Výsadba většího počtu stromů by mohla snížit počet předčasných úmrtí v důsledku horka v evropských městech o třetinu, uvádí nový výzkum.
Rozvoj měst vede k tomu, že ubývá stinných ploch a přibývá zpevněných povrchů pohlcujících teplo. V důsledku toho bývají města teplejší než jejich venkovské okolí, což je jev známý jako efekt městského tepelného ostrova(UHI – urban heat island). Během letního dne mohou být města až o 12 °C teplejší než venkovské oblasti.
Tyto městské tepelné ostrovy mohou být smrtelně nebezpečné, zejména proto, že vlny veder jsou v místech s vysokou hustotou zalidnění po celém světě stále častější. V létě 2022 zaznamenaly městské oblasti v celé Evropě rekordně vysoké teploty a 26 amerických měst zaznamenalo nejteplejší období v historii. Výsledkem je krize veřejného zdraví ve městech, která nejsou navržena tak, aby odolávala extrémním vedrům. „Pokud si nedáme pozor, může být za 20 let v Londýně stejné horko jako v Barceloně a Barcelona může být jako Marrákeš,“ říká Mark Nieuwenhuijsen, ředitel pro městské plánování z barcelonského Institutu pro globální zdraví.
Výzkum publikovaný letos v lednu vědeckým časopisem Lancet spočítal úmrtnost obyvatel měst v 93 evropských městech (celkem 57 milionů lidí) v období od června do srpna 2015. Autoři zjistili, že 6 700 předčasných úmrtí v tomto období souviselo s městskými tepelnými ostrovy.
Tempo globálního oteplování se však zrychluje a očekává se, že do roku 2050 budou ve městech žít 2 až 3 miliardy lidí. Zdravotní dopady UHI se v nadcházejících letech pravděpodobně zhorší.
Existuje několik strategií, jak chránit obyvatele měst před dopady horka. Patří mezi ně pokrývání střech a fasád vegetací (zelené střechy), jejich zdobení světlejšími barvami a nahrazování zpevněných ploch plochami s vegetací. Modelování ukázalo, že jedné třetině (2 644) úmrtí v důsledku UHI v Evropě by se dalo zabránit zvýšením pokrytí stromovými korunami na 30 % v každé městské čtvrti.
Intenzita efektu UHI však závisí na více faktorech a je specifická pro každé město. Zatímco vegetační pokryv ovlivňuje teploty ve městech během dne, noční teploty jsou určovány výškou městského kaňonu.
Chladicí schopnost korun stromů se ovšem liší. Závisí na druhu a velikosti stromů, které jsou závislé na přirozeném klimatu města a na míře údržby stromů.
V městských oblastech může být velkým omezením také prostor. Zvýšení pokryvu stromy na 30 % může být pro některá evropská města náročné.
Každé město však může tento cíl přizpůsobit svým místním podmínkám. Například nižší cílový počet stromů lze kombinovat s alternativními opatřeními, jako jsou zelené střechy v kompaktních městských oblastech.
Začlenění městské zelené infrastruktury do měst by mělo zvýšit jejich odolnost vůči změně klimatu. Výsadba stromů však nemusí stačit. Růst stromů je zdlouhavý proces a přibližně polovina nově vysazených stromů do dvou let odumře. Stejně tak je důležité zachovat stávající stromy a doplnit programy výsadby stromů o další opatření, která snižují intenzitu UHI, jako je například omezení používání automobilů.
Psali jsme:
- Nová zpráva ukazuje alarmující změny v celém globálním koloběhu vody
- Teploty v Evropě se zvyšují více než dvojnásobně oproti celosvětovému průměru
- Vedra na jihu Evropy: Portugalsko, Francie a Španělsko čelí požárům, v Itálii vládne sucho
- Města nejsou připravená na klimatická rizika
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.