Na opěrný bod monetární politiky útočí stále více ekonomů

Přečetli jsme: Američtí ekonomové zpochybňují užitečnost jednoho z hlavních konceptů makroekonomie, který spojuje změny v inflaci s fluktuacemi v nezaměstnanosti.

Milton Friedman zatloukl hřebíček do rakve původní verze Philipsovy křivky před padesáti lety, když správně předpokládal, že USA mohou mít zároveň vysokou nezaměstnanosti i inflaci. A nyní, píše Rich Miller pro agenturu Bloomberg, se stále více ekonomů snaží k věčnému spánku uložit Philipsovu křivku verze 2.0, i když podle ní centrální banky řídí monetární politiku.

Američtí ekonomové zpochybňují užitečnost jednoho z hlavních konceptů makroekonomie, který spojuje změny v inflaci s fluktuacemi v nezaměstnanosti.

Robert Hall, profesor ze Stanfordské univerzity, uvedl, že „Philipsova křivka je hrozný nápad.“

Skepse ohledně Philipsovy křivky má význam, protože FED i další centrální banky počítají s tím, že pokles nezaměstnanosti podpoří růst mezd a tím pádem zvýší inflaci, která je pro ně příliš nízká. Je to klíčové zdůvodnění za plánem americké centrální banky zvyšovat úrokové sazby. Ale jestli křivka nefunguje, pak není jasné, podle čeho se bude monetární politika řídit, aby navedla inflaci zpět ke svému inflačnímu cíli.

Friedman Philipsovu křivku modifikoval a zahrnul do ní ideu tzv. přirozené míry nezaměstnanosti. Pokud by se nezaměstnanost dostala pod tuto úroveň, pak inflace poroste. Teorém zahrnuje také inflační očekávání, tedy pokud spotřebitelé a firmy očekávají nárůsty ceny, pak budou jednat tak, že tento nárůst skutečně způsobí.

Problém spočívá ovšem v tom, že ani upravená verze teorie jaksi neodpovídá praxi. Nezaměstnanost v USA je pod přirozenou mírou. Ale inflace místo toho zpomalila, ne zrychlila a zůstává pod 2% inflačním cílem FEDu.

James Bullard, který pracuje pro FED, ale nepatří tam k hlavnímu proudu, uvedl, že inflační efekty nízké nezaměstnanosti jsou bud‘ neexistující, nebo velmi malé.

I jiní ekonomové začínají mít o Philipsově křivce pochybnosti.

Také bývalý zástupce FEDu Stanley Fischer uvedl, že Philipsova křivka má v moderním světě menší hodnotu, protože už nefunguje.

Významný ekonom Olivier Blanchard se provokativně zeptal, zda by hypotéza přirozené míry nezaměstnanosti měla být odmítnuta. On sám se domnívá, že je možné snížit nezaměstnanost pod tzv. přirozenou míru, aniž by byla riskována vyšší míra inflace.

Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.