Nový plynovod TAPI propojí Turkmenstán, Pákistán a Indii prostřednictvím Afghánistánu, který se tak přopojuije do eurasijské hry o nové trasy a investice.
Slavnostní zahájení výstavby nového plynovodu TAPI, který bude spojovat Turkmenistán, Afganistán, Pákistán a Indii, signalizuje podle komentáře Pepe Escobara, že Kábul je připravený podílet se na eurasijské integraci.
Výstavba TAPI, plynovodu v ceně 8 miliard dolarů a délce 1814 km, byla oficiálně zahájena na konci února. Inaugurace projektu se konala na hranici mezi Turkmenistánem a Afganistánem v oblasti Heratu. Slavnosti se zúčastnili vedle hostitele, prezidenta Afganistanu, také pákistánský premiér, turkmenský prezident a ministr pro zahraniční věci Indie.
Pokud vše půjde podle plánu, celý plynovod by měl být hotov do roku 2020. Doposud ale projekt zažíval spíše zpoždění. Důvodem je fakt, že nemůže být realizován bez souhlasu Talibánu.
Podle slov tiskového mluvčího Talibánu Ahmádího s projektem Talibán souhlasí a bude se ho snažit zabezpečit. Podobně se vyjádřil mluvčí jiné frakce Talibánu Niazi. Znamená to, že Talibán tu naznačuje zájem o vlastní díl koláče. Což je podle Escobara něco, co se nestalo od doby prezidenta Billa Clintona, jehož administrativa se rozhodla, že dělat obchod s Talibánem má smysl.
Mluvčí Talibánu Ahmádí teď říká pravdu, když připomíná, že celý projekt se zrodil v době, kdy byl Talibán v Afganistánu u moci. Nakonec z toho nic nebylo, i když představitelé Talibánu byli hosty v Houstonu. Důvodem byla především nemožnost najít shodu ohledně tranzitních poplatků.
Pro Kábul je dnes nejdůležitější otázka bezpečnosti výstavby a provozu plynovodu, neboť jde o projekt, který má dát práci 30 tisícům lidí v zemi a na tranzitních právech by měl zemi přinést 500 milionů dolarů ročně.
V době inaugurace v Heratu se objevily zprávy o tom, že událost se má stát cílem útoku džihádistů vycvičených Íránem. Nic z toho se ale nepotvrdilo. Tyto spekulace mají souvislost se současnou „studenou válkou“ mezi TAPI a konkurenčním podnikem IPI, plynovodem plánovaným mezi Íránem-Pákistánem a Indií. Pod tlakem USA byl tento projekt změněn jen na IP, bez účasti Íránu.
Pro Turkmenistán je projekt TAPI velmi dobrá dohoda, protože tak může diverzifikovat svoje exportní trhy a nemusí se spoléhat jen na Čínu, hlavního odběratele turkmenského plynu.
USA podporují TAPI jednak proto, že zdrojem financování je Asijská rozvojová banka, kterou vede Japonsko, a také proto, že by se jednalo o stabilizační faktor spojující Afganistán, Pákistán a Indii.
Z pohledu Pákistánu jsou velmi potřebnými oba plynovody – TAPI i IP. Plynovod TAPI přivede do země 20 % zemního plynu, které Pákistán potřebuje a pokryje 10 % jeho energetické spotřeby.
V ekonomickém a geopolitickém smyslu se jedná o win-win situaci pro oblast střední Asie a jižní Asie. Sledujeme zásadní změnu v oblasti eurasijské integrace, míní Escobar. Energetický koridor v Turkmenistánu by mohl být propojen s Novou Hedvábnou stezkou a s Čínsko-pákistánským ekonomickým koridorem. Střední Asie by se tak stala propojenější.
Nakonec i rezervovanější Indie nyní podporuje TAPI jako novou stránku společné kooperace mezi všemi čtyřmi národy.
Vedle indických investic v přístavu Čáhbahár v Íránu totiž TAPI nabízí další možnost propojení do střední Asie prostřednictvím Afghánistánu.
Hlavním poselstvím této události je nicméně něco jiného. Ukazuje se, že Afghánistán se pomalu ale jistě dostává do role spojnice mezi střední Asii a jižní Asii. Dalším prvkem tu je potom Šanghajská organizace spolupráce, v rámci které se Rusko, Čína, Indie a Írán budou snažit o to, aby afghánská válka skončila jednou pro vždy…
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.