Małgorzata Kulbaczewska-Figat zkoumá argumenty polských zastánců i protivníků pokračování těžby uhlí v Turówě v kontextu nejasné budoucnosti bez uhlí.
Turówský odborář Bogumił Tyszkiewicz je s dohodou s Čechy v podstatě spokojen. „Češi přijedou, provedou měření, výsledky vyjdou dobře,“ říká. Rok po podepsání dohody se zdá, že konflikt skončil, nebo se alespoň uklidnil. Ale nejprve ekologové a pak i německé město Žitava vznesly proti dolu nové obvinění. Ze stejného města, do kterého dojíždějí polští dělníci z Bogatyně. Z dolu na žitavské náměstí je to dvanáct kilometrů.
Ekologické sdružení EKO-UNIA, Greenpeace a Nadace Franka Bolda napadají rozhodnutí o ochraně životního prostředí, kterým byla společnosti KWB Turów na podzim 2022 udělena koncese platná do roku 2044. Ekologové tvrdí, že environmentální rozhodnutí nejenže řádně neuznalo problém podzemních vod, ale také nezohlednilo vliv těžby hnědého uhlí na oteplování klimatu, nezkoumalo problém sesedání půdy, prašnosti a hlučnosti. Tvrdili, že v něm nebyly zohledněny ani závěry polsko-českého vyrovnání. Na začátku ledna 2023 zveřejnili ekologové ze Spolku pro ochranu přírody a krajiny Německa (BUND) vlastní alarmující zprávu. Zmiňují se v ní nejen o snižování hladiny podzemních vod, ale také o uvolňování těžkých kovů do Miedzianky a Lužické Nisy.
Očekává se také, že důl způsobí sesuvy půdy a ohrozí budovy v Žitavě. Na nich jsou již patrné škody, tvrdí organizace .
Dne 25. března 2023 se žitavská městská rada jednomyslně rozhodla podat vlastní stížnost v kauze Turów a protestovat proti rozhodnutí polského ministerstva pro klima a životní prostředí udělit dolu koncesi pro další těžbu do roku 2044. Podle německého města byly porušeny postupy pro vydání rozhodnutí o ochraně životního prostředí, bez kterého nelze udělit koncesi. Žitava si totiž stěžovala na posouzení vlivu dolu na životní prostředí. Podle představitelů německé samosprávy polské environmentální rozhodnutí rovněž ignoruje obavy, které již dříve vyjádřili: ohledně hluku, emisí jemného prachu a znečištění podzemních vod. V roce 2020 proběhla v Německu před vydáním environmentálního rozhodnutí veřejná konzultace, ale rozhodnutí bylo vydáno pouhých 16 hodin po jejím skončení. O dva dny později získalo přísnost vykonatelnosti. Bylo skutečně možné během této doby analyzovat obavy Němců, ptají se úředníci žitavské samosprávy?
Dne 31. května 2023 Vojvodský správní soud ve Varšavě dočasně pozastavil platnost rozhodnutí o ochraně životního prostředí do doby, než bude ve věci vydáno konečné rozhodnutí. Souhlasí s argumenty ochránců životního prostředí a souhlasí s tím, že další těžba by mohla způsobit škody na životním prostředí. Rozhodnutí soudu je prozatímním opatřením. Neznamená také příkaz k okamžitému a trvalému uzavření dolu. Takto však rozhodnutí chápe značná část veřejnosti a vláda Práva a spravedlnosti přechází do protiútoku: o uzavření dolu a ponechání pracovníků na holičkách nemůže být řeč! Ministr pro evropské záležitosti Szymon Szynkowski vel Sęk rovnou prohlašuje: podnikneme všechna opatření, abychom toto rozhodnutí zpochybnili, a rozhodně ho nebudeme realizovat. Ministryně pro klima a životní prostředí Anna Moskwová (PiS) je na Twitteru stejně rozhodná: Žádný souhlas polské vlády se zastavením těžby nebude! Nedopustíme ztrátu tisíců pracovních míst obyvatel regionu! Těžba bude pokračovat, dokud to bude možné a nutné. Europoslankyně Anna Zalewska (PiS) a místopředseda vlády Jacek Sasin (PiS) jdou ještě dál. První „odhaluje“ rozhodnutí jako útok na energetickou bezpečnost Polska. Druhý obviňuje soud z toho, že sleduje cizí zájmy.
