Severoitalský přístav má našlápnuto stát se hlavní čínskou námořní branou do Evropy.
Číňané chtějí v severoitalském přístavu investovat do nových terminálů, doků i logistických platforem. Je totiž lépe propojen s evropskými sítěmi než řecký přístav Pireus, který koupila čínská Cosco už v roce 2016, píší Asia Times.
Terst na severovýchodě Itálie má jen 200 000 obyvatel, ale mohl by hrát důležitou roli v euroasijské integraci. Může se totiž stát západním koncem námořní Hedvábné stezky.
Zeno D´Agostino je ředitelem veřejné společnosti, která přístav spravuje. Říká, že Čína je připravena do přístavu investovat. Vyhovuje jeho poloha, propojení se zbytkem Evropy a silný návazný řetězec.
Celkový námořní obchod mezi Evropou a Asií poklesl, ale v Terstu nikoliv. D´Agostino si navíc pochvaluje, že Čína vidí rozvoj přístavu komplexně, chce přispět k rozvoji a modernizaci průmyslových zón i vnitrostátního železničního systému.
Je důležité vědět, že D´Agostino vyjednává s čínskou firmou, která je vlastněna státem. Terst potřebuje investice, asi 1,2 mld. dolarů, a Číňané jsou připraveni pokrýt polovinu nákladů, navíc jsou tu i další zájemci, například z Kazachstánu, Turecka či Íránu.
Italský vicepremiér di Maio uvedl, že vláda čínské plány na rozvoj přístavu podporuje. Itálie se připojí k Pásmu a stezce na konci roku a stane se tak první zemí G7, která podepíše Memorandum o porozumění týkající se tohoto čínského mega-investičního projektu. Navíc bude v té době končit kvantitativní uvolňování ECB, takže Itálie se snaží přesvědčit čínské investory, aby nakoupili i italské dluhopisy.
Někteří Italové se ovšem domnívají, i vzhledem k vývoji v Řecku, že by se tím posílil vliv Číny a závislost na ní. Itálie by se musela víc přizpůsobit Pekingu, což by vyvolalo střet s pravidly EU. Je tedy patrné, že Itálie nebude jen tak vyprodávat národní bohatství – v Terstu by Číňané neměli mít kontrolu jako v Pireu, ale jen minoritní podíl.
Číňané skoupili Pireus celý, protože Řekové k tomu byli donuceni, říká D´Agostino. Itálie na tom také není nijak slavně, ale státní instituce stále existují a fungují.
V souvislosti s čínskými investicemi se otevírá také otázka bezpečnosti a EU připravuje zvláštní mechanismus, který má prověřovat zahraniční investice do bezpečnostně citlivých sektorů. Jde o to, aby evropská high-tech odvětví a infrastruktura byly chráněny před čínskými neférovými praktikami.
D´Agostino odmítá, že by Čína mohla Terst využívat k vojenským účelům a uvádí, že civilní a vojenská část přístavu jsou striktně oddělené. Na rovinu také říká, že Číňané, aby zjišťovali informace o lodích NATO, nemusejí být v přístavu přítomni fyzicky, protože mají sofistikované systémy špionáže.
Italové věří, že Terst bude hlavní čínskou námořní branou do Evropy a porazí Pireus. Peking tvrdí, že Pireus má před sebou dobrou perspektivu, protože od roku 2016, kdy ho koupila COSCO, došlo k navýšení kontejnerové přepravy. V sázce je hodně – 70 % obchodu mezi Evropou a Asií se dopravuje po moři.
D´Agostino je přesvědčen, že Terst je konkurenceschopnější než Pireus, protože je skvěle položený a má lepší integrovaný dopravní systém, Pireus je periferie Evropy, kdežto Terst je blíže centru. Číňané podle něj udělali chybu, když vsadili na Pireus a balkánskou cestu včetně vysokorychlostní tratě Bělehrad – Budapešť.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.