Na začátku února vypukly po celém Rumunsku početné protesty proti tamější vládě. Bezprostředním důvodem byl dekret, který předložila sociálně demokratická strana a který měl dekriminalizovat některá korupční jednání.
Jak informuje agentura Bloomberg, protesty v ulicích, nejmasovější od roku 1989, nastartovala rumunská vláda s dekretem, který měl dát beztrestnost některým případům korupčního jednání. Jejich trestnost měla být omezena škodou na veřejném majetku do 44 tisíc euro (asi 1,1 milionů korun). Vláda pak navrhla další změny.
Jednou z nich má být propuštění trestaných lidí, kteří dostali tresty do 5 let vězení, mimo lidí odsouzeních ze znásilnění nebo recidivistů.
Vládní návrhy musí odsouhlasit parlament a podepsat prezident. Dekriminalizaci korupce vláda vyřešila dekretem. Nicméně ani jedno z témat se neobjevilo mezi veřejně dostupnými informacemi o jednání vlády. To vzbudilo otázky ohledně průhlednosti celé věci.
Vláda se brání argumentem, že oba kroky jsou spojeny se snahou o to ulehčit přeplněným rumunským věznicím. Stav rumunského vězeňství přitom kritizuje Evropská unie.
Protestující nicméně v návrzích vidí něco jiného. Zejména vládní dekret o beztrestnosti korupčního jednání do výše 44 tisíc euro vzbudila u veřejnosti nevoli a podezření, že se tím chtějí konkrétní politici krýt a zajistit si tak beztrestnost pro sebe.
Korupce v Rumunsku
Lídr sociální demokracie Liviu Dragnea čelí nyní soudnímu projednávání případu o zneužití moci. Celkově rumunští státní zástupci pracují na 2000 případech zneužití moci.
Podle Transparency International je Rumunsko čtvrtá nejhorší země v osmadvacítce – o deset čísel pod Českou republiku podle tohoto měření a celosvětově.
Odhadem korupce způsobuje zemi hospodářskou újmu v hodnotě 1 miliardy euro ročně. Program proti korupci, podobný italskému programu „Čisté ruce“ z 90. let, už poslal od roku 2012 před soud celkem 5 tisíc státních úředníků, a to včetně současného premiéra a řadu členů vlády.
Konktrétně podle stanice Euronews se dekret omezující kriminalizaci korupce týká asi 2125 případů. Jen v roce 2015 bylo předáno justici asi 1250 lidí, a to včetně celkem 16 poslanců, pěti senátorů a 97 starostů a místostarostů.
Reakce vlády na protesty nebyla vstřícná. Ministr spravedlnosti Florin Iordache na změnách trvá. Došlo ale k rezignaci ministra hospodářství, který odmítl ve vládě setrvat. Prezident země požaduje, aby navrhované změny prošly referendem a slibuje, že se ohledně vládního dekretu obrátí k ústavnímu soudu.
V důsledku protestů došlo k propadu rumunské měny lea, která ztratila nedávné zisky. Rumunsko je v daný moment nejrychleji rostoucí ekonomikou v EU, především díky volnějších fiskální politice vlády. Oslabení měny by mohlo ohrozit růst, píše dále Bloomberg.
Podle zpráv Euronews ve středu protestovalo po celé zemi na 200 tisíc lidí, zatímco premiér odmítl návrhy a dekret odvolat. V parlamentu došlo k zahájení procesu hlasování o nedůvěře vládě. Stále více zemí v EU i mimo ni, kroky současné vlády odsuzuje jako jdoucí proti principům právního státu.