Ekonom ČMKOS Pavel Janíčko rozebral situaci se zaměstnáváním cizinců v České republice, včetně vysvětlení postoje největšího odborářského svazu v Česku. 

V současnosti je jedním z nejintenzivněji pociťovaných problémů na českém trhu práce ze strany ČMKOS problém „dovozu“ zahraničních pracovníků jak z tzv.třetích zemí, tak i z některých členských států EU, kde neexistují žádné regulační mechanismy. Záminkou je nedostatek nabídky volných pracovních sil z domácích zdrojů. ČMKOS se této otázce věnuje a ve svých výstupech zformulovala tato stanoviska:

Zaměstnávání cizinců (tj. občanů z nečlenských zemí EU), ale i osob z řady členských zemí EU je zejména v posledním období předmětem zvýšeného zájmu, neboť v situaci „nedostatku“ pracovníků v některých profesích sílí snahy podnikatelů o deregulace příslušné legislativy. Podívejme se tedy na současnou situaci.

Jak je z tohoto grafu patrné, po určitém útlumu v „krizovém období“ 2008–2011 s dozvuky až do roku 2014 dochází opět k růstu počtu zaměstnanců a jiných zahraničních účastníků trhu práce v České republice.

V roce 2017 potom tento trend pokračuje až dosud.

Pokud jde o počty volných pracovních míst (VPM) vhodných pro cizince, uvádí MPSV následující údaje:

S obecným nárůstem počtu VPM v průběhu 1. pololetí 2017 narostl rovněž počet VPM, která jsou ze strany zaměstnavatelů označena jako VPM vhodná pro cizince, jejich podíl na celkovém počtu VPM však narostl velmi mírně, a to o 0,2 p. b., což je významně pomalejší růst jejich podílu než v závěru roku 2016. Celkový počet VPM vhodných pro cizince činí 67 913, tj. 37 % VPM. Nejvyšší zájem zaměstnavatelů o zaměstnání cizinců je dle hl. tříd zaměstnání u Specialistů (46,9%  podíl na VPM ve skupině), Obsluha strojů a zařízení, montéři (47,5 % podíl), Zákonodárci a řídící pracovníci (46,3 % podíl) a mezi Kvalifikovanými pracovníky v zemědělství, lesnictví a rybářství (43,1 % podíl). U poslední skupiny však v 1. pololetí došlo k poklesu podílu VPM pro cizince v této skupině o více jak 7 p. b.

„Režim Ukrajina“ a „Projekt Ukrajina“

Na začátku srpna 2016 byl spuštěn Režim Ukrajina, jehož cílem má být zkrácení  doby přijetí uchazeče o zaměstnaneckou kartu k osobnímu pohovoru. Zaměstnanci z Generálního konzulátu Lvov přímo kontaktují tyto uchazeče, kteří se musí dostavit se všemi zákonem stanovenými dokumenty pro podání žádosti o zaměstnaneckou kartu.

Usnesením vlády ČR z 9. 11. 2015 č. 912 byl schválen Pilotní projekt: „Zvláštní postupy pro vysoce kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny.“

Dosavadní rozsah zaměstnanosti Ukrajinců na základě těchto projektů dokumentuje následující tabulka.

V srpnu tohoto roku byla přijata novela zákona o pobytu cizinců č. 326/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů, jejíž součástí je i ustanovení § 178f upravující institut tzv. nespolehlivého zaměstnavatele, jenž nemá právo zaměstnávat cizince. Za nespolehlivého zaměstnavatele se pro účely tohoto zákona považuje zaměstnavatel

a) který není bezdlužnou osobou podle § 178e,

b) kterému byla v období 4 měsíců předcházejících podání žádosti pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce,

c) který nevyvíjí ekonomickou činnost v předmětu svého podnikání nebo se skutečnost, že vyvíjí ekonomickou činnost v předmětu svého podnikání, nepodařilo ověřit,

d) který za období posledního roku nesplnil povinnost přihlásit svého zaměstnance k účasti na pojistném na sociální zabezpečení nebo veřejném zdravotním pojištění,

e) který je v likvidaci, nebo

f) jehož sídlo uvedené ve veřejných rejstřících není skutečné; za skutečné sídlo se považuje sídlo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se obchodního vedení zaměstnavatele, popřípadě místo, kde se schází vedení zaměstnavatele.

