Vliv akcionářů prý brzdí ekonomický růst, tvrdí hlavní ekonom britské centrální banky.
Hlavní ekonom Bank of England Andy Haldane vyjádřil obavy z moci a vlivu akcionářů. Podle něj brzdí ekonomický růst. Investice firem jsou nižší, než by měly být, a to již mnoho let. Jedním z důvodů je, že vysoká část korporátních zisků se vyplácení akcionářům a neprobíhá reinvestice do firem.
V roce 1970 bylo deset z každých sto liber zisku vyplaceno akcionářům ve formě dividend. Dneska to není deset, částka se pohybuje mezi 60 až 70 librami, což znamená, že zbývá méně peněz na posílení investic a že firmy riskují, že „samy sebe sežerou“.
Že se firmy soustředí na krátkodobé zisky a zanedbávají dlouhodobé výhledy, je rostoucí problém a váže se časově ještě k období před krizí. Důvodem orientace na krátkodobý horizont může být i povaha korporátních zákonů v Británii, která dává většinu rozhodovací síly akcionářům.
Povaha akcionáře se změnila. Ještě v roce 1945 držel průměrný investor akcie zhruba šest let, nyní je to jen šest měsíců. Znamená to, že ty, kteří rozhodují, nezajímá dlouhodobé zdraví firmy, do které investují.
Vláda tedy podle hlavního ekonoma Bank of England postupuje dobře, když sestavuje plán na navýšení produktivity, ale ta jde hlavně přes investice. Proto bude potřeba prozkoumat zákon o korporacích.
V Británii a USA se právě akcionářům dává hlavní slovo ve vedení firem, ale jsou i jiné modely. V některých mají větší vliv zaměstnanci a zákazníci. Haldane dodal, že tento model sice fungoval posledních 150 let, nyní však bude potřeba hledat jiný, protože investice i růst produktivity jsou velice nízké.
Je potřeba zvážit změnu pobídek managementu i strukturu firem. Je potřeba plánovat v dlouhodobém horizontu. Haldane je považován za vlivného centrálního bankéře. Již dříve tvrdil, že pobídkové struktury v bankách povzbuzují jen krátký horizont myšlení a tím i přispěly ke vzniku krize v roce 2008.
Haldane dále uvedl, že britská ekonomika se stále zotavuje a není v plném zdraví, proto nevidí důvody ke zvyšování sazeb, i vzhledem k téměř nulové domácí inflaci.
Dlouhodobě vidí rizika v demografickém vývoji, vysokém dluhu z krize a také v pokračování krátkodobého uvažování, což může znamenat, že ekonomický růst budoucnosti bude nižší, než tomu bylo dříve.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.