Má vláda zasáhnout do ekonomiky?

Dialog Napříč: Deset osobností z různých názorových směrů dnes hodnotí protikrizové kroky současné vlády. Dialog připravuje politolog a publicista Petr Drulák.

Inflace stoupá na nové rekordní úrovně, rostou ceny pohonných hmot, energií, a také potravin. Celosvětový kontext je neblahý a je patrné, že bohaté země skupují obilí, kde se jen dá. Česká vláda reaguje ale v porovnání s jinými zeměmi EU velmi skrovně. Dokonce ústy předsedkyně TOP 09 uvedla, že vláda by se neměla starat o lidi. Měla by vláda razantněji zasáhnout? Kde a jak?

Podnětnou četbu přeje Petr Drulák!

Jana Bobošíková a Hana Lipovská, Institut svobody a demokracie

Takzvaná „pádivá“ inflace, které dnes čelíme, je výsledkem jednak silně uvolněné politiky většiny centrálních bank včetně ČNB po roce 2008, jednak nezodpovědného zadlužování. Zadlužovaly nás sice všechny vlády od roku 1998, nicméně na masivní inflaci založila svými bezprecedentními deficity vláda Andreje Babiše a pokračuje v tom vláda Petra Fialy. Na straně vlády je proto řešení jediné: novela zákona o státním rozpočtu. Hrubým odhadem by inflaci mohl zkrotit přebytek 10 % HDP. To ovšem odpovídá třetině příjmů státního rozpočtu, což je politicky neprůchozí. Z hlediska praktické hospodářské politiky by proto bylo schůdné sestavit nový státní rozpočet na rok 2022 s přebytkem 5–7 % HDP. Už to by snad pádivou inflaci mohlo stáhnout zpět na jednocifernou úroveň. Jakkoli bolestný by takový zásah byl, musíme si uvědomit, že čím vyšší je cenová hladina, tím rychleji ceny rostou. Inflační spirála se velmi snadno roztáčí a jen obtížně zastavuje. Pro takový účinný zásah však u vlády ani u Parlamentu dostatek odvahy a zodpovědnosti nevidíme.

Andrea Cerqueirová, novinářka

Vláda by se o lidi rozhodně starat měla. Její absolutní povinností je činit kroky směřující k tomu, aby nedocházelo k drastickým sociálním dopadům. U pohonných hmot je třeba upravit spotřební daň a DPH nebo jejich ceny zastropovat. Ceny potravin jsou poznamenány i drahými hnojivy, přičemž významnou složkou pro jejich výrobu je plyn. Je povinností vlády neohrozit jeho dodávky. Stejně tak musí činit vše pro to, aby nijak nepřispívala k eskalaci situace na Ukrajině, ale naopak přispívala k jednáním, příměří, dohodě, ukončení lidského utrpení a nastolení míru. Na eskalaci konfliktu totiž doplácí všichni, nevinní lidé na Ukrajině i v dalších zemích.

Petr Hampl, sociolog

Je logické, že pokud vláda zemi zatáhne do války se všemi ekonomickými důsledky, měla by také přijmout odpovídající ekonomické kroky. Ať se to komu líbí nebo ne, válka znamená válečnou ekonomiku. To může obnášet „jen“ regulaci cen, ale také vypisování nových daní, vydávání válečných cenných papírů, přídělový systém, dočasné vyvlastňování nebo dokonce pracovní povinnost. Válečná ekonomika je formou socialismu. Chce-li vláda, aby občané podporovali její válečné snahy, musí také podporovat své občany. Není potřebné ani účelné, aby vláda zaváděla veškerá tato opatření. Ale má být schopna razantních kroků a má si být vědoma toho, že nejde o běžnou hospodářskou politiku. Dosud je tomu tak, že vláda svým zapojením do války vytvořila obrovské náklady, tyto náklady přehodila na bedra občanů (a to převážně chudších vrstev) a jediné, co pro ně udělala, jsou rady typu „pomozte si sami“ a „nejezte tolik“. Otevírá to otázku, proti komu je ta válka vlastně vedena.