Právo a spravedlnost dlouhodobě mobilizuje voliče pod hesly suverenity a obrany polských národních zájmů. „Zvedli jsme se z kolen,“ tvrdí vládní strana a naznačuje, že teprve od doby, kdy se Právo a spravedlnost dostalo k moci, je Polsko v mezinárodních vztazích asertivní a úspěšně hájí své zájmy. Příběh Turówa, kde konflikt se sousedy zpochybnil existenci strategického těžebního závodu, do tohoto narativu dokonale zapadá.
„Jsme strážci polského těžebního průmyslu a nedopustíme jeho uzavření. Jsme strážci polského hornictví,“ slibuje Mateusz Morawiecki (PiS) na konferenci před pracovníky dolů a elektráren. Podobná hesla zopakuje 24. června na svém volebním sjezdu v Bogatyni. Vede předvolební kampaň, ale zároveň reaguje na skutečné obavy zaměstnanců. Od konfliktu s Čechy se přece nic nezměnilo: v Bogatyni, ba v celém zhořeleckém okrese, není tak velký zaměstnavatel, jako je důl a elektrárna. Pro Bogatyni také neexistuje žádný alternativní zdroj tepla, protože dnes vytápění zajišťuje elektrárna.
Když Morawiecki vystupuje jako obhájce horníků, cítí v zádech dech svých koaličních partnerů a zároveň soupeřů ze Suverénního Polska, menší a ještě pravicovější strany, s níž spoluvytváří vládu. Právě oni napadají klimatickou politiku EU ještě ostřeji než strana Právo a spravedlnost a rozhodnutí Soudního dvora EU v kauze Turów od počátku prezentují jako skandál a zásah do fungování nezávislého polského státu. V květnu 2022 lídr Suverénního Polska a současně ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro před novináři rozvinul dramatický scénář: kdyby Turów přestal těžit v předvečer ruské invaze na Ukrajinu, obyvatelé Dolního Slezska by neměli elektřinu.
Suverénní Polsko jako strana, která nejhlasitěji hájí právo Polska těžit uhlí a vyzývá k nepodléhání „ekologickému diktátu Bruselu“, získává mezi horníky respekt. Zaměstnanci oceňují, že se někdo tvrdě staví proti likvidaci jejich pracovních míst. Je to pro ně konkrétnost a jistota, že nezůstanou bez prostředků.
Turów nebude uzavřen v květnu ani v červnu 2023. PGE a Generální ředitelství pro ochranu životního prostředí rovněž nesouhlasí se stanoviskem soudu, který podle společnosti nevyslechl jiné argumenty než ty, které předložili ekologičtí žadatelé. Ti podávají odvolání k soudu a jsou úspěšní. 18. července 2023 Nejvyšší správní soud nařizuje předběžné opatření neuplatnit, čímž fakticky ruší předchozí rozhodnutí. Rozhodnutí o podstatě rozhodnutí v oblasti životního prostředí má být vydáno na jednání dne 31. srpna.
Emoce kolem Turówa na chvíli utichnou. Volební kampaň se začíná živit jinými tématy. Nastal konečně čas začít věcně hovořit o tom, co se stane s regionem, až důl zanikne?
Za humny je další důl a stejné problémy
Kromě Bogumila Tyszkiewicze s námi nesouhlasil mluvit žádný odborový předák z Turówa.
Postoje ostatních odborů však nejsou žádným tajemstvím, ani se nijak zvlášť neliší. Odborové fórum již v roce 2021 prohlásilo, že těžba uhlí by měla pokračovat až do jeho vyčerpání. Seznámili jsme se také s postojem Solidarity, která má stejně jako celé Polsko blízko k vládě PiS. Delegace Solidarity vypískala 22. června na mítinku v Jelení Hoře předsedu hlavní liberální opoziční strany Donalda Tuska. Odboráři z této ústřední strany chválí Morawieckého za rozhodnou obranu dolu a jsou přesvědčeni, že kdyby byla u moci Občanská platforma a Tusk, byl by Turów po rozhodnutí Soudního dvora EU uzavřen ke škodě zaměstnanců a Polska.
