Existuje stále více důkazů o tom, že Peking rozšiřuje svou přítomnost na západním Balkáně. Zaměřuje se mimo jiné na média a dopravní infrastrukturu.
Jak bude ambivalence mezi Evropou a USA vůči západnímu Balkánu přetrvávat, bude v regionu narůstat nebezpečí pádu do nekonečné konkurenční spirály mezi různými zahraničními aktéry.
Zdánlivě nonšalantní postoj Číny k západnímu Balkánu maskuje překvapivou obratnost a strategický záměr. V uplynulém desetiletí se země stala nejvýznamnějším třetím aktérem v této části sousedství Evropské unie, uvedl ve svém příspěvku Vladimir Šopov. V rámci našeho informačního servisu přinášíme krátkou ukázku.
***
Peking využil geopolitickou nejednoznačnost mnoha západních hráčů a investoval do strategicky důležitých odvětví, která vyplývají z přetrvávající mezery v rozvoji mezi západním Balkánem a EU, jakož i z nedostatku trvalé politické a ekonomické konvergence s unijním blokem.
Nárůst čínské mediální přítomnosti
V posledních několika letech došlo na západním Balkáně k výraznému nárůstu čínské mediální přítomnosti. Země se objevuje v rostoucím počtu zpravodajských článků a dalších programů v regionu. Například v letech 2016 až 2019 se počet příběhů souvisejících s iniciativou „Jedno pásmo, jedna stezka“ (BRI – Belt and Road Initiative) publikovaných v Albánii zvýšil ze 42 na 194. Tyto příběhy se většinou skládají z informací věcných, neutrálních a orientovaných na ekonomické problémy, ale obecně jim chybí kritické hodnocení čínských aktivit.
Kromě toho prezentují Čínu jako přátelskou ekonomickou moc, která je otevřená spolupráci a je schopná poskytnout finanční a další příležitosti. Jak se zdá, vlády v tomto regionu jednají v této informační politice jako spojenci Pekingu, často zesilují tyto zprávy nebo se dokonce neformálně snaží kontrolovat publikovaný obsah.
Čínu lákají evropské přístavy
Po finanční krizi v roce 2008 získala Čína určitý vliv na námořní infrastrukturu jihovýchodní Evropy převzetím kontroly nad řeckým přístavem Pireus.
Peking pokračoval mimo jiné ve svém úsilí o posílení své pozice podél pobřeží Jaderského moře, a to jak dvoustranně, tak v rámci formátu 17 + 1. V souladu s tím nabídlo čínské konsorcium v roce 2020 výstavbu nového terminálu v chorvatském přístavu Rijeka. Před lety získala čínská firma Luxury Real Estate Company podíl v přístavu Zadar. Čína v současné době buduje železniční spojení, která vedou přes Chorvatsko, další země na Jadranu a státy střední Evropy. Tato iniciativa se pravděpodobně zrychlí, jak se v příštích letech zlepší vztahy mezi Záhřebem a Pekingem.
Tyto přístavní projekty jsou rovněž spojeny s dalšími investicemi Číny do infrastruktury na západním Balkáně, jako jsou investice do železnic a silnic v Severní Makedonii a do průmyslových zón v celém regionu.
Obecně se zdá, že čínské interakce s jednotlivci a institucemi na západním Balkáně jsou navrženy tak, aby vytvořily ekosystém sdílených zájmů. Důležité je, že tento typ angažovanosti jde daleko za rámec ad hoc setkání, má jasné dlouhodobé cíle a stává se zavedenou součástí veřejného diskurzu a politického prostředí regionu.
Celý článek si můžete přečíst v angličtině zde.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.