 

Režim Vietnam, Mongolsko, Uzbekistán, Filipíny

V říjnu 2017 byl na MPSV předložen návrh na přijetí dalších specifických opatření v oblasti zaměstnávání cizinců, jehož smysl vysvětluje příslušný materiál takto:

 

 

 

Hlavním smyslem předkládaného návrhu je reakce na situaci na českém trhu práce a návazné problémy českých zaměstnavatelských subjektů se získáváním konkrétní pracovní síly ve spojení s personálními kapacitami zastupitelských úřadů České republiky (dále jen ZÚ) ve Vietnamu, Mongolsku, Uzbekistánu na Filipínách, které zpracovávají žádosti o dlouhodobý pobyt za účelem zaměstnání (dále jen „zaměstnanecká karta“) za současného zohlednění aktuální judikatury českých správních soudů týkající se otázky transparentní selekce uchazečů o zaměstnanecké karty.

Popsaná situace vyžaduje mj. přijetí opatření (dále jen „Režim“) k zajištění účinného řízení ekonomických migračních toků v případech, kdy je to nezbytné k ochraně zájmů České republiky (dále jen „ČR“) v zemích, kde je dlouhodobě velký převis poptávky po zaměstnaneckých kartách nad kapacitami těchto ZÚ. Režim rovněž umožní zacílit ekonomickou migraci na konkrétní profese, které jsou „nedostatkové“ na českém trhu práce, a zamezit přílivu ekonomických migrantů v profesích, které naopak nedostatkové nejsou, resp. v úrovni kvalifikace, která je spojená s významnými riziky.

Cílem Režimu (na rozdíl od REŽIMU UKRAJINA) není navýšení počtu přijímaných žádostí o zaměstnanecké karty na uvedených ZÚ. Žádosti o zaměstnanecké karty žadatelů zařazených do Režimu jsou přijímány v rámci stávajících ročních kapacit ZÚ. Roční kapacita jednotlivého ZÚ je rovnoměrně rozložena v jednotlivých měsících kalendářního roku.

Postoj ČMKOS

ČMKOS se dlouhodobě vymezuje negativně vůči snahám otevřít trh práce v ČR přílivu především nízkokvalifikovaných pracovníků z Ukrajiny a dalších zemí a připomíná, že už dříve provedenou úpravu mechanismu vstupu zahraničních pracovníků na český trh práce založenou na principu udělování zaměstnaneckých a modrých karet při zachování „testu českým trhem práce“ není třeba rozvolňovat, neboť tím by se otevřel prostor pro  zvýšení hrozby sociálního dumpingu.

ČMKOS na druhé straně  nevystupovala proti zaměstnávání kvalifikovaných zahraničních zaměstnanců a tento vládní program  podpořila.

ČMKOS si ovšem nemyslí, že je v pořádku v této souvislosti argumentovat tzv. nedostatkem  pracujících a že je  nutné hledat je  pracující v cizině.

Myslíme si, že kdyby za nabídkou volných pracovních míst byla slušná mzda a ne často nabízených 12 000 korun (i když v současnosti se mzdová úroveň trochu zvedá), poptávka po zahraničních zaměstnancích by se snížila,  nebylo by nutno dovážet takové počty.

Samozřejmě, že zaměstnavatelé těžko na takové mzdové  pozice na hranici chudoby české lidi nalákají. Pokud po měsíci není místo obsazeno, je možné ho obsadit zahraničním zaměstnancem. A tím je onen „vysněný“ Ukrajinec, pro kterého je bohužel tato výše mzdy dostatečná.

Zaměstnavatelům jde především  o dovoz “výhodné” levné práce. Proto je také výlučně zájem o Ukrajince, proč “nelákat” třeba  německé, nizozemské  nebo rakouské zaměstnance.

Dlouhodobějším řešením je zvýšit mzdy a realizovat technologické změny. Na levné práci se nedá dlouhodobě budovat žádná ekonomika, včetně české. Dále je třeba konečně přizpůsobit potřebám trhu práce vzdělávací systém a nepopoléhat se na neviditelnou ruku trhu. Kolaps našeho učňovského školství i některých technických oborů v období tzv. transformace může být varovným mementem.