Všesvaz polských odborů je po prvním rozhodnutí správního soudu velmi kategorický. Ptá se: kdo umožnil ekologickým organizacím ze zahraničí, aby si úspěšně stěžovaly na provoz průmyslového závodu v Polsku? Jednoznačně také navrhuje, aby ekologové z České republiky a Německa řešili situaci na svém vlastním dvorku.
„Německá elektrárna Jänschwalde byla postavena několik kilometrů od polských hranic a východní důlní díla se nacházejí jen několik set metrů od hranic na řece Odře. Také v České republice se povrchové doly u města Most nacházejí jen několik kilometrů od německých hranic. Stojí za zmínku, že jak Česká republika, tak Německo využívají hnědé uhlí jako palivo, přičemž Německo ho využívá více než dvakrát tolik než Polsko. A obě země mají doly a elektrárny v provozu přímo na hranicích.“
Elektrárna a důl v Jänschwalde skutečně v mnoha ohledech připomínají Turów. Jsou spolu neoddělitelně spjaty, fungují přímo na polsko-německé hranici a nenávratně změnily místní krajinu. Na rozdíl od Turówa však měly být v příštích letech uzavřeny. V roce 2020 německá vláda oznámila, že v letech 2025 až 2028 budou bloky elektrárny jeden po druhém odstaveny. Své plány změnila po vypuknutí války na Ukrajině. Německé ekologické organizace nebyly k tomuto kroku v žádném případě lhostejné, i když nedošlo k tak spektakulárním právním krokům jako v případě Turówa. Nicméně v září 2022 se aktivisté ze skupiny Unfreiweilige Feuerwehr pokusili provoz dolu zablokovat. Policie je z místa vyhnala a zemský ministr vnitra jejich akci posoudil jako sabotáž.
Před sedmi lety, kdy se ještě o uzavření této elektrárny a dolu nemluvilo, zorganizovalo polské Greenpeace spolu s místními sdruženími a představiteli samosprávy obce Gubin protest proti jejímu provozu. Během protestu před elektrárnou Jänschwalde si ekologové a místní obyvatelé stěžovali na toxické emise z elektrárny, katastrofální dopady na lidské zdraví a stav zemědělské půdy. Vystoupil mimo jiné starosta obce Gubin Zbigniew Barski, který tvrdil, že povrchový důl odřezává přístup k vodě na polské straně.
„Naše zemědělství a naše obce již léta ztrácejí a jsou nuceny vynakládat další finanční prostředky kvůli znečištění vody a odvodnění půdy způsobenému povrchovými hnědouhelnými doly na německé straně, jako je Jänschwalde. Kvůli znečištění a odvodnění území byla obec nucena vyhloubit hlubší vrt a provést dodatečné čištění, což v letech 2012 až 2015 zatížilo rozpočet o více než 100 000 zlotých. To je jen jeden z několika takových příkladů.“
V roce 2015 požadovaly polské obce po provozovateli dolu, německé společnosti LEAG, náhradu za ztráty vody. Setkaly se s odmítnutím, protože jak LEAG, tak vlastník dolu, česká společnost EPH, s obviněními nesouhlasí. Společnosti zastávají názor, že od lomu k polským obcím je příliš daleko na to, aby voda zmizela v důsledku těžby. Tvrdí také, že tvrzení o mizení vody nejsou podložena pravidelnými měřeními.
