Krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) se ocitla v těžkých problémech, protože se potýká s následky obvinění, že dva z jejích předních kandidátů do evropských voleb mají pochybné vazby na Rusko a Čínu.
Ve čtvrtek 25. dubna 2024 jednal Spolkový sněm o vazbách AfD na Rusko a Čínu. Poslanci debatovali v rámci tematické rozpravy pořádané koaličními stranami SPD, Aliance 90/Zelení a FDP s názvem „Hrozba pro naši demokracii – Rusko, Čína a role AfD“ („Bedrohung unserer Demokratie – Russland, China und die Rolle der AfD“).
Podnětem k debatě bylo zatčení spolupracovníka europoslance AfD Maximiliana Kraha na začátku tohoto týdne. Spolkové generální státní zastupitelství muže, který je nyní ve vazbě, obvinilo ze špionáže pro Čínu v Evropském parlamentu. Minulý týden Bundestag v rámci aktuální rozpravy také zkoumal vztahy AfD s Ruskem.
V pozadí bylo odhalení ruské vlivové operace, která se soustředila kolem zpravodajského portálu Voice of Europe, českou tajnou službou. Podle zpráv médií měly peníze směřovat i k poslancům parlamentu, včetně poslance AfD a kandidáta do evropských voleb Petra Bystroně. Bystroň tato obvinění popírá.
Propad AfD
AfD je od chvíle, kdy se objevila obvinění ze zahraničního vměšování a špionáže, zmítána zmatky. Strana se v celostátních průzkumech stále umisťuje na druhém místě, ale po sérii skandálů se v průzkumech propadla.
V lednu vyšetřovací zpráva odhalila, že členové strany byli přítomni setkání pravicových extremistů, na kterém se projednával „generální plán“ na deportaci migrantů a „neasimilovaných občanů“. Toto odhalení vyvolalo masové a trvalé protesty proti straně po celém Německu, které zřejmě snížily její popularitu.
Ve středu vedoucí představitelé AfD Alice Weidelová a Tino Chrupalla v prohlášení oznámili, že Krah vynechá akci na zahájení kampaně strany do evropských voleb, „aby nepoškodil volební kampaň a pověst strany“. „Jakékoli ovlivňování ze strany cizích států prostřednictvím špionáže, stejně jako pokusy o kupování názorů a pozic, musí být vyšetřeny a musí jim být co nejpřísněji zabráněno,“ stojí v prohlášení.
Pro AfD představují obvinění, kterým čelí její dva hlavní kandidáti pro evropské volby, do nichž zbývá pouhých šest týdnů, obzvláště nepříjemnou výzvu.
Jak to vypadá s čínskými špionážními aktivitami v Německu?
Před rostoucí špionáží ze strany Číny německé bezpečnostní orgány dlouhodobě varují. Současné podezřelé případy ukazují, jak reálné je v současnosti nebezpečí skrytého ovlivňování politiky.
Pekingské tajné služby měly podle zjištění německých bezpečnostních orgánů v posledních letech znatelně zintenzivnit své aktivity. V minulosti to byla především tradiční hospodářská a průmyslová špionáž, která způsobovala německým společnostem problémy. Jednalo se například o kybernetické útoky na velké korporace, o jejichž produkty a vývojové práce měla Čína zájem. Ale také malí, středně velcí „skrytí šampioni“, tj. společnosti, které díky své mimořádné inovační výkonnosti patří v určitém segmentu k lídrům světového trhu.
V poslední době se pozornost stále více přesouvá na vědu. Univerzity a vysoké školy se dostaly pod drobnohled čínských špionů, kteří se chtějí dostat k cenným výsledkům výzkumu. A to nejen prostřednictvím hackerů, kteří kradou data, nebo špionů na sociálních sítích, jako je LinkedIn, kteří se vydávají za podnikatele nebo vědce, ale jednoduše prostřednictvím akademické výměny, spolupráce, společných projektů, hostujících profesorů nebo studentů.
Pekingští špioni se zajímají především o technologie, které lze využít pro vojenské účely, jako jsou technologie pohonu raket nebo řízených střel, ale také lasery, mikročipy, robotika a systémy umělé inteligence. Často jde nejen o špionáž, ale také o předávání odborných znalostí prostřednictvím převzetí společností nebo přímých investic.