Historička umění Věra Beranová dnes recenzuje novou výstavu věnovanou přehlídce české moderní architektury.
Mezi významné výstavy letošního podzimu bezesporu patří velkolepá přehlídka stoletého vývoje české architektury příhodně nazvaná „Od secese k dnešku“. Před pořadateli byl zajímavý, ale velmi nesnadný úkol. Na její koncepci se podílela řada odborníků, jako hlavní kurátor pak Vladimír Šlapeta. Výstavy tohoto charakteru, tedy ty, které si dávají za úkol v podstatě několik cílů, si vyžadují nejen zvládnutí vybraného materiálu, ale také jistou estetickou úroveň jejich prezentace. Počítá se, a to oprávněně, že návštěvník nebude jen odborník, znalec české architektury, ale že to bude i ten, který se architekturou nikdy nezabýval. I když často, aniž by si to uvědomoval, tvoří kulisu jeho každodenní existence.
V této souvislosti si právě instalace výstavy zaslouží zvláštní pozornost. V upravených prostorách Jízdárny Pražského hradu, která v roce 2007 prošla velmi zdařilou rekonstrukcí architekta Ladislava Lábuse, návštěvníka v prvé řadě upoutají doslova obří fotografie významných architektur posledního století. Jistě by se dalo polemizovat, proč zrovna jsou to tyto stavby a ne jiné. Fotografie jsou citlivě instalovány a pokrývají velké prostory interiéru Jízdárny. Jako například Loosova Müllerova vila, také Mánes Otakara Novotného, Emauzy Františka M. Černého, hotel Internacionál Františka Jeřábka, Hubáčkův Ještěd, Expo Františka Cubra, z posledního období například Pleskotova multifunkční hala ve Vítkovicích, také jeho průchod valemPrašného mostu na Pražském hradě, Tančící dům Gehryho a Mikuniče, Hubičkův V Tower na pražském Pankráci. Fotograficky (a také jako modely) jsou na výstavě dokumentovány další významné stavby spolu se svými autory. Jsou to významné realizace například Josefa Fanty, Dušana Jurkoviče, Pavla Janáka, Josefa Gočára a dalších.
Koncepce výstavy reaguje a vychází z několika pramenů. Jsou to v prvé řadě architektonické počiny daného období, chápané a deklarované v co největší šíři. Tedy od obytných staveb, až k různým technickým projektům. Jejich výběr byl podmíněn hodnotovými kritérii, stejně jako hlediskem jisté specifičnosti, jak z hlediska esteticko-umělecké, tak i funkční. Šíři výběru také dokumentuje přehled významných architektur jednotlivých krajů. Které návštěvníkovi dokumentuje někdy i méně známé architektonické počiny. Za podstatný pramen dotvářející představu o české architektuře posledního století tvoří přehled osobností-architektů spolu s jejich nejvýznamnějšími projekty.
Na výstavě se představuje více než 500 architektonických děl spolu s medailony téměř 300 architektů působících od konce 19. stol. až do současnosti. Výstava je uspořádaná k významnému výročí 150 let od narození Jana Kotěry, kterému je věnovaná část expozice včetně jeho návrhů nábytku, interiéru. Tato vzpomínka na jednoho z nejvýznamnějších architektů je doplněna také filmem.
Expozice se dělí do několika oddílů věnovaných ikonám české architektury, takovým tvůrcům, jako například (mimo Jana Kotěry) Josefu Gočárovi, Bohuslavu Fuchsovi, také zahraničním, jako byl například Ludwig Mies van der Rohe. Pozornost rovněž patří moderní architektuře Prahy s důrazem na její funkční i stylistickou různorodost. V této souvislosti je to například soubor modelů rodinných domů kolonie Baba. Za povšimnutí stojí i jednotlivé regiony v rozpětí posledního staletí. Jistě zvlášť návštěvníka zaujme tvorba po roce 1989. Architektura po sametu – jde o výběr zajímavé tvorby z tohoto období. Výstava se nevyhýbá ani projektům, které se nerealizovaly.
Takto koncipovaná výstava patří k ojedinělým projektům uskutečněným v rámci Československé a České republiky a věnovaných architektuře a urbanismu. Byly to například přehlídky v letech 1934, 1940, 1953. V roce 1967 výstava nazvaná „Československá moderní architektura“. V roce 1978 „Československá architektura socialistické éry“, poslední pak v roce 2001 (tedy již před 20 lety) nazvaná „Deset století architektury“.
Výstavu připravili Kancelář prezidenta republiky, Správa Pražského hradu, Úřad vlády České republiky, Moravské zemské muzeum, Architecture Week a Kotěrovo centrum architektury.
Výstava potrvá do 31. října 2021. (Jednotné vstupné 20 Kč.)
Ilustrační obrázek: Christine Zenino from Chicago, US, CC BY 2.0 via Wikimedia Commons