To, co Poláci říkají o mizejících potocích a vysychajících studnách, se někdy nápadně podobá slovům obyvatel Libereckého kraje, kteří si stěžují na to, jak jim důl bere vodu. Je tu i další podobnost: lidé v regionu nejsou z akcí ekologů nadšeni. I když souhlasí s potřebou chránit životní prostředí, rádi by věděli, co s nimi bude, až průmyslový komplex a pracovní místa, která poskytuje, zmizí. Očekávání, že přechod na zelenou energetiku bude spravedlivý, je na obou stranách hranice stejné. A obyvatelé Polska i východního Německa mají už dost expresního vyřazování z provozu, po němž bude následovat sociální katastrofa.
Mezi Jänschwalde a Turówem je však také jeden velký rozdíl: v červenci 2023 žádá společnost LEAG o koncesi na vytvoření komplexu Power-to-X, který nahradí uhelnou elektrárnu. Pokud bude koncese udělena, otevře se zcela nová kapitola v průmyslové historii Lužice: výroba zeleného vodíku.
Potřebujeme klid
Starosta města Bogatyně Wojciech Dobrołowicz na poslední chvíli zrušil schůzku s námi. Nebudeme mít příležitost zeptat se ho, jak rok po uzavření dohody s Českou republikou hodnotí její ustanovení a jejich praktické provádění. Neřekne nám, co si myslí o ochráncích životního prostředí, jak vychází se sousedy ze Žitavy a z Libereckého kraje a jak si představuje fungování města po uzavření dolu.
Nezeptáme se ho ani na to, proč si myslí, že nám bylo na cestě do Zhořelce ve vlaku Dolnoslezských drah doporučeno necestovat do Bogatyně.
„Vždyť tam přece nic není!,“ zvolal jeden z našich náhodných spolucestujících, který ve Zhořelci také vystupoval. Jiný nás upozornil, že Bogatynia po známém zatýkání pašeráků drog přes hranice získala neformální, poněkud nelichotivý, název „Bagdád“.
Starostův postoj k budoucnosti Turówa a a spravedlivé transformaci zbývá rekonstruovat na základě rozhovoru, který poskytl někomu jinému – vládě nakloněnému listu Gazeta Wrocławska v předvečer volebního sjezdu PiS v Bogatyni v červnu 2023.
Starosta v něm vyjadřuje přesvědčení, že Češi i Němci vznášejí proti dolu nepodložená obvinění, protože chtějí z Polska vytáhnout peníze nebo získat politické body. „I Češi přiznali, že otázka sporu o Turów před dvěma lety se odehrávala v době voleb u našich sousedů a hrála určitou roli jako volební téma,“ komentoval spor o vodu. Žitavská stížnost na sesuv půdy? Absurdní, vždyť na německé straně se nic takového za posledních 75 let nestalo. Starostovi se velmi líbí postoj vlády, která důl brání ze všech sil a na rozhodnutí polských soudů či Soudního dvora EU nehledí. Mateusz Morawiecki dal přednost lidem před penězi, říká Dobrołowicz uznale.
Ohledně transformace regionu žádá starosta o čas. Ujišťuje, že obec připravuje investiční plochy na styku tří hranic a že na místě po těžebních výsypkách vznikne větrná elektrárna. Ale přestože ve stejném rozhovoru podrobně vysvětlil, jak je život Bogatyně a regionu závislý na elektrárně, tvrdí dále:
„K tomu všemu však musí dojít přirozenou cestou, v dlouhodobém horizontu. Postavit dnes novou elektrárnu není dobré řešení, protože zde není nezaměstnanost. V dole a elektrárně jsou další pracovní místa. Mnoho Poláků pracuje v Německu a v České republice. PGE plánuje zavést kompetenční centrum pro rekvalifikaci horníků a energetiků na nové činnosti. Ale dnes, kdy máme více než dvacetiletou perspektivu komplexu Turów, nemají tyto aktivity opodstatnění. Proto potřebujeme klid.“
Na přípravě reportáže se podíleli Piotr Lewandowski, Iwona Lewandowska a Czesław Kulesza.
Seriál investigativních reportáží v česko-polské kooperaci vznikl díky finanční podpoře Journalismfund.eu.
Journalismfund.eu v rámci své finanční podpory nezasahuje do práce novinářů a zaručuje jim v jejich práci naprostou nezávislost .