Inflace je nižší, Evropská centrální banka (ECB) spolu s dalšími bankami na celém světě však nadále rychle zvyšují úrokové sazby, aby bojovaly proti inflaci.
Inflace v eurozóně se v červnu opět snížila, klesala ovšem příliš pomalu na to, aby přinesla větší úlevu zákazníkům reptajícím nad cenovkami, nebo aby zastavila další zvyšování úrokových sazeb, které zvýší náklady na půjčky v celé ekonomice. Meziroční míra ve 20 zemích, které používají měnu euro, se snížila z květnových 6,1 % na 5,5%, jak uvedl v pátek statistický úřad Evropské unie Eurostat. To je sice výrazný pokles oproti maximu 10,7 % z loňského října, ale přetrvávající vysoké ceny v USA, Evropě a Velké Británii přiměly některé z předních světových centrálních bankéřů k tomu, aby dali jasně najevo, že budou sazby zvyšovat, a to tak dlouho, dokud inflace neklesne na jejich 2% cíl považovaný za nejlepší pro ekonomiku. Spotřebitelům se ulevilo v cenách energií, které po loňské krizi klesly o 5,6 %, zatímco inflace cen potravin se nyní zvýšila o 11,7 % (jde o zmírnění z květnových 12,5 %).
Jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní potraviny a pohonné hmoty a nabízí jasnější obraz dlouhodobějších cenových tlaků, mírně vzrostla na 5,4 % z 5,3 % v předchozím měsíci. Problémy s růstem cen byly podle EU umocněny ruskou invazí na Ukrajinu, která vedla ke zvýšení cen energií a potravin a oživení světové ekonomiky po pandemii COVID-19 přineslo též zátěž v podobě zvýšených nároků na dodávky dílů a surovin. Ceny energií a pšenice nyní klesly na předválečnou úroveň a problémy v dodavatelském řetězci se zmírnily. V ostatních částech ekonomiky se však inflace stále nevybouřila. Obrovskou část ekonomiky tvoří služby zahrnující vše od úklidu kanceláří přes stříhání vlasů až po lékařskou péči. Všichni tito zvýšili své ceny. Hotely a letecké společnosti zase účtují letním cestujícím více a zaměstnanci požadují zvýšení mezd, aby nahradili ztrátu kupní síly.
Zvýšení základní úrokové sazby ECB zdražuje lidem půjčky na nákup domů a aut a podnikům pořízení nových kancelářských budov a továrních zařízení. To snižuje poptávku a působí na pokles cenové hladiny. Jeden ze zřejmých dopadů se projevil v oblasti bydlení, kde ceny po několikaletém růstu v celé Evropě začínají klesat (Zájemci o bydlení se začali vyhýbat žádostem o hypotéku. Ti, kteří musí refinancovat své úvěry na bydlení, se také potýkají s vyhlídkou, že budou platit o tisíce korun více než dříve. Centrální bankéři tvrdí, že zatímco inflace rychle klesla, když se projevilo první zvýšení sazeb, ujít poslední míli ke 2 % může trvat déle a být obtížnější. Prezidentka ECB Christine Lagardeová tento týden varovala, že se ukazuje, že inflace je trvalejší, než se doufalo. Na výroční politické konferenci banky v portugalské Sintře se připojila k předsedovi amerického Federálního rezervního systému Jerome Powellovi a guvernérovi Bank of England Andrew Baileymu a dala jasně najevo, že sazby půjdou nahoru a zůstanou tam tak dlouho, jak bude třeba. ECB zvýšila sazby již osmkrát v řadě, a to od minus 0,5 % do 3,5 %. Lagardeová uvedla, že Rada banky pro stanovení sazeb pravděpodobně zvýší sazby ještě nejméně jednou na zasedání 27. července, přičemž někteří členové naznačili, že by sazby mohly růst i poté.