Proč vynakládala egyptská civilizace tak obrovské úsilí na stavbu gigantických pyramid? O jejich pravém smyslu a účelu se po tisíciletí vedou vášnivé spory. Co dostaneme, podíváme-li se na ně z pohledu pythagorejských čísel a kombinatoriky?

Trojice monumentálních staveb v egyptské Gíze (tři hlavní, největší pyramidy Cheopsova, Chefrenova a Menkaurova) je po generace obrovským zdrojem inspirace pro tisíce odborných i laických výzkumníků. Po mnoho staletí se badatelé přou o to, co bylo původním smyslem pyramid, a jaké hlavní tajemství se stoickým klidem střeží proslulá egyptská sfinga.

Klasickým oborem egyptologie, který vychází z pohledu západní vědy, jsou pyramidy považovány především za hrobky faraonů [1], ale v minulosti o jejich původním účelu probíhalo bezpočet sporů – mnohými badateli byly považovány například za sýpky pro skladování obilí, naváděcí majáky pro mimozemské civilizace, nástroje pro vzdálenou komunikaci, či za akumulátory energie a elektrárny. [2]

Na mnoha různých vysvětleních je bezpochyby zrnko pravdy. Podíváme-li se však na trojici pyramid poněkud neobvyklým způsobem, jehož optikou tak dosud snad nikdo neučinil, dostaneme se k poněkud překvapivým závěrům. Podle našich informací při vysvětlení původní funkce a účelu trojice staveb dosud nikdo neaplikoval tzv. teorii struktury tří a osmi počátků. K jakým konkrétním zjištěním v tom případě dospějeme?

Svět jako trojúhelník

Pro lepší porozumění pyramidám v Gíze je třeba jako klíč použít náhled, jehož základy spočívají ve starověkém čínském myšlení, které však bylo známé již ve starém Egyptě. Čínská, indická či řecká filosofie vycházejí právě z Egypta. Řecký filosof, zakladatel školy mystických čísel, Pýthagorás ze Samu, studoval 25 let právě v této zemi rozprostírající se v severní Africe kolem Nilu. [3]

Nahlížíme-li na starý Egypt a jeho kulturu z úhlu pohledu současné západní vědy, je velmi obtížné této mimořádně vyspělé civilizaci vůbec porozumět. Museli bychom přijmout nejnovější poznatky transpersonální psychologie, moderní kvantové teorie či vynořujícího se holistického paradigmatu, které začaly být diskutovány teprve ve 20. a 21. století. O tomto novém úhlu pohledu na realitu referuje americko-rakouský fyzik Fritjof Capra v knihách Tao fyziky či Bod obratu. [4] [5]

Podle starověké čínské filosofie jsou veškeré jevy ve vesmíru výsledkem interakce dvou protikladných principů, jež Číňané pojmenovali yin a yang. [6] Yang je princip pozitivní, světlý, aktivní, teplý, suchý, naopak yin princip negativní, tmavý, pasivní, chladný, vlhký. Cokoli v našem světě je yin nebo yang, vládne mezi nimi napětí i harmonie, a veškeré jevy jsou výsledkem interakce těchto dvou protikladných principů. Za tyto dialektické protiklady dále můžeme jmenovat např. muž a žena, excitace a inhibice, expanze a kontrakce.

Mezi těmito dvěma prvky však stojí ještě člen třetí – zatímco yang se dá označit za plus a yin za mínus, potom uprostřed mezi nimi se nachází neutrální prvek, který hraje roli ochránce, vyvažovatele, a pozorovatele hry dvou protikladů. Číňané nazývali tento prvek TAO. Struktura našeho světa by se tak dala zobrazit jako trojúhelník:

Obr. 1 Tříprvková struktura světa. Výzkumník J. W. Park namísto TAO, YIN, YANG používá modernizované pojmy NEUTRO, HOMO a HETERO. Tento dialektický pohled na svět je znám ze starověké Číny, avšak zastávaly ho mnohé jiné starověké civilizace, včetně Indie, Egypta, či židovské kultury.

