Jak mohou experti znovu získat naši důvěru

Přečetli jsme: Odborníci jsou dnes nepopulární a panuje názor, že zdravý rozum stačí. Jenže komplexní systémy nefungují intuitivně a odbornou znalost vyžadují. Jak by měli experti pracovat, aby získali ztracenou důvěru veřejnosti? 

Komentátor Simon Kuper píše pro noviny Financial Times o tom, že se odborníci mohou poučit u Trumpa, který komunikuje s lidmi pomocí příběhů a obrázků, spíše než čísly a odborným žargonem.

Nedávno Kuper napsal, že Brexitem Velká Británie experimentuje sama na sobě. Trumpova administrativa dělá něco podobného – testuje teorii, že USA je možné řídit bez expertů.

Trumpův muž pro Čínu, Irák a otázku Izrael-Palestina je Jared Kushner, dědic nemovitostí. Scott Pruitt má na starosti ekologickou ochrannou agenturu, ale nemá žádné vědeckou hodnost. Administrativa se potýká s problémem Severní Koreje bez odkazů na diplomaty či experty na Koreu. A senátor Graham, který se snažil zničit Obamacare přiznal, že začal u nevědomosti. Přiznal, že „si myslel, že každý ví, o čem se to ksakru mluví, ale očividně to tak nebylo.“ Experti jsou z módy.

Populisté je zavrhují jako elitáře, kteří nemají zdravý selský rozum. Nicméně psycholog Steven Sloman z Brownovy univerzity říká, že všichni potřebujeme experty. To je proto, že většina z nás neví skoro nic o ničem.

A nemůže to být jinak, říká Sloman. Už jen lednička je komplikovaná, natož pak ekonomika, nebo klima. Zdravý selský rozum obvykle nestačí, protože komplexní systémy nejsou zrovna intuitivní. Každý nemůže získat expertizu ve všem. Takže kognitivní dělba práce je zásadní, říká Sloman. Prostě budeme muset věřit expertům. Nejsou moudřejší než obyčejní lidé – jen mají více expertízy.

Jak obnovit důvěru v odborníky?

·  Experti by měli přesunout hovor z identity na řešení. Když lidé argumentují z pozice své identity à la „jsem venkovský republikán, tak jsem proti Obamacare“, pak budou mít tendenci expertízu ignorovat. Ale když budete hovořit o tématu „jak zajistit lidem péči, když onemocní,“ pak budou poslouchat.

·  Nehádejte se s lidmi, kteří expertní znalost odmítají. Ignorujte je. Odmítání klimatické změny (často ukotvené v infrastruktuře fosilní lobby) nikdy nebude přijímat vědecké názory, ať už je dáno faktů, kolik chce. Hovořit o tom v médiích jen dá reklamu pro jejich víru, říká Stephan Lewandowsky, psycholog z Bristolské univerzity. (Jak Kuper píše, on i další hovořili na konferenci organizované Evropskou komisí, jejím výzkumným centrem).

·  Neopovrhujte obyčejnými lidmi jako nedůležitými, nebo nenavrhujte, že ta či ona skupina zanikne. Pokud budete lidem líčit budoucnost, v níž nebudou, pak udělají vše pro to, aby se tato budoucnost nestala. Vzpomeňte si na Clintonovou a její povídání o tom, že „udělá vše proto, aby horníci a uhelné firmy byly ze hry.“ A podobně voliči nebudou přijímat technokracii řízenou experty, v níž jsou jejich názory vytlačeny ze hry.

·  V demokracii jsou to obyčejní lidé, ne experti, kdo zadává cíle společnosti. Měli by tedy pomáhat stanovovat vědeckou agendu u témat jako je robotizace, uvedl bývalý šéf WTO Pascal Lamy. Experti mohou jen dávat rady o tom, jak těchto cílů dosáhnout.

·  Experti by měli být skromní. Když budou předstírat vševědoucnost, pak budou potrestáni, kdykoliv udělají chybu – jako se to stalo po finanční krizi. Měli by připustit, že vědecký proces je chaos. Johannes Vogel z Berlínského muzeu k tomu říká – máme co do činění s nejistotou, s rizikem, se selháním.

·   Navzdory nejistotě, experti by měli dát jasnou radu. Lewandowsky radí, aby se uvedly a opakovaly závěry předtím, než se jim přiřadí nejistota. Jeho modelová odpověď je: víme, že oteplujeme klima. Víme, že se otepluje klima. Nejsme si jistí, jak moc teplejší bude vaše zahrádka za 39 let.

·   Zbavte se zkorumpovaných expertů a těch, kteří selhali. Každý expert něco udělá špatně, protože to, co lidstvo neví o jakékoliv věci, vysoce převyšuje to, co víme. Ale i tak, ti, kteří dělají permanentně špatné předpovědi, by měli být ignorováni. Ten, kdo jásal před rokem 2008 nad bublinou na trhu nemovitostí, nemá co mluvit do ekonomie. A všichni experti by měli vyhlásit své zájmy, jak jen otevřou ústa.

·  Experti by měli uznávat praktickou zkušenost běžných lidí. Rybář ví, kde jsou ryby.

·  Experti by měli k normálním lidem mluvit jasně. Být otevřený, mluvit lidsky. Vogel se domnívá, že 10-15 % zdrojů na vědu by mělo být utraceno na komunikaci s veřejností. To sice nedodá lidem expertízu k tomu, aby si sami učinili úsudek. Ale lepší komunikace sníží vzdálenost a zvýší důvěru. Experti se musejí poučit u Trumpa, který komunikuje pomocí obrázků a příběhů, místo čísel a odborného žargonu. V jakékoliv komunikaci je styl důležitější než podstata.

·  Experti by měli propagovat praktický užitek z jejich práce. Američtí republikáni věřili ve vědu, dokud jim věda přinášela technologický pokrok, jako třeba člověka na Měsíci. Jak se vazba mezi vědou a technologií od 70. let oslabila, mnoho republikánů už není pro vědu.

·   Učte školní děti spíše zdroje než fakta. Znát látku je nadhodnocené. Fakta se dají najít na Googlu. Trik je vědět, komu věřit: velké studie akreditovaných akademiků, nebo nějaký náhodný příspěvek na Facebooku.

Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.