Aktuálně: Ve Spojených státech se připravuje změna procesu bankrotu. Jde o to, aby daňoví poplatníci nemuseli nést náklady bankrotů.
Ministerstvo financí USA chce změnit proces bankrotu tak, aby daňoví poplatníci nenesli náklady zhroucení bank.
Trumpova administrativa chce přebudovat hlavní pilíř pokrizové finanční regulace novou kapitolou 14. Ta by se měla zabývat procesem bankrotu tak, aby zamezil riziko, že opět daňoví poplatníci budou muset nést náklady za bankovní selhání. Ministerstvo financí bylo pověřeno prezidentem, aby se do této oblasti pustilo. Přišlo s „řádnou likvidací“, která by měla vyřešit problém selhavších bank.
Jak Wall Street, tak i zahraniční regulátoři varovali před zrušením systému, ale ministerstvo financí tvrdí, že chce jen zúžit použití tak, aby mohlo sloužit jako poslední instance. Místo toho, plánuje ministerstvo vytvoření procesu bankrotu pro finanční firmy, které mu se říká „kapitola 14“ – a to má být řešení první instance.
Reformy bankrotu navrhnou, aby akcionáři, management a věřitelé finanční firmy nesly ztráty jejích selhání. Politika administrativy je jasná: nebude tolerována záchrana z peněz daňových poplatníků.
Ministerstvo financí má možnost některé změny přijmout, i bez zákonodárců, ale celková reforma bankrotu by vyžadovala souhlas Kongresu.
Návrh totiž otevírá jednu z nejobtížnějších debat po Velké recesi a jde přímo k srdci legislativa Dodd-Frank, kterou Obama podepsal v roce 2010. Regulátoři mají již nyní možnost zlikvidovat instituce, které by svým pádem mohly ohrozit stabilitu finančního systému. Režim se snažil zabránit tzv. „too big to fail“, tedy (příliš velká banka na to, aby padla), viz například Citigroup či Bank of America během krize.
Kritici říkají, že místo toho, aby se zabránilo bailoutům, tedy záchranám, tak se místo toho kodifikovali tím, že byl vytvořen fond pro půjčky bankám v problémech. Ministerstvo financí si myslí, že současný systém může být zneužit k záchraně věřitelů. Změna by měla být v tom, že například fond bude spíš půjčky garantovat, než že je bude sám poskytovat. A pokud půjčí, tak jen za kvalitní aktiva, která budou sloužit jako záruka.
Ti, kteří si přejí přísnější regulaci Wall Street, mají z návrhů ministerstva financí smíšené pocity. Není prý dobré, aby regulační úřad ztratil manévrovací prostor, je potřeba, aby nadále mohl rozhodovat volně o restrukturalizaci firmy, nejde se prý řídit jedním typem pravidel.
Ani fond, který byl s regulátorem spojen, doposud – tedy od doby svého vzniku – nebyly využity. Stejně tak panují obavy z návrhů ministerstva, že by finanční instituce měly možnost se bránit likvidaci u soudu. Kritici k tomu říkají, že finanční krize jasně ukázala, že mnoho finančních firem má obavy o svou hodnotu, ne o systém.
Steven Mnuchin, ministr financí USA, dodal, že rámec pro bankrot zachová klíčové výhody existujících procesů, tedy jasný, předvídatelný, nestranný – ale zároveň dodá jasné znaky, které jsou šité na míru tomu, jak funguje propojené finanční firmy. Cílem je zajistit odolnost finančního systému, zatímco se budou chránit daňoví poplatníci a podporovat tržní disciplínu.