Je možné najít celou řadu příkladů této trojnosti: například trojice bílkoviny, cukry a tuky, nebo struktura RNA (mRNA, tRNA a rRNA), struktura atomu (elektron, proton a neutron), či rodiny (muž, žena, dítě). Tato tříprvková struktura by se dala označit za strukturu božskou, známou z mnoha náboženství – v hinduismu sestává Bůh z trojice Brahma (tvořitel), Višnu (udržovatel), Šiva (ničitel), v křesťanství je známa trojice Otec, Syn a Duch svatý, v Číně již zmiňovaná trojice tao, yin, yang. Trojjediný Bůh bývá často zpodobňován jako oko uvnitř trojúhelníku.

Všechny tyto starověké filosofické tradice mluví o tom samém pojetí světa, jenom ho popisují jinými pojmy a jinou symbolikou – tento náhled najdeme v indické józe, židovské kabale i čínském taoismu, a samozřejmě i ve filosofii starých Egypťanů. O sjednocení poznatků těchto starověkých pohledů na realitu se současnou vědou usiloval jihokorejský vědec J. W. Park se svou Teorií tří a osmi počátků, který pro pojmy TAO, YIN a YANG zavedl modernizované názvosloví NEUTRO (tao), HOMO (yin) a HETERO (yang). [7]

Pro pochopení pyramid i celého egyptského světonázoru je tedy potřeba přijmout myšlenku, že svět je jevištěm dialektické hry dvou protikladných principů. V tom spočívá odlišnost s názorem současné západní vědy, ovládané darwinismem a karteziánsko-newtonovským paradigmatem pocházejícím ze 17. století, podle něhož je svět výsledkem nahodilých procesů či darwinistického přirozeného výběru. Starověké čínské, indické, židovské či egyptské myšlení však na realitu pohlíží jinak. A právě to je klíčem k egyptským pyramidám.

Osm počátků: Nekonečné množství kombinací

Náš složitý svět by ovšem nemohl existovat, kdyby byl postavený výlučně na tak jednoduchém principu, jako jsou tři body uspořádané do trojúhelníku. Pro vesmír je tak vlastní také kombinatorická struktura, kterou výzkumník J. W. Park nazývá osmi počátky (8P).

Struktura osmi počátků umožňuje nekonečné množství kombinací, které jsou základem jakýchkoli změn a evolučních procesů. Již zmiňovaná dvojice homo a hetero (yin a yang), které by bylo možné znázornit jednoduchou čarou (přerušovaná čára je homo, plná hetero) se v následujícím evolučním kroku dělí na čtyři bigramy (znak složený ze dvou čar) a tyto čtyři bigramy se v dalším kroku štěpí na osm trigramů (znak složený ze tří čar). Proces vzniku osmi trigramů lze znázornit následujícím schématem:

Obr. 2 Vývoj k osmi počátkům (8P). Na první úrovni jsou dvě jednoduché čáry, monogramy, (homo a hetero), které se v druhém kroku štěpí na čtyři bigramy (dvě čáry), a ve třetím kroku na osm trigramů (tři čáry). Při dosažení počtu osmi trigramů se jednotka existence stává harmonickou a stabilní. [8]

Tento evoluční proces lze demonstrovat na příkladu vývoje jednotlivce – vajíčko se po oplození dělí nejprve na dvě, poté na čtyři, a následně na osm částí. Hudební oktáva se skládá z osmi tónů, a podle Newtonova barevného modelu rozlišujeme osm základních barev. [9]

Evoluční proces sleduje postup k osmi trigramům, což lze ukázat na vývoji lidského těla. V okamžiku, kdy organismus v evoluci dosahuje počtu osmi částí, stává se harmonickým, stabilním. Lidské tělo sestává z osmi částí (hrudník, břicho, čtyři končetiny, hlava a kostrč, která je zdegenerovaným ohonem a tudíž poslední, osmou částí).

