, aby se vyhnula možnému stíhání. Již dala najevo, že další protesty budou následovat.
Je ale zřejmé, že katalánské úřady se nyní snaží držet „v mezích zákona“, takže například regionální a státní policie postupovaly společně.
Problémy s Katalánskem budou ještě zvýrazněny blížícími se volbami, 10. listopadu. Sanchéz se chtěl při sestavování vlády vyhnout tomu, že by musel žádat o katalánské hlasy, takže se raději rozhodl pro předčasné volby, již čtvrté během čtyř let.
Socialistům to ale vůbec nemusí pomoci, a navíc může vlna separatismu posílit pravicové formace. FT navíc upozorňují, že rozdílné postoje vládnou i uvnitř katalánské vlády. Jenže zde se mají volby konat až v roce 2022.
Obžalovaní se nyní mohou odvolat ke Španělskému ústavnímu soudu a k Evropskému soudu pro lidská práva. Navíc se znovu do hry dostal zatykač na bývalého předsedu katalánské vlády Carlese Puigdemonta, který nyní žije v exilu v Belgii. Některé evropské jurisdikce nepovažují navádění ke vzpouře za trestný čin, takže Španělsko, které Puigdemonta viní právě ze vzpoury, má problém s jeho vydáním.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.