Policie zasáhla proti kongresu nově vznikající opoziční strany v Kazachstánu, přestože nový prezident sliboval liberalizující reformy.
Policie v Kazachstánu zatkla delegáty zakládajícího kongresu opoziční politické strany, což vyvolává obavy o možnostech a omezeních politické participace v zemi, uvádí televize Al Jazeera.
Zásah policie začal už v uplynulém týdnu, kdy policie zatkla tři aktivisty, kteří směřovali do Almaty na kongres nově vznikající Demokratické strany Kazachstánu. Vznikající stranu vede novinář Žanbolat Mamaj. Tento krok je považován za snahu úřadů o sabotáž kongresu strany. Podle kazachstánského zákona je potřeba, aby se na založení strany podílelo minimálně tisíc lidí.
Mamaj konaní kongresu zrušil, a sám byl zatčen policí a zadržován ve vazbě po 3 dny, poté, co zorganizoval protest v ulicích.
Kazachstánský aktivista Dimaš Alžanov z občanského hnutí „Kazachstáne, probuď se“ k situaci v zemi Al Jazeeře sdělil, že pokus o vznik skutečné opoziční politické strany musel v současném politickém systému selhat. Alžanov podporuje (vyjádřil podporu tomu), aby se ze země stala parlamentní republika se spravedlivými volbami.
Alžanov uvádí, že nová strana má možnost získat registraci od státu jen v případě, že uzavře dohodu s režimem.
Podle kazachstánského zákona se na prvním kongresu nové strany musí sejít nejméně tisíc delegátů ze dvou třetin regionů země. Strana musí mít 40 tisíc členů. Po registraci obdrží státní finanční pomoc.
V Kazachstánu je jedna dominantní politická strana, která je spojená s dlouholetým prezidentem země Nursultanem Nazarbajevem. Podle Alžanova hrají pak ostatní existující strany technickou roli v systému, který podle něj „falšuje demokracii“. Nyní je prezidentem Nazarbajevův spojenec Kassym-Žomart Tokajev, který slíbil liberalizující reformy.
Zatím se ovšem zdá, že slíbené reformy nepřicházejí. Zaregistrovat novou stranu nebo uspořádat protest s povolením je i nadále složité, ba nemožné. Nové parlamentní volby se mají konat v roce 2021 a už nyní panují pochybnosti o tom, že půjde o svobodné a spravedlivé volby.
Podle slov odbornice na kazachstánskou politiku Nargis Kassenovové se politická elita ocitá v situaci, kdy ví, že určité reformy v zemi jsou nutné, ale zároveň má obavy z nejistých důsledků, které změna přinese. Podle Kassenovové zemi nijak neprospívá ani fakt, že Kazachstán má vlastně dva prezidenty. Nazarbajev si zachoval post šéfa Bezpečnostní rady, takže má stále velký politický vliv. Prezidentem země je však Tojakev. Tento duumvirát je ve skutečnosti matoucí a vede k politickým bojům.
Zřejmě i proto upozorňuje politický analytik Ruslan Žangazy, že následující volby v zemi budou daleko spíše o „fragmentaci moci“ než o soutěži o moc s opozicí.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.