Z Ukrajiny zní nový požadavek na Rusko. Musí Ukrajině garantovat, že i po realizaci plynovodu Severní proud 2 bude její síť využita k tranzitům do Evropy. Opak prý ohrožuje ukrajinskou nezávislost.
Kyjev našel způsob, jak snížit ztráty, které mu vzniknou z projektu Severní proud 2, napsal ruský deník Gazeta.ru. Bude nutné s Ruskem uzavřít dohodu, která by Ukrajině zaručovala tranzit plynu, v opačném případě by totiž Ukrajina ztratila politický vliv na Německo i na Rusko.
S návrhem přišel představitel Ukrajiny v Radě Evropy Dmitro Kuleba, neboť v případě, že se bude německo-ruský projekt podmořského plynovodu realizovat, bude to pro Ukrajinu znamenat kolosální finanční ztráty a navíc ztrátu možnosti politického nátlaku. Věc se také dotkne východní Evropy, dodal.
Jediným