Jan Keller, sociolog

Tato vláda přeci už razantně zasáhla. Omezila svobodu slova, nechala pohrozit tresty odnětí svobody všem, kdo by si dovolili mít svůj vlastní názor, prosadila na další dva měsíce nouzový stav. Ne proto, aby pomohla cizím, ale proto, aby zastrašila místní. Tato vláda už nic jiného dělat nemůže a ani nebude. Nemůže řešit případnou energetickou krizi, protože chce zemi odříznout od splatitelné energie. Nemůže řešit případnou potravinovou krizi, protože ani neví, kolik obilí ještě zbývá v sýpkách. Nemůže řešit migraci, protože nemá možnost ani zájem zjišťovat, kdo je ve skutečnosti nakolik potřebný. Tato garnitura může pouze lidem sdělovat, že o své vlastní občany zájem nemá. Pozná to ostatně každý, kdo se pokusí objednat uhlí (sklady jsou prázdné), koupit si dřevo (lhůty jsou v řádu měsíců, ceny ve hvězdách), anebo si opatřit informace o aktuální situaci nezatížené zběsilou válečnou propagandou. Nezazlíval bych vládě, pokud by neměla plán B, žijeme skutečně v mimořádně krizové době. Problém je v tom, že vláda Petra Fialy nemá ani plán A.

Michal Semín, publicista

Kabinet Petra Fialy se zatím chová tak, jako by jim starosti a zájmy obyčejných lidí byly lhostejné. Jinak si totiž nelze vysvětlit fakt, proč nečinně přihlíží tomu, jak ceny energií, promítající se do cen ostatního zboží a služeb, šplhají do rekordních výšin. Je naprosto absurdní, abychom si elektřinu, u nás levně vyrobenou, kupovali přes lipskou burzu za násobně vyšší ceny. Dále je třeba opustit finančními spekulanty zaneřáděný „trh“ s emisními povolenkami. Proč nemáme – jako Německo, Maďarsko či Slovensko – dlouhodobé kontrakty na nákup ruského plynu? Díky tomu jsme nuceni platit nehorázné ceny na spotových trzích. Skandální je i to, že zásobníky zemního plynu (a plyn v nich) nejsou pod kontrolou státu, ale cizích společností. Je třeba je odkoupit a začlenit je pod Správu hmotných rezerv. Dalším předpokladem snížení cen energií (a tedy i inflace, vyvolané dlouhodobou politikou levných peněz) je odklon od utopických vizí Zeleného údělu. Bez těchto kroků se bídě nevyhneme (a o ty neštovice se svrabem se už taky někdo postará).

Veronika Sušová-Salminen, historička a šéfredaktorka !Argumentu

Vláda by nejspíš nejradši nedělala nic, protože s jakoukoliv krizí si přece poradí hlavně trh. Opak znamená zadlužení pro generace dopředu, což má v občanech vyvolat zřejmě pocit viny za to, že by vůbec něco za svoje daně měli očekávat zpátky. Zato budoucí generace se budou mít někdy a možná dobře. Jiný ekonomický program vláda nemá. Ale vážně: dosavadní kroky vlády jsou dost slabé, například Češi nyní připlácejí za benzín nejvíc v EU. Platy ale k nejvyšším v EU rozhodně nepatří. Vláda se tady rozhodla ke snížení o 1,50 koruny spotřební daň a omezení bio komponentu v benzínu. Zvýšení životního minima o 10 % mi moc nedává smysl, když inflace jen v únoru činila 11,1 %, v březnu už přes 12 %. A dál poroste. Vláda bude muset přidat, na českou ekonomiku čeká ještě bumerangový efekt protiruských sankcí. Takže to bude chtít o dost komplexnější přístup, než uctívání vyrovnaného rozpočtu. Jinak tu bude tvrdý propad pro většinu domácností, narušení sociálního smíru, potažmo politická krize. Bojím se, že v současném osazenstvu to bude spíš nevyhnutelné.

