Reportáž: Andrea Cerqueirová píše o kulatém stolu odborníků o pandemických opatření v Senátu ČR, který ilustruje chybějící odborný konsensus o pandemii, očkování i vládních opatřeních uprostřed dysfunkční veřejné debaty.

Senátem zněla kritika proticovidových opatření! Podle slov senátorky Jitky Chalánkové (nezávislá) je, co se daného tématu týče, ve veřejném prostoru bohužel značně omezená svobodná a otevřená výměna názorů. Důvodem je podle jejích slov především nálepkování lidí, kteří svými názory vybočují anebo jimi zpochybňují vládní opatření. Společně s kolegyní Alenou Dernerovou (BEZPP), taktéž lékařkou, proto na půdě Senátu uspořádaly kulatý stůl, kam pozvaly odborníky z řad imunologů, virologů, právníků a dalších, jejichž hlas není příliš slyšet.

Vysoká promořenost

Prezentovány byly mimo jiné výsledky studií odborníků ze Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS), kteří sledovali množství protilátek u seniorů a dětí – konkrétně výskyt lidí s prokázanými protilátkami v domově seniorů v Břevnici, na gymnáziu v Havlíčkově Brodě a ve zdravotnických klinikách v Praze. „Nejen, že byla zjištěna vysoká promořenost vybraných kolektivů, ale podařilo se vyvrátit některé mýty kolem imunity. Prokázali jsme, že u mnoha seniorů ještě po deseti měsících od prodělaného onemocnění mohou přetrvávat vysoké hladiny neutralizačních protilátek. Díky nim byli tito lidé odolní vůči infekci i v době vrcholící zimní vlny epidemie, přestože infekce se v domově opakovaně objevila u personálu,“ uvedla imunoložka Zuzana Krátká. Co se týče studentů, mezi středoškoláky, kteří byli dlouhé měsíce na distanční výuce, byla v červnu zjištěna polovina žáků s protilátkami, tedy po prodělané infekci. U zdravotníků byla imunita proti covid-19 zjištěna u sedmdesáti procent, a to buď díky očkování nebo prodělané infekci.

Není důvod k mimořádným opatřením

Podle slov Zuzany Krátké jsme nejvíce promořenou zemí na světě, situace v nemocnicích je na rozdíl od počátku letošního roku klidná, proto není důvod k mimořádným opatřením. Za zavádějící označila tvrzení, že nejvíce pozitivně testovaných je v současné době mezi mladými a neočkovanými lidmi. „V naprosté většině se testují lidé bez očkování, pokud jsou pozitivní, trasovány jsou jen jejich neočkované kontakty a jejich očkovaným kontaktům se pozornost nevěnuje. Pokud se nakazí očkovaní, nedozvíme se o nich a ve statistikách chybí a infekci šíří dál, pokud nebudou mít klinické příznaky,“ uvedla. Při výskytu rychlého a cíleného testování ohniska při výskytu nemocného člověka na pracovišti se podle ní osvědčily antigenní testy, za nákladné a zbytečné naopak označila plošné testování kolektivu s nízkou promořeností. V rámci kulatého stolu zaznělo, že laboratorní a klinická skupina ministerstva zdravotnictví byla o tomto zjištění (a doporučení zohledňovat protilátky v těle) informována již v dubnu, dodaný podnět však neřešila.

Vakcinace není zárukou bezinfekčnosti

Obdobnou zkušenost prezentovala i senátorka Alena Dernerová, když hovořila o prozatím marné snaze senátorů získat z ministerstva zdravotnictví relevantní data, kterými by resort obhájil omezující opatření ve školách. Od odborníků v rámci kulatého stolu zaznělo, že děti by do škol měly nastoupit bez podmínek. „Vakcinace rozhodně není zárukou bezinfekčnosti a nezastaví infekci ani její přenos. Neexistuje proto epidemiologický důvod, proč by měla existovat speciální opatření pro lidi bez očkování. Pokud jde o školy, je nepřijatelné oddělovat neočkované a netestované děti od ostatních spolužáků a nutit je dodržovat speciální opatření. Aktuální vládní nařízení považuji za neodůvodněná,“ uvedla viroložka Hana Zelená. Při současné nízké prevalenci a nespolehlivosti antigenních testů považuje za zbytečné i plošné testování ve školách. V rámci kulatého stolu také vystoupili přednosta Kliniky infekčních nemocí 3. LF UK v Nemocnici Na Bulovce profesor Jiří Beneš či vedoucí lékař laboratoře imunologie a serologie Nemocnice Havlíčkův Brod Václav Fejt.

Státem řízená diskriminace a segregace

Část kulatého stolu byla věnována pohledu právníků. Podle slov advokáta Tomáše Nielsena „poprvé v novodobé historii zažíváme skutečnou státem řízenou diskriminaci a segregaci, a to nejen u dospělých, ale i u dětí“. Podle zástupců institutu Pro Libertate současná situace v České republice nese znaky ústavní krize, která se vyznačuje třemi základními znaky: lidé přestali věřit v právo, stát přestal právo respektovat a soudy přestaly právo chránit. „Na konkrétních příkladech ukázali neúčinnost ochrany při přezkumu mimořádných opatření ze strany Nejvyššího správního soudu. Podle právníků jsou příslušná mimořádná opatření vydávána zcela mimo režim standardního „legislativního“ procesu a zásadní roli hrají vlivové skupiny, což je v právním státě nemyslitelné. Účastníci debaty se vyslovili pro okamžité zrušení stavu pandemické pohotovosti (kvůli současným, již dlouhou dobu, nízkým číslům – pozn. red.) a zrušení pandemického zákona pro jeho nepotřebnost, protože i samotné ministerstvo zdravotnictví opírá svá rozhodnutí o různé předpisy,“ je mj. uvedeno v tiskové zprávě, kterou po konání kulatého stolu vydaly organizátorky. Přítomní právníci zároveň navrhli novelizaci zákona o ochraně veřejného zdraví, která by omezila správní uvážení při vydávání opatření, nastavila kompenzace a zakotvila stav epidemie.

Sporný a zavádějící výklad dat

Jedním z témat kulatého stolu byl též výklad dat a statistik spojených s covidem. Podle Tomáše Fürsta z Katedry matematické analýzy a aplikací matematiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Arnošta Komárka z Katedry pravděpodobnosti a matematické statistiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy docházelo ke spornému a zavádějícímu výkladu některých dat. „Velká část dat v České republice bohužel vzniká takříkajíc „sama od sebe“ a nikoliv plánovaně, s jasným cílem a účelem. Typickým příkladem je reportovaný denní počet pozitivně testovaných lidí. Takové číslo svůj význam pochopitelně má, ale možnosti jeho využití k dalším analýzám jsou značně omezené. Výsledky analýzy takových dat často představují hrubé dezinterpretace,“ uvedl mimo jiné Arnošt Komárek.

Text byl zpracován s využitím tiskové zprávy organizátorek kulatého stolu, uskutečněného 25. srpna – senátorek Jitky Chalánkové a Aleny Dernerové.