Modelový řád 3P a 8P se objevuje na úrovni atomů, prvků, molekul, rostlin i živočichů. Existuje 8 skupin chemických prvků, podle toho, kolik elektronů se nachází na zevní orbitě.

Modelový řád 3P a 8P lze zobrazit geometrickou formou platónského tělesa osmistěnu. Nakreslíme-li si tři osy, které tvoří třírozměrný prostor, osu horizontální (homo), vertikální (hetero) a předo-zadní (neutro) dostáváme geometrický útvar osmistěnu, kdy tři osy (tři počátky) dělí prostor do osmi sektorů (osm počátků). [10]

Obr. 3 Geometrický model vyjadřující strukturu 3P a 8P – platónské těleso osmistěn. Tři osy dělí prostor do osmi sektorů, které lze vyjádřit osmi trigramy.

Modelový řád 3Pa 8P lze spatřit ve strukturách, které zodpovídají za kódování genetické informace, tedy jakéhosi „programu“, podle něhož jsou konstruovány živé organismy. Genetický kód ve dvojité šroubovici deoxyribonukleové kyseliny (DNA) je tvořen kombinacemi čtyř molekul – adeninu, thyminu, cytosinu a guaninu (A, T, C, G). Chceme-li stanovit počet možných kombinací 4 značek v tripletu, dostaneme se k číslu 4³, tedy 64. Existuje tedy celkem 64 možných kodónů DNA.

Právě v tom lze nalézt překvapivou podobnost s několik tisíc let starou Knihou proměn (I-ťing). Také v tomto případě jsou základem dva archetypální prapóly yin a yang, které se ve třech evolučních krocích štěpí na osm trigramů. Následující tabulka ukazuje, že spojením nebes (yang) se zemí (yin), tedy osmi trigramy (yang) s druhými osmi trigramy (yin) vzniká 64 kombinací, tedy 64 hexagramů, které tvoří číselný systém Knihy proměn. [11]

Obr. 4 Číselná struktura Knihy proměn. 64 kombinací hexagramů (64 znaků složených ze šesti čar, buď plných yang nebo přerušovaných yin) je vytvořeno kombinováním osmi trigramů (Nebesa, yang) s osmi trigramy (Země, yin). Těchto 64 kombinací představuje evoluční proces, kterým prochází jednotlivec či DNA. (Obr.: Public domain, via Wikimedia Commons) [12]

Kniha Proměn je považována za čínskou záležitost, avšak byla známá již ve starém Egyptě. [13] Podle tohoto pohledu na realitu jsou veškeré procesy v našem světě řízeny kombinacemi osmi trigramů s osmi trigramy, čímž vzniká 64 kombinací hexagramů.

Obr. 5 Dva principy yin (osm trigramů) a yang (osm trigramů) v základně trojúhelníka, a střední prvek neutro jako jeviště či prostor, kde se tato interakce dvou protikladů odehrává, a kde tedy vzniká 8 krát 8, tedy 64 kombinací hexagramů. Za první bod v základně trojúhelníka si můžeme dosadit jeden libovolný zvukový tón oktávy, za druhý bod jiný libovolný tón oktávy. Uprostřed pak sloučením tónů kombinatoricky vzniká 64 tónů, tedy osm oktáv (což je zvukový rozsah piana.)

V mystických tradicích světa najdeme několik dokladů o tom, že pradávné kultury braly v úvahu právě strukturu tří a osmi počátků. Ústředním symbolem židovské kabaly je sefirotický strom, který je složen ze tří sefirot nebeských (keter, chochma, bina) a osmi konstrukčních. Za tyto sefiroty lze dosadit i čínské trigramy (dva monogramy yin a yang jako sefiroty chochma a bina, a osm konstrukčních sefirot jako osm čínských trigramů.)  V egyptské mytologii pak najdeme solární triádu a Hermopolskou ogdoadu (osmici božstev), složenou ze čtyř dvojic.

