Přečetli jsme: Starý přístav Suakin na pobřeží Súdánu bude obnovovat Turecko, které zde obdrželo právo na kotvení vojenských i civilních lodí. V oblasti Rudého moře dochází k nové mocenské dynamice.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan uzavřel dohodu se Súdánem ohledně rozvoje historického přístavu Suakin v Rudém moři. Existují přitom dohady, že k tomu budou využity podezřelé zdroje z Kataru k tomu, aby byla zajištěna základna v blízkosti přístavu Jeddah. Egypt není vůbec nadšen. O posunech v oblasti Rudého moře napsal pro list Asia Times Sami Moubayed.
Podle dohody podepsané v prosince dostalo Turecko exkluzivní právo na to, obnovit přístavní ostrov Suakin v severovýchodním Súdánu s právem na umístění civilních a vojenských lodí Turecka na západním pobřeží Rudého moře.
Tento bývalý osmanský přístav složil jako tranzitní bod pro muslimské poutníky do Mekky. Tuto roli se Erdogan snaží obnovit, a to pod dohledem turecké armády.
Turecko, Katar a Saúdská Arábie v Rudém moři
Na první pohled to může vypadat jako další z Erdoganových kroků, obnovit vliv Turecka ve starých osmanských koloniích v rámci ideologické a politické vlny neo-osmanismu.
Dnes opuštěný přístav byl jednou také vojenským štábem osmanského sultána Selima I. v roce 1517. Později museli Osmané tento přístav předat britským kolonialistům, kteří zde v 80. letech 19. století měli vlastní vojenskou základnu. V roce 1939 byl přístav opuštěný a ponechaný svému osudu. Až nyní se o jeho oživení pokusí Erdoganovo Turecko.
Dohoda o obnovení přístavu v Suakinu je část větší dohody mezi Tureckem a Súdánem. Její cena se odhaduje na 650 milionů dolarů a zahrnuje stavbu nového letiště v Chartúmu, investice do súdánské produkce bavlny, výroby energie a do sil na obilí.
Saúdská Arábie z dobrých důvodů ohledně této dohody zuří. Turecké jednotky se tak dostanou nebezpečně blízko saúdského území. A dále, Rijád je toho názoru, že Ankara sama nemá tolik zdrojů a že v pozadí je katarský fond, který části dohody zafinancuje. Jinak řečeno, Rijád si myslí, že to bude Katar, kdo bude kontrolovat Suakin. A to je pak nutné vidět v rámci pokračujícího konfliktu mezi Saúdskou Arábií a Katarem, který vypukl minulý rok v červnu.
Před sedmi lety se Turecko a Saúdská Arábie ocitaly v syrském konfliktu na stejné straně. Nyní se ale rozešly, a to hned z několika důvodů. K nim patří turecká podpora egyptského Muslimského bratrstva a sbližování s Íránem. Ke zhoršení přispěla právě katarská krize, když se Erdogan přidal na stranu katarského emíra. Katar byl dokonce podpořen vojensky. Je zde umístěno 5000 tureckých vojáků.
Kromě toho není spokojený ale ani Egypt. Vadí mu perspektiva vojenské základny Turecka v Rudém moři. Dále je tu otázka súdánských pretenzí k Egyptu, které by mohla turecká podpora Chartúmu podpořit. Další význam mají zhoršené vztahy mezi Káhirou a Ankarou, kvůli Erdoganově podpoře exprezidentu Morsímu a Muslimskému bratrstvu.
Militarizace Rudého moře
Také další země sledují turecké kroky s obavami. V regionu Rudého moře dochází k militarizaci v reakci na už tři roky pokračující konflikt v Jemenu, který tu vede Saúdská Arábie. Závody o vliv jsou v celém regionu také v oblasti ekonomiky a politiky.
Například Spojené arabské emiráty mají od února 2017 vlastní vojenskou základnu v přístavu Berbera a o dva roky předtím postavily základnu v Eritrei. V říjnu se Erdogan vzdal plánu na základnu v Somálsku, poté co Čína založila tu vlastní v Džibuti. Do oblasti Rudého moře proniká také Jordánsko, zatímco Egypt stále kontroluje Suez.
Vznikání námořních základen tolika aktérů je novinkou. V době studené války to byly jenom Spojené státy a SSSR, které měly tento typ přeshraničního vojenského vlivu. Země jako Čína nebo Spojené arabské emiráty nikdy nepřemýšlely o takové formě expanze.
Turecko a Írán naopak takové ambice měly a stále se snažily o vytvoření kolonií a satelitů. V Rudém moři se tedy snaží o posílení vlivu Turecko, Írán, Spojené arabské emiráty a Čína, Rusko zde není přítomno vojensky vůbec a Spojené státy tu mají jen jednu vojenskou základnu jižně od Džibuti. Další námořní flotily USA jsou potom umístěny ve Středomoří (Neapol) a v Perském zálivu. To ponechává prostor Rudého moře dalším zemím, které po něm mohou toužit či ho okupovat. Pokud si na to troufnou.
Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.