Mexický prezident Andres Manuel Lopez Obrador potvrdil, že kvůli nepozvaným zemím bude akci bojkotovat.
V Los Angeles se ve dnech 6. – 10. června koná Summit Amerik (Summit of the Americas), setkání hlav všech států obou kontinentů, hostitelem je prezident Biden. Schůzky nižší úrovně začaly v úterý, ve středu summit pokračoval setkáními na nejvyšší úrovni. Očekává se, že jednání summitu budou vedena v duchu posílení vlivu USA v regionu prostřednictvím hospodářské spolupráce, boje proti krizím veřejného zdraví, změně klimatu a zastavení migrace.
Již delší dobu se spekulovalo, že setkání pořádající Spojené státy některé země nepozvou, jejich neúčast ale byla Bidenovou administrativou oficiálně potvrzena až toto pondělí.
Rozhodnutí vyloučit Kubu, Nikaraguu a Venezuelu ze setkání bylo v regionu široce kritizováno, např. chilský prezident Gabriel Boric je označil za „chybu“ a „omyl“. “Neexistuje jediný důvod, který by ospravedlňoval antidemokratické a svévolné vyloučení jakékoli země na polokouli z tohoto kontinentálního setkání,” uvedla v prohlášení kubánská vláda. Honduras místo prezidenta Xiomary Castra vyšle ministra zahraničí Eduarda Enriqueho Reinu, stejný postup zvolilo i Mexiko.
“Spojené státy mají nadále výhrady ohledně nedostatku demokratického prostoru a situace v oblasti lidských práv v těchto zemích. V důsledku toho nebudou Kuba, Nikaragua a Venezuela pozvány k účasti na tomto summitu,” oznámil v pondělí zástupce administrativy.
Během pravidelné tiskové konference později toho dne mexický prezident Andres Manuel Lopez Obrador řekl, že na shromáždění nepřijede, místo něj se summitu zúčastní ministr zahraničí Marcelo Ebrard. “Nebude to Summit Amerik, pokud se nezúčastní všechny země amerického kontinentu,” řekl Lopez Obrador. S Bidenem se mexický prezident sejde až příští měsíc ve Washingtonu.
Americká administrativa je přesto „opravdu přesvědčena, že summit bude mít dobrou účast, že náš vztah s Mexikem zůstává a bude nadále pozitivní“. “Prezident Spojených států si osobně velmi přeje účast prezidenta Mexika.”
Neúčast mexického prezidenta poškodí plán prezidenta Bidena, který hodlá během summitu prosadit svou vizi „bezpečného, ekonomicky nestrádajícího a demokratického“ regionu.
Kritici amerického postupu tvrdí, že rozhodnutí dělit země podle ideologických linií ztíží řešení zásadních regionálních problémů, včetně potravinové nejistoty, inflace, migrace či snahy přesvědčit země, aby zvýšily svou produkci ropy a plynu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
„Bidenova administrativa ztratí politický kapitál, pokud se poddá své rostoucí tendenci rozdělovat svět na ‚demokratické‘ přátele a ‚autoritářské‘ státy.” Zakazovat účast členům fóra, které je mnohem širší než politické cíle Washingtonu, je nerozumné, psala v dubnu externistka Quincyho institutu Aileen Teagueová. „Summit s chybějícími kritickými partnery by také zasadil obrovskou ránu Bidenovým pokusům najít řešení domácích problémů USA, které sahají od bezpečnosti hranic přes imigrační toky až po růst cen ropy a plynu.“
Jiné komentáře tvrdily, že ochota některých zemí hrozit bojkotem summitu podtrhuje slábnoucí vliv Washingtonu v regionu, který se stále více obrací k Číně, v současnosti druhému největšímu obchodnímu partnerovi Latinské Ameriky (po USA).
Podle Tylera Mattiace z Human Rights Watch představuje summit pro americkou politiku příležitost přejít od „nátlaku na vlády“, aby zastavily migraci, k „nalezení společného způsobu, jak zajistit, aby lidé, kteří potřebují ochranu, ji opravdu dostali“.
Konflikt o seznam hostů hrozí i podkopáním širšího cíle setkání, kterým je posílení vztahů v Latinské Americe. Aby podpořili účast na summitu, Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová se v posledních dnech osobně obrátili na představitele Latinské Ameriky, zejména na prezidenty Argentiny a Hondurasu, kteří původně vyjádřili nezávaznou podporu bojkotu. Bývalý americký senátor Christopher Dodd, který je zvláštním poradcem summitu, cestoval napříč regionem a přesvědčil k účasti brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, účast potvrdil i argentinský prezident Alberto Fernandez.
Ve snaze zajistit účast mexického prezidenta na setkání zvažovali američtí představitelé různé kompromisy, např. nabídku omezené účasti Kubě, nakonec však na summit pozvali aktivisty kubánské občanské společnosti a místo Nicoláse Madura byl na summit pozván opoziční vůdce Juan Guaidó.
Nepřítomnost Lopeze Obradora může zbrzdit závazek Bidenovy administrativy podporovat kooperativnější přístup k řešení nelegální migrace, což bude pravděpodobně klíčový problém v nadcházejících parlamentních volbách v USA.
V minulém roce zastavily americké migrační úřady na hranici s Mexikem 1,6 milionu osob bez povolení ke vstupu do země. Vláda sice na řešení migrace ze Střední Ameriky vyčlenila 4 miliardy dolarů, Kongres však plán pozastavil. V pondělí se z mexicko-guatemalské hranice vydala na cestu k americké hranici další obrovská skupina asi 11 000 migrantů.
Psali jsme:
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.