Osm počátků na chrámu sv. Víta

Struktura tří a osmi počátků by se dala označit za transkulturní fenomén, který lze nalézt v umění či architektuře po celém světě napříč historickými údobími a civilizacemi. Pro příklad není třeba chodit daleko: na katedrále sv. Víta v Praze vidíme pět malých věžiček (symbolizující pět elementů) a tři velké, tedy celkem osm, což dohromady tvoří princip osmi počátků. Také vitráž nad vchodem svatovítské katedrály představující Stvoření světa je provedená v osmielementární struktuře – v každém okénku vidíme strukturu s pěti funkčními a třemi řídícími elementy, a každý prvek se vyznačuje svou vlastní vnitřní osmiprvkovou strukturou, což společně vytváří celkem 64 elementů. [14] Jiný příklad lze nalézt v katedrále v Lausanne, na rozetě ze 12. století, symbolizující Stvoření světa, která je rovněž tvořena 64 prvky. [15]

Klíčem je kombinatorika

Novým poznatkem pak je, že právě tak trojice egyptských pyramid v Gíze odpovídá modelovému řádu tří a osmi počátků, a šlo v nich především o kombinatoriku a vznik 64 kombinací. Celý komplex staveb v Gíze, na nějž je třeba nahlížet jako na jeden celek (a nikoli jako na tři osamocené a izolované stavby) tak lze zpodobnit následující ilustrací:

Obr. 6 Komplex pyramid v egyptské Gíze. Nejsou uspořádány v přímce, ale v trojúhelníku – u střední Chefrenovy pyramidy vidíme odchylku od přímé linie, která činí přibližně 6 stupňů. V kontextu jiných staveb tohoto druhu jsou pyramidy v Gíze jedinečné, vyznačují se unikátní konstrukcí, kterou jinde nenajdeme – krajní pyramidy Cheopsova a Menkaurova nejsou čtyřstěny, ale kvůli prolomení stran se jedná o osmistěny. Egypťané tedy zvolili jeden trojúhelník Cheopsovy pyramidy, a druhý trojúhelník pyramidy Menkaurovy (zde jako příklad zvolen Cheops: 2 a Menkaure: 7.)

Trojice pyramid není uspořádaná do přesné úhlopříčné linie ve směru od jihozápadu k severovýchodu, ale najdeme zde mírnou odchylku – střední Chefrenova pyramida stojí mírně mimo tuto linii – odchylka činí přibližně 6 stupňů. [16] Tři pyramidy tak nejsou uspořádané v příčce, ale v trojúhelníku.

Pyramidy přitom nejsou jednoduché čtyřstěny, jak by se mohlo zdát na první pohled. Pyramidy Cheopsova a Menkaurova jsou zkonstruované s mírným prolomením stran. Každá ze čtyř stran těchto pyramid je ve středové ose mírně prolomena dovnitř [17], což počet stran zdvojnásobuje. Tyto stavby tak nejsou jednoduché čtyřstěny, ale osmistěny. Pouze střední Chefrenova pyramida má jednodušší strukturu, je jednoduchým čtyřstěnem. [18]

Dva komplikovanější osmistěny tedy stojí v základně trojúhelníka, a jednoduchý čtyřstěn na jeho vrcholku, jak vidíme na obr. 7:

Obr. 7 Dva osmistěny Cheops a Menkaure – Cheops dodává první trigram, Menkaure druhý trigram, a v Chefrenovi se oba trigramy spojují do hexagramu (šesti čar), tedy do 64 kombinací hexagramů.

