Důsledkem Trumpovy íránské politiky je mimo jiné vstup Íránu do hry v Afghánistánu…
Bývalý indický diplomat MK Bhadrakumar píše pro Asia Times, že Trumpovo neustálé vyhrožování Íránu je snahou odlákat pozornost od naprosté neschopnosti zvládat pandemii koronaviru.
Na začátku autor připomíná Trumpův tweet, v němž vyhrožuje zničením všem íránským lodím, které by obtěžovaly ty americké. Prezident USA používá jazyk války, aby odlákal pozornost od katastrofální neschopnosti při zvládání koronavirové pandemie.
Reakci si pak mezi sebou přehazovalo americké námořnictvo s Pentagonem a Bílým domem. Írán reagoval jasně – místo vyhrožování jiným by se USA měly soustředit na boj proti koronaviru.
Donald Trump reagoval na íránská plavidla, která prý plula nebezpečně blízko americkým lodím v mezinárodních vodách. Očividně se íránské lodě řízené Islámskými revolučními gardami moc přiblížily k americkým lodím, které zase pluly příliš blízko íránských vod.
Následně Íránci zveřejnili video, na němž je vidět, že Islámské gardy varují flotilu amerických válečných lodí v Perském zálivu při pokusu vplout do íránských vod.
Incidenty tohoto typu se stávají a obě strany ví, jak je utlumit. Trump by musel být šílený, aby začal vojenský konflikt na Blízkém východě v situaci, kdy spojenci USA bojují s koronavirem.
Koronavirem je silně postiženo i americké námořnictvo. Letadlová loď Roosevelt je zakotvena na ostrově Guam s posádkou v karanténě, další tři jsou na tom podobně, a Truman je naopak držen na moři, aby se posádka nenakazila. Ozývají se hlasy, že je potřeba dostat všechny operující lodě domů, posádky vylodit, lodě vydezinfikovat a trvat na karanténě pro posádku.
Ani Írán nebude usilovat o konflikt v situaci, kdy byl tak silně postižen epidemií, při které zatím zemřelo více než 6000 lidí, píše autor. Trumpova administrativa zadržovala íránskou půjčku od MMF určenou na boj proti koronaviru, přestože je Írán regionálním centrem pandemie a řada lékařů a zdravotníků zemřela, protože neměli dost ochranných pomůcek, včetně respirátorů.
OSN, EU, Rusko i Čína vyzvaly USA, aby sankce zmírnily. Dokonce i prezidentský kandidát za demokraty Joe Biden se přidal a vyzval americkou administrativu, aby sankce na Írán suspendovala. Mike Pompeo se ale obměkčit nenechal. Místo toho tvrdil, že Írán by uvolněné peníze použil na výrobu zbraní hromadného ničení.
Trumpova administrativa byla šokována, když 22. dubna byla z pouště ve středním Íránu vypuštěna raketa, která na oběžnou dráhu vynesla vojenský průzkumný satelit. Írán se tak stal členem elitního klubu velmocí, domnívá se Bhadrakumar. Všechny součásti satelitu i nosiče byly vyrobeny v Íránu. Poselství je jasné – sankce nebudou překážkou íránského pokroku.
Trump už moc možností nemá. Ukazuje se, jak katastrofální chybou bylo zabití Kásima Sulejmáního v lednu tohoto roku. Jeho vražda Trumpovy vyhlídky na pokračování v prezidentském úřadu neposílila. Neoslabila totiž Írán ani jeho odhodlání setrvat na „ose odporu“ v Iráku a Sýrii, jen frapantně oslabila postavení USA v Iráku. Především však, píše Bhadrakumar, zatvrdila Írán v postoji vůči Trumpovi.
Írán posílil diplomacii, ministr zahraničí Mohammad Zaríf byl nedávno v syrském Damašku. Ismaíl Ghání, nástupce Sulejmáního, byl v Bagdádu a Írán začíná s proaktivní diplomacií směrem k Afghánistánu. Zatím se Írán o Afghánistán nezajímal. Nyní však vstupuje do hry a může se pokusit konsolidovat síly afghánského nacionalismu, které jsou americkým přístupem znechuceny. Zaríf vedl konzultace ohledně Afghánistánu se svými protějšky v Kábulu, Ankaře, Pekingu, Dillí, Moskvě i Dauhá.
Teherán je nyní odhodlán změnil roli, kterou si USA samy přidělily, tedy řídit afghánskou politiku. Zdá se, uzavírá Bhadrakumar, že hlavní prioritou regionální íránské strategie je vymazat americkou přítomnost v Iráku a Afghánistánu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.