Josef Buřič komentuje situaci v energetice a ekonomice. Podle jeho názoru EU předvádí neznalost a přezírá technické parametry.
Jednoduše řečeno, není to žádná sláva, možná jsme na prahu blížící se katastrofy, nebo tomu můžeme říkat mírněji – jsme na prahu velkých problémů. Problémů, o nichž si politická reprezentace Evropy (a tu českou nevyjímaje) myslí, že se nic takového nestane, resp. dojde k zásahu shůry, co situaci změní, aniž by se o to museli přičinit.
To, co předvádí EU, je směs naivity, neznalosti, přezírání jednoznačných technických parametrů. Možná je to tím, že se z konání politiků (stejně jako mnoha dalších) vytrácí respekt k technice. Nemáte pocit, že mnohé z našich problémů pramení z přezírání technických postupů, přírodních zákonů? Tato přezíravost je bohužel typická pro velkou část společnosti. Opírá se o nechuť k matematice, fyzice, chemii, statistice. Možná je to tím, že máme příliš mnoho politických geografů, politologů, kulturních etnografů apod. a méně skutečných expertů v technice či přírodních vědách. Ale asi to bude nejspíš tím, že o nich není moc slyšet, protože často říkají nepříjemnou pravdu, kterou politický mainstream, natož média, nechtějí slyšet.
Proto snadno vyhlásíme, že se při nedostatku zemního plynu v nastávající zimě budeme o něj všichni v EU dělit. Co na tom, že nemáme potrubí, jak ho někam dopravit, dokonce ani nevíme, kolik toho ono potrubí, pokud ho tam máme, dopraví, atd. Hlavně, že víme, že bude solidarita…
Asi by to mohlo být něco na způsob Winterhilfe, o které vyprávěli naši předkové. Pro ty neznalé: Winterhilfe byla za války akce na pomoc německým vojákům, kteří uvízli v ruské zimě bez zimního vybavení. Tehdy se jim posílaly nejrůznější svetry, kožichy, prostě teplé věci z celé (tehdy okupované) Evropy a taky z Protektorátu.
Takže by bylo na co navazovat – a jistě by to dnešní potomci tehdejších organizátorů Winterhilfe dokázali zase dobře zorganizovat. Tentokrát by to mohla být Wintergashilfe rozdělující plyn do domácností a možná, že dojde i na teplé prádlo.
Pár faktů. Podle výsledků dovozu zemního plynu do Evropy se v červnu podařilo, aby dovoz amerického LNG poprvé v historii překonal dovoz zemního plynu od Gazpromu. Do Evropy bylo dovezeno 5,3 mld. m3 amerického LNG a „jen“ 5,1 mld. m3 dodal Gazprom.
Pro některé politiky to je možná důvod k jásotu, ale jedno české přísloví říká něco o tom, kdo se směje naposled…
Za celé pololetí poklesl dovoz zemního plynu od Gazpromu o třetinu na 69 mld. m3. Připomeňme, že v minulém roce Gazprom dodal do Evropy o 31 mld. m3 více. Tento výpadek nebyl rozhodně nahrazen v plné výši dovozem z jiných teritorií.
Na první pohled se zdá, že američtí dodavatelé LNG vyslyšeli volání Evropanů po zvýšení dodávek LNG a přeorientovali se na Evropu. Jen připomeňme, že v minulém roce dodávky amerického LNG pro Evropu dosáhly 26,2 mld. m3. Celkový export amerického LNG v roce 2021 dosáhl 95 mld. m3 a zvýšil se o polovinu oproti roku 2020. Nejvíce, téměř polovina, ho však směřovalo na asijský trh – lépe platili.
Menší nákupy zemního plynu od Gazpromu se vysvětlují zajímavým paradoxem. V květnu a červnu byl plyn od Gazpromu dražší než americký LNG asi o 200 dolarů. LNG stál jen kolem 900 dolarů za 1000 m3, protože cena Gazpromu se tvoří podle cen spotového trhu v průměru za posledních 6 měsíců – a tam byly ceny vyšší než nyní.
I přesto američtí dodavatelé LNG hodně vydělali a mohou se těšit na ještě větší zisky letos. Ono totiž tady jde jenom a jenom o peníze – o nic jiného. A Evropané jsou připraveni platit a ještě se budou předhánět, kdo víc. Že to nakonec zaplatí evropští spotřebitelé – koho to za oceánem zajímá. A evropští politici, to přece mají na koho hodit: to ti Rusové a Putin.
Byla v tom také politika, nechuť kupovat ruský plyn. Ovšem oznámení o přerušení dodávek plynu přes Nord Stream 1 kvůli údržbě v červenci vedlo k růstu cen na 1300 až 1500 dolarů za 1000 m3. A v minulých dnech dosáhla cena plynu na spotovém trhu již 1800 dolarů za 1000 m3. Můžeme si vsadit, kdy se podaří prolomit hranici 2000 dolarů.
Kromě toho je zatím nejasné, jak se vyvinou ceny LNG v Asii, která v minulém období nakupovala méně.
Hlavní problém Evropy je jinde. Nákupy zemního plynu jsou nedostatečné. Plyn, který nebyl dodán v prvním pololetí, bude chybět. Dnes pracuje Nord Stream 1 jen na 40 % své kapacity a proto nebude možné dosáhnout takové úrovně zásob, protože se zapomíná, že vedle dodávek pro zásobníky je nutno dodávat také pro současnou spotřebu v průmyslu atd. Nord Stream 2 s kapacitou 58 mld. m3 ročně je uzavřen a nesmí být zprovozněn.
Podzemní zásobníky plynu jsou dnes zaplněny na 58 %, a pokud má být dosažena úroveň zásob na úroveň sezony 2019 až 2020, pak v nich je nutno dodat ještě více než 40 mld. m3. Do začátku listopadu je nutno každý měsíc do zásobníků dostat 10 mld. m3, což se dnes zdá nereálné.
Současné problémy kolem zemního plynu jsou tak jenom ukázkou práce těch úředníků EU a kupodivu také německé administrativy, která zřejmě ztrácí smysl pro realitu. O tom, že bude zastaven Nord Stream 1 na deset dnů v červenci, se přece ví od loňského podzimu. Přesto se nic nestalo, nikdo to neřešil. A dnes je z toho velký problém.
Řešení je však nasnadě. Kanada prý vrátí do Německa turbínu, kterou zadržovali. Kolik za každý den těchto průtahů vydělali dodavatelé LNG? Neptejme se…
Ale ona turbína se prý vrátí a Gazprom ji zabuduje do plynovodu. Až se tak stane, doufám, že se po celé EU rozezní zvony a budeme všichni chválit Toho na nebesích, že jsme Jeho přičiněním zachráněni, protože asi jen On přesvědčil Kanadu vrátit turbínu.
Doufám, že pak budeme vyzváni posílat do Kanady mnoho děkovných dopisů. A po této blamáži už si přece EU nemůže nikdo vážit.