V souladu s modelovým řádem tří a osmi počátků tedy podle naší hypotézy docházelo ke kombinacím těchto dvou osmiček v základně trojúhelníka, a prostřední Chefrenova pyramida jako střední prvek je spojovatelem a jevištěm kombinatorické hry dvou protikladů. Zde se oba protiklady střetávají a slučují dohromady. Naší hypotézou je, že docházelo ke kombinování osmi triád Cheopsovy pyramidy s osmi triádami pyramidy Menkaurovy, a ke vzniku 64 kombinací hexagramů ve středním prvku, pyramidě Chefrenově.

Co se však konkrétně kombinovalo s čím? Za oněch osm triád můžeme dosadit například frekvence zvuku či světla. Tedy například osm základních tónů v hudební oktávě, nebo osm základních barev podle Newtonova barevného modelu. [19] Ve střední Chefrenově pyramidě pak vznikalo 64 kombinací sloučením těchto dvou frekvencí z obou krajních pyramid. Názorně to ukazuje flash aplikace, dostupná na webu http://giza64.euweb.cz, kde je v interaktivní formě demonstrováno kombinování dvou frekvencí a vznik 64 kombinací tónů či barev. [20]

Egypťané tedy zvolili libovolnou první triádu z osmi pyramidy Menkaurovy, a druhou triádu pyramidy Cheopsovy. Výsledkem byla jedna ze 64 kombinací – tedy například jedna hudební nota ze čtyřiašedesáti, které jsou uspořádány do osmi oktáv, nebo jedna ze 64 barevných kombinací.

Jaké archeologické nálezy tomu nasvědčují?

Skutečnosti, že v systému pyramid vznikalo ve střední Chefrenově pyramidě 64 kombinací hexagramů, nasvědčují tyto archeologické nálezy:

• Součástí každé ze tří pyramid je tzv. údolní chrám, k němuž od pyramidy vede několik set metrů dlouhá cesta. V případě údolního chrámu náležejícího k osmistěnné pyramidě Menkaurově logicky najdeme na jeho vstupu osm komor – čtyři nalevo od vstupu, čtyři napravo. V roce 1908 nalezl archeolog George Reisner v Údolním chrámu pyramidy Menkaurovy osm triadických soch. Každá triadická socha sestává z faraona Menkaura, Bohyně Hathor a dítěte, které symbolizuje jednu z provincií Horního Egypta. Badatel Jea Wood uvádí hypotézu, že těchto osm triadických soch patřilo právě do oněch osmi komor u vstupu do Údolního chrámu. [21]
• Bylo by logické, kdyby osm triadických soch a osm komor na vstupu bylo nalezeno také v Údolním chrámu náležejícím k druhému osmistěnu, Cheopsově pyramidě. Tuto trojici by pak měl tvořit faraon Cheops, bohyně Bastet a dítě, symbolizující provincii Dolního Egypta (srovnejme: u pyramidy Menkaurovy šlo o trojici faraon Menkaure, bohyně Hathor a dítě jako provincie Horního Egypta). Údolní chrám Cheopsovy pyramidy v severovýchodní části komplexu však již neexistuje, zmizel pod městskou zástavbou, a z původních triadických soch bylo nalezeno pouze torzo bohyně Bastet. Pozice její pravé ruky však naznačuje, že patřila do stejné skupiny soch jako v případě Menkaura.[22] Pokud by se podařilo zjistit, zda měl Údolní chrám Cheopse na vstupu také osm komor, nasvědčovalo by to této hypotéze. V tom se objevuje pole pro další výzkum a prostor pro uplatnění moderních zobrazovacích metod, které by tuto osmiprvkovou strukturu – v současnosti skrytou pod městskou zástavbou – mohly odhalit.
• V údolním chrámu ke střední Chefrenově pyramidě vidíme dva vstupy pro dvě bohyně Hathor a Bastet, které jsou zpodobněné právě na oněch osmi triadických sochách, náležejících k pyramidě Menkaurově a Cheopsově (dohromady tedy šlo o 8 plus 8, tedy 16 triadických soch). Právě dvojice vstupů pro bohyně Hathor a Bastet naznačuje, že v Chefrenově pyramidě docházelo ke spojování dvou trojic z obou krajních pyramid, a k jejich složení do hexagramu.
• Faraon Chefren je spojen se symbolikou sjednotitele království Horního a Dolního Egypta. [23] Z logických důvodů, protože na oněch osmi triadických sochách je vyobrazené dítě, symbolizující v případě Menkaura provincie Horního Egypta, a v případě Cheopse Dolního Egypta. Faraon Chefren je tedy sjednotitelem zemí Horního a Dolního Egypta, tedy obou triád z krajních pyramid do hexagramu.

