TOP10: Čtvrtým nejčtenějším textem v roce 2023 se stal červnový článek Josefa Buřiče o možnostech, jak řešit přebytky solární energie.
Josef Buřič píše o tom, jak by se dal řešit přebytek solární elektřiny a co tomu brání.
Tak se dočítáme, že je v těchto dnech přebytek solární elektřiny a nikdo prý neví, co s tím. Tak se platí odběratelům, aby si elektřinu odebrali. A také se vypínají solární parky, protože jiné řešení pro regulaci elektrizační soustavy není.
Jsou zde nejrůznější nápady, jak postavit velké baterie pro ukládání elektřiny, ale ani ty nejsou patrně řešením. A taky je to drahé a zatím i s malou kapacitou. K tomu si ještě přičtěme, že velké zdroje elektřiny – klasické tepelné elektrárny a především výkony na jaderných elektrárnách moc regulovat – omezovat – ve výrobě, nelze. Prostě zase nějaký problém – když není dost elektřiny je problém, když je jí moc, je to ještě větší problém.
Co kdybychom zkusili přemýšlet o něčem jiném? Co kdyby se někdo pokusil spočítat, zda by nebylo možné vybudovat u nás nějaké další přečerpávací elektrárny? Vždyť to je daleko nejsnazší způsob, jak „uskladnit“ přebytek vyráběné elektřiny.
Prostě v době, kdy je přebytek výkonu v elektrizační soustavě, se voda čerpá do horní nádrže a při špičce odběru se pouští na turbínu a vyrábí elektřinu. Pro současnou dobu při denním přebytku solární elektřiny je to téměř ideální „sklad“ elektřiny.
Myslím, že u nás máme poměrně velkou možnost vybudovat takové elektrárny. Jsou to Krušné hory, kde na relativně malé horizontální vzdálenosti se dá dosáhnout poměrně velkého spádu několika stovek metrů a to už za to stojí. Samozřejmě, že tomu nahrává fakt, že taková elektrárna by se ideálně dala vybudovat tam, kde jsou pozůstatky po povrchové těžbě uhlí, Vždyť zbytková jáma po těchto lomech jen zvyšuje výškový rozdíl a tedy možný spád pro takovou elektrárnu.
Takové propočty o možnostech vybudovat přečerpávací elektrárny právě na těchto uhelných lokalitách jsou k dispozici. Může jít až o 3000 MW – a to už je opravdu zajímavý výkon, který umožňuje pokrýt špičkové odběry elektřiny z velké části.
Má to zde u nás ještě jednu výhodu. Stačí se podívat na mapu. Krušné hory jsou uprostřed velké oblasti, kde se spotřebovává velké množství elektřiny. Na sever od nich – až k Baltu není nikde lokalita s vhodným spádem a podobně je to i na jih – nejbližší lokalitou pro podobnou stavbu jsou až Alpy. Proto pokud bychom zde měli odpovídající výkon, mohli bychom od nás poskytovat regulační službu i přes hranice.
Proč se zatím s takovou myšlenkou nelze setkat. Proč to nikdo nechce? Proč to nechce ČEZ, je snad každému jasné. Tohle neslibuje rychlý zisk, jsou to investice na delší dobu a ty jdou na úkor zisku a tedy odměn představenstva atd. To je přece daleko lepší koupit si nějaký solární park třeba v Německu a tvářit se, jak moc pracujeme pro ekologii.
Já myslím, že tam jsou ještě další dva momenty. Zelení aktivisté, kteří by samozřejmě bránili tomu vybudovat menší nádrže na vodu někde o horních částech Krušných hor.
Druhým pak je daleko zajímavější byznys s dotacemi za fotovoltaiku. To taková výstavba přečerpávacích elektráren neslibuje. Raději proto budeme bojovat za zelenou a obnovitelnou energii– hlavně, když ji budeme dotovat ze státních peněz.
Že je elektřina z přečerpávacích elektráren také zelená a obnovitelná, nás nezajímá? Samozřejmě, že ne. Tato elektřina nemá za sebou dotace – a to rozhoduje. A navíc – je to zdlouhavé. Je s tím proto moc práce. Rozhodně to neslibuje žádný rychlý efekt, jako v solárním parku. A úplně na závěr – mít k dispozici tak velký výkon špičkové elektřiny, on by se možná také změnil názor na ony fotovoltaiky a jejich potřebu a také na nutnost budovat ona bateriová úložiště, protože to budou zase další dotace.
A tak zatím jen přihlížíme a hledáme jiná řešení, jen abychom mohli vyhnout tomuto řešení, ač je také ekologické. Je to totiž řešení, které překoná životnost mnoha v současné době provozovaných solárních parků. Vždyť je-li životnost těch fotovoltaických článků dvacet let, myslím, že ty nejstarší parky už jsou dávno za polovinou. A pak teprve to bude zajímavé – najít dotace na jejich likvidaci.
Jo, kdyby se tak našel někdo, kdo by uvažoval jako národohospodář a nikoli jako čerpač dotací…
Vyšlo 22. června 2023.