Jaký je smysl západní “hedvábné stezky”, kterou začal připravovat čtyřspolek USA, Austrálie, Japonska a Indie v regionu Indického oceánu a Tichomoří?
O pokusech USA, Japonska, Austrálie a Indie konkurovat v oblasti Indického oceánu a Tichomoří (Indo-Tichomoří) sílící Číně, napsal pro Asia Times novinář Pepe Escobar.
Čtyřspolek, který se skládá ze Spojených států, Japonska, Indie a Austrálie, vznikl před dekádou jako bezpečnostní mechanismus ostentativně zaměřený na Asii. A Čína ho vždy považovala za strategii zadržování.
Minulý rok v listopadu se čtyřspolek sešel v Manile, aby projednal „alternativy“ k čínské pan-asijské infrastruktuře a jejímu financování – tedy k projektu Jednoho pásma, jedné stezky.
Pak přišel současný summit think tanku v Novém Dillí a podle informací, které publikovaly noviny Asia Times, opustí americký admirál Harry Harris brzy post velitele Tichomoří v Havaji, aby se stal novým americkým velvyslancem v Austrálii.
Harris už sdělil Kongresu, aby se chystal na možnost války s Čínou a trval na tom, aby Austrálie mohla pomoci s udržením mezinárodního systému pravidel v oblasti Indo-Tichomoří. Americký admirál v Novém Dillí sdělil, že Čína je narušitelem v tomto regionu. Tvrdí také, že záměry Číny v regionu jsou křišťálově jasné, že jde o nadvládu Jihočínského moře a že Čína bude brzy vojenským rivalem USA ve všech doménách. A typicky potom viceadmirál Tim Barrett, který velí australskému námořnictvu, volal po konkrétních akcích vůči čínskému námořnictvu v Jihočínském moři.
Všechny tyto kroky zapadají do současného obratu politiky USA od Asie-Tichomoří k Indo-Tichomoří s novým důrazem, který vidí Čínu jako „revisionistickou velmoc“, která se snaží podkopávat mezinárodní pořádek stojící na pravidlech, hlavně prostřednictvím predátorské ekonomiky, jak tvrdí americká strana. Takže současné reakce Pekingu v tom smyslu, že čtyřspolek se snaží o to zpochybnit projekt Jedno pásmo, jedna stezka nejsou vůbec překvapivé.
Nejmenovaný úředník americké vlády sdělil před návštěvou australského premiéra Malcolma Turnbulla v Bílém domě, že strategie čtyřspolku se teprve rodí a do návštěvy premiéra ve Washingtonu nebude hotová. Úvahy, píše Escobar, podle tohoto nejmenovaného zdroje směřují k tomu, že nepůjde o rivalitní projekt, ale o alternativu čínskému projektu.
Hlavní obchodní partner Austrálie?
Čína je jedním z hlavních obchodních partnerů a zdrojů investic Austrálie – Peking a Canberra podepsaly po dlouhém jednání v září minulého roku Memorandum o porozumění ohledně Jednoho pásma, jedné stezky. Obě země už měly dvoustranou dohodu o investicích a v roce 2015 k ní přidaly dohodu o volném obchodu (ChAFTA), její součástí je také letošní nové zhodnocení smlouvy o dvojstranných investicích. Prohloubení této smlouvy by pro Austrálii znamenalo, že přitáhne zájem investic z Číny na své území, zatímco také rozšíří dosah svých vlastních infrastrukturních ambicí v pan-asijském rámci.
Australský byznys má o čínský projekt Jednoho pásma, jedné stezky zájem; vzniklo zde fórum, které má pomoci s investicemi v projektu, zvláště silné vazby má severní Austrálie a Čína. Nicméně politicky se Austrálie orientuje spíše na USA než na Čínu. Jenže dobře informovaní Australané vědí, že klíčovou otázkou, kterou USA uplatňují, je míra blízkých, obchodních vztahů jiných zemí k Číně a jejich vliv na strategické zájmy Washingtonu.
Austrálie by snad mohla využít pár náznaků, které už vyslal jiný člen čtyřspolku, Japonsko ohledně toho, zda se jedná o další verzi pivotu do Asie, který by nahradil ten z pera Baracka Obamy a Hillary Clintonové, ale byl fakticky nástrojem amerického zadržování Číny. Tokio už slíbilo 200 miliard dolarů na hru o investice do infrastruktury. To je částka, na kterou Canberra nedosáhne.
Japonské ambice
Jak míní Escobar, máme tu fakticky soutěž Japonska proti Číně v oblasti půjček po celém světě, včetně řady afrických zemí a také Ruska. Japonské ministerstvo zahraničí se ani nesnaží o to zakrýt svoje úmysly. Jedná se o strategii, která má prosazovat japonskou politiku, včetně svobodné a otevřené indo-tichomořské strategie. Japonská strana pak zdůrazňuje, že jí jde o vysoce kvalitní infrastrukturu. Takže oblast Indo-Tichomoří směřuje k soutěžení mezi Čínou a čtyřspolkem. A to jen těžko pomůže asijským národům v oblasti, míní Escobar.
Austrálie ale na takovou vysokou hru nemá prostředky. Z hlediska australských národních zájmů podle Escobara výhody spolupráce v rámci Jednoho pásma, jedné stezky převažují nad znepřátelením si svého významného obchodného partnera. Austrálie by měla být mostem a nikoliv zdí.
Z čínské perspektivy je Jedno pásmo, jedna stezka otevřeným projektem, do kterého může vstoupit každý. Při srovnání pak iniciativa západního čtyřspolku působí jako strategie, která je příliš malá a přišla příliš pozdě. Obchod a investice? Ve skutečnosti jde, míní autor, o napumpovanou „Hlídku Jihočínského moře“.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.