Obr. 8 Na této soše je zpodobněn sedící faraon Khafre (Chefren), který je asociován se symbolikou sjednotitele zemí Horního a Dolního Egypta, čemuž odpovídá také jeho centrální pozice v systému pyramid (spojovatel Cheopse a Menkaura). Na jeho zádech sedí Bůh Horus v podobě sokola (jeho oko bylo podle mýtu v boji rozsekané na šest částí), který se svými rozevřenými křídly chrání faraonovu krční páteř. Toto gesto ochrany poukazuje na blízkost spojení faraona Khafreho s Bohem Hórem, a zároveň je vyjádřením sjednocující funkce faraona.

 (Obr.: Djehouty, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons)

Smysl pyramid: kombinatoricky složit Oko Boha Hóra

Televizní dokumentární film španělské televize Okem Boha Hora (El Ojo de Horus) popisuje působení jiné egyptské pyramidy, Džóserovy, na frekvence čaker. [24] Podle tohoto snímku dvojice adeptů mystické školy Hórova oka (vždy muž a žena) meditovala vždy v jedné ze čtyř místností podzemí Džóserovy pyramidy, kde na ně působily různé frekvence tónů (tón MI v místnosti na západě, FA na východě, SOL na severu, LA na jihu, a pátá nejvyšší frekvence). Podle tohoto snímku tak i v Džóserově pyramidě šlo o frekvence působení na čakry a o kombinatoriku, což je i výchozí hypotézou pro trojici pyramid v Gíze.

Zde systém pyramid vytvářel 64 kombinací, za něž si můžeme dosadit kombinace frekvencí, ať už zvukových, či barevných – názorně viz zmíněná flash aplikace GIZA.SWF, dostupná na webu http://giza64.euweb.cz/

Klíčovým mýtem pyramid je příběh o Bohu Hórovi, který přišel v boji se zlým strýcem Sethem o jedno oko, a to druhé bylo rozsekáno na šest části – tedy, obrazně řečeno, rozděleno na hexagram. Bůh Thoth, který je v egyptské tradici známý také jako Hermes Trismegistos, mu sdělil, že zná způsob, jak jeho rozdělené oko složit dohromady. [25]

Pyramidy tak vytvářely 64 kombinací, a jejich cílem tak bylo obrazně řečeno „složit oko Boha Hóra“ a obnovit původní jednotu, tedy dostat se až k „vrcholku pyramidy“ a hlavnímu cíli, kterým podle Egypťanů byla nirvána. Pyramida vytvářela 64 kombinací frekvencí, a tedy 64 stupňů na cestě ke splynutí s Bohem.

Obr. 9 Oko Boha Hóra, které podle egyptského mýtu bylo v boji rozsekáno na šest částí, tedy 64 hexagramů. V šesti krocích vzniká rozvětvením (bifurkací) celkem 64 částí, v posloupnosti 6 kroků: 2 – 4 – 8 – 16 – 32 – 64.

(Obr.: Kompak; Derivative work:  Benoît Stella; Vectorization:  Ignacio Icke, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons)

Praktické důsledky: Dívat se do budoucnosti?

Ukáže-li se tato hypotéza o vzniku 64 kombinací ve střední Chefrenově pyramidě jako pravdivá, pak máme co do činění s technologií zcela jiného druhu než cokoli, co poznala současná západní civilizace.

