Agentura Fitch snížila rating Spojených států z AAA na AA+ s odkazem na zhoršení fiskální situace v příštích třech letech a opakovaná jednání o dluhovém stropu, která ohrožují schopnost vlády platit své účty.
„S tímto rozhodnutím důrazně nesouhlasíme. Ratingový model používaný agenturou Fitch se za prezidenta Trumpa snížil a za prezidenta Bidena zlepšil a snížení ratingu Spojených států ve chvíli, kdy prezident Biden dosáhl nejsilnějšího oživení ze všech velkých ekonomik na světě, odporuje realitě,“ vyplývá z prohlášení tiskové tajemnice Karine Jean-Pierre k rozhodnutí agentury.
Po snížení úvěrového ratingu USA ceny na akciových trzích klesly. Dolar se však vůči ostatním měnám dostal jen pod mírný a dočasný tlak, zatímco ceny amerických státních dluhopisů nevykazovaly téměř žádnou reakci.
Opatření možná souvisí spíše s politickou dysfunkcí země než s její platební schopností, upozornil web Vox. Mnozí se zdáli být tímto krokem zmateni. Bývalý ministr financí Lawrence Summers jej označil za „bizarní“.
Agentura Fitch ve svém sdělení uvedla tři důvody pro snížení ratingu USA: obavy, že se stav americké ekonomiky bude v příštích třech letech zhoršovat, vysoký státní dluh a opakované politické spory ohledně řízení financí země (konkrétně boj o samovolně stanovený dluhový limit, tedy limit, kolik si USA mohou půjčit na zaplacení svých účtů).
Mnoho ekonomů a dalších finančních odborníků však vyjádřilo nad motivací snížení ratingu nedůvěru. Agentura poskytla jen málo přesvědčivých údajů, které by podpořily její vyslovené obavy z hrozícího hospodářského kolapsu, uvedla Stephanie Keltonová, profesorka ekonomie a veřejné politiky na Stony Brook University. A mnoho odborníků nesouhlasí s pesimistickým pohledem agentury Fitch na finanční budoucnost USA.
Ať už tento krok podnítilo cokoli, historie i matematika naznačují, že změna ratingu nebude mít na ekonomiku USA významný vliv.
Na druhou stranu není státní dluh ve Spojených státech (stejně jako v mnoha jiných zemích) v pořádku, míní Michael Ferber v komentáři pro noviny NZZ Deutschland. Například vládní záchranné a dotační programy vyhnaly v posledních letech státní dluh USA na úroveň kolem 120 % hrubého domácího produktu. Podle Deutsche Bank budou muset Spojené státy v letošním roce získat na financování svých závazků přibližně 396 miliard dolarů, což představuje asi 7 % celkových vládních výdajů.
K explozi státního dluhu přispěly pandemie covid-19, energetická krize, válka na Ukrajině a nezodpovědná výdajová politika bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Vládní finance však nadměrně zatěžuje i demokratická průmyslová politika jeho nástupce Joea Bidena s úvěrově financovanými stimulačními programy v oblastech, jako je ochrana klimatu nebo infrastruktura.