Ivo Šebestík, novinář, historik a překladatel

Strany, které v České republice loni díky triku s předvolebními koalicemi získaly moc, soustředily veškeré své politické úsilí (a že toho bylo) na dva úkoly. Jednak na odstavení A. Babiše z úřadu premiéra (po jeho angažmá v dresu byznys-covidu ho ovšem už nebyla žádná škoda!), a potom na aktivní podporu americko-britského chování ve světě, byť by bylo sebeneuvěřitelnější. Tertium non datur, tedy nic třetího, jako například starost o prosperitu, bezpečí a suverenitu českého státu, jim na srdci neleželo. A jak se zdá, ani neleží a ležeti nebude. Kde nic není, ani smrt nebere. Proto čekat od této politické „reprezentace“ nějaký razantní zásah ve prospěch občanů může připomínat Čekání na Godota. Pokud by měli občané České republiky od této vlády skutečně něco zásadního požadovat, nač by ovšem stačil její státnický um, pak jedině okamžitou demisi. Včera bylo pozdě!

Michal Ševčík, předseda spolku Helianthus

Vláda spojených menšin, kterou spolureprezentuje předsedkyně TOP 09, občanům nelže. Nejen, že se nebude starat o své občany, ale vyžaduje, aby se občané starali o ni. Ani se nijak netají, že tu nejsou pro nás, důležité je se stylově zavděčit v kruzích, odkud pochvala patřičně naplní i kapsy. Vláda, namísto krajně nebezpečné hry, kdy se snaží občanům namluvit, že jsme ve válce, by měla začít používat nástroje regulace a ekonomické moci. Nic takového však od této vlády nečekejme, bude jen vysoká inflace, nedostatek základních komodit, maržemi si mastící kapsy nejrůznější hokynáři a kšeftaři a narůstající nenávist vůči lidem prchajícím z války. Taková bude realita. Moralistní shitstormy naší vlády jsou velice drahé, bohužel tento nebezpečný tyjátr platíme my všichni. Namísto pomoci lidem se precizují politická pronásledování, která metodicky vede bývalý bolševický prokurátor, protiústavní babišovské manýry pokračují vesele dál (nouzový stav) a růst cen teprve začíná. Potravinová soběstačnost a strategická odvětví ve vlastnictví státu jsou vysmívané. Tento výsměch však brzy vystřídá pláč.

Ilona Švihlíková, ekonomka

Ekonomická situace se rapidně zhoršuje. Vysoká míra inflace v kombinaci se scestnou politikou ČNB a jejím zvyšováním úrokových sazeb ohrožuje statisíce domácností. Reálné příjmy se budou masivně propadat. Nevím, proč bychom jinak vládu měli, pokud by v takovéto situaci neměla zasáhnout – nebo ji zřejmě máme pro to, aby poskytovala luxusní živobytí takové Pekarové. Vláda má k dispozici celou škálu nástrojů. Větší využívání systému sociálních dávek mi nepřijde šťastné – při tak vysoké inflační dynamice to znamená, že se snažíte se zpožděním zacílit na terč, který je mezitím někde jinde. Jako vhodnější se mi jeví využít zákona o cenové regulaci, který obsahuje také věcné usměrňování cen. Vzhledem k tomu, že jedna z podmínek uplatnění zákona „mimořádná tržní situace“, je bezesporu splněna, je otázka, proč vláda tento nástroj odmítá použít. Důvody mohou být jak na straně ideologické zaťatosti, nebo v přiznání, že vláda toho prostě intelektuálně není schopna.

Alena Vitásková, manažerka, předsedkyně Institutu Aleny Vitáskové

Ano, tato vláda by měla razantně zasáhnout. Měla by okamžitě rezignovat. Fialova vláda po 100 dnech vládnutí předvedla, že není politicky ani odborně způsobilá vládnout v zájmu našich občanů, naší vlasti. Řešením jsou předčasné volby, do té doby úřednická vláda skutečných odborníků, která zastaví katastrofální propad a zbídačování. Vláda, která nás zatahuje do válečného konfliktu, aby zakryla svoji neschopnost řešit velmi vážné domácí problémy, nemůže dál pokračovat v řízení státu. Vede náš stát, podnikatele a obyvatelstvo do bídy, chudoby, bankrotů firem, vysoké nezaměstnanosti, inflace až 30 %, cenově nedostupné energie, nedostatku potravin. Tuto vládu nezajímají katastrofální dopady jejich vládnutí na firmy, živnostníky, občany. Takovou vládu občané nechtějí.

Ilustrační foto: Autor – Jiří Skupien

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.