Moderní fyzikální výzkum švýcarského fyzika Nassima Harameina hovoří o tom, že základní jednotkou reality je tzv. Harameinův bod (ve starověkých tradicích tantry známý také jako Květ života), který se projevuje právě v 64 kombinacích. [26] Dokážeme si představit, co všechno by s takovým systémem, v němž máme přístup ke kombinatorickému základu reality, bylo možné? Kniha Proměn byla používána mimo jiné pro předpovídání budoucnosti, bylo by tedy se systémem pyramid možné nahlížet na budoucí jevy? Zodpovězení těchto otázek je věcí dalšího fyzikálního výzkumu. V každém případě se ukazuje, že staří Egypťané byli v pochopení reality značný kus cesty vpředu, a nahlíželi na svět způsobem, k němuž západní věda teprve pomalu dospívá po nedávných objevech Einsteinovy teorie relativity a kvantové teorii ve dvacátém a jednadvacátém století. Klíčová otázka pro další výzkum této fascinující starověké civilizace proto zní: jaká další tajemství pyramid střeží stoicky klidná sfinga v egyptské Gíze?

Ohlasy k tématu prosím posílejte na e-mail autora: michalcerny.media(at)seznam.cz (Vítána je především archeologická pomoc, která by mohla přispět k ověření představené hypotézy.)

Stáhnout celý článek ve formátu PDF: pyramidy-jako-kombinatorický-systém.pdf

Download the article in English translation: pyramidy-jako-kombinatoricky-system-EN.pdf

Časopis !Argument se drží otevřené redakční politiky – články našich autorů tak nemusejí vyjadřovat názory redakce a jsou publikovány v rámci umožnění co nejotevřenější veřejné debaty.

Literatura:

[1] Encyclopaedia Britannica

Dostupné on-line: https://www.britannica.com/question/Whats-inside-the-pyramids-of-Giza

[2] Boulter, Carmen: The Pyramid Code: High level technology. 2009 (TV dokumentární série)

[3] Clarková, Rosemary: Posvátná tradice ve starém Egyptě (str. 111); VOLVOX GLOBATOR, Praha 2016

[4] Capra, Fritjof: Tao fyziky. Paralely mezi moderní fyzikou a východní mystikou. DharmaGaia, Maťa, Praha 2003

[5] Capra, Fritjof: Bod obratu. Věda, společnost a nová kultura. DharmaGaia, Praha 2002

[6] Král, Oldřich: Čínská filosofie. Pohled z dějin. Nakladatelství Maxima, Lásenice 164, 2005

[7] Kap. Filosofické a přírodovědné základy čínské medicíny (str. 13-110) In: Růžička, Radomír: Mikrosystémy akupunktury z hlediska současného poznání. Nakl. Poznání, Olomouc 2002

[8] Král, Oldřich: I-ťing. (str. 36 – Geneze osmi trigramů) Nakladatelství Maxima, Praha 1995

[9] Newton, Isaac: A New Theory about Light and Colors, 1672

Pozn.: Isaac Newton rozlišoval sedm základních barev ve světelném spektru (tři základní, tři odvozené, plus bílá.) Podle čínské filosofie však schází ještě černá – ona osmička barev je složena ze dvou rodičů (yin a yang, černá a bílá), a tří synů a tří dcer (trojice barev základních a trojice odvozených).

[10] Platón: Timaios a Kritias. Jan Laichter, Praha 1919

[11] Wilhelm, Richard: I-ťing: Kniha proměn – text a rozšiřující materiály, Portál, Praha 2003.

[12] Perkins, Franklin: Leibniz and China: A Commerce of Light. Cambridge UP, Cambridge, 2004.

[13] White, Douglas A.: The Senet Tarot of Ancient Egypt (str. 158), 2011

Dostupné on-line: http://bentylightgarden.com/Senet_Tarot_I_151016.pdf

[14] Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha (oficiální webové stránky)

Dostupné on-line: https://www.katedralasvatehovita.cz/cs/historie-a-dedictvi/informace-o-kaplich-a-svatych/zapadni-portal

[15] Ribordy, Léonard: Božská proporce v geometrii a v číslech. (str. 194) VOLVOX GLOBATOR, Praha 2017

[16] Petrie, William Matthew Flinders: The Pyramids and Temples of Gizeh. Field & Tuer, Simpkin, Marshall & Cp., Hamilton, Adams & Co., London, Scribner & Welford, New York, first edition (1883), (URL 01) – PDF (New and revised edition, 1883, partly abridged (URL 02)

URL 01

https://archive.org/details/cu31924012038927/

URL 02

http://www.gizapyramids.org/pdf_library/petrie_gizeh.pdf

[17] Kato, Akio: The concavity of the Great Pyramid Can Be Derived from Inward Sloping Courses Needed for the Stability. In: Archeological Discovery, Vol. 11 No. 2, April 2023

Dostupné on-line: https://www.scirp.org/pdf/ad_2023022716051094.pdf

[18] Kato, Akio: The concavity of the Great Pyramid Can Be Derived from Inward Sloping Courses Needed for the Stability. In: Archeological Discovery, Vol. 11 No. 2, April 2023

Dostupné on-line: https://www.scirp.org/pdf/ad_2023022716051094.pdf

Pozn.: Teprve nedávný výzkum [17] ukázal, že osmistěny jsou všechny tři pyramidy. Cheopsova a Menkaurova pyramida jsou prolomeny stejným způsobem, zatímco Chefrenova o poznání méně výrazněji. Přesnější je tedy říkat, že Chefrenova pyramida se ze všech tří pyramid nejvíce blíží tvaru jednoduchého čtyřstěnu.

[19] Newton, Isaac: A New Theory about Light and Colors, 1672

[20] viz http://giza64.euweb.cz

Pozn.: Autorské dílo „Tajemství sfingy: Pyramidy jako kombinatorický systém“ je právně chráněno certifikátem o uložení autorských děl, vydaným v Praze dne 19. 7. 2023 advokátní kanceláří artpatent, www.artpatent.eu

Pozn.: Aplikace GIZA.SWF je na tomto webu uložena ve flash formátu SWF. Společnost Adobe ukončila podporu Flash playeru, proto je možné program přehrát v bezplatné náhradě, nástroji RUFFLE: https://ruffle.rs/#downloads

[21] Wood, Jea, 1974, cit.: „Wood suggests there were eight triads, one for each in the eight portico chapels at the temples entrance.“ In: Königtum, Staat und Gesellschaft früher Hochkulturen. Harrasowitz Verlag, 2011

Dostupné on-line: http://giza.fas.harvard.edu/pubdocs/1012/full/

[22] Stockfisch, Dagmar: Untersuchungen zum Totenkult des ägyptischen Königs im Alten Reich. Kovač, Hamburg 1994

Cit.: „The position of her right arm suggests that the bust once belonged to a statue group similar to the well known triad of Mycerinus.“

[23] Davies, Penelope J. E.: Janson s history of art: western tradition, 7th ed. Pearson, 2007

Cit.: „Khafre enthroned: The god Horus, depicted as a falcon, protects the backside of Khafre’s head with his wings, another reference to the united Egypt.“

[24] Okem Boha Hóra (El Ojo de Horus), TV dokumentární seriál, 2000

Dostupné on-line: https://www.youtube.com/watch?v=GYwpfAVSowU

[25] Pinch, Geraldine: Egyptian Mythology: A Guide to the Gods, Godesses and Traditions of Ancient Egypt.Oxford University Press, 2002

[26] Haramein, Nassim: The Harmonic Sphere Flux Resonator. A New Cycle Begins. Chrystholen Research Foundation, 1997

Dostupné on-line: https://sunshinelighthouse.files.wordpress.com/2013/03/the-harmonic-sphere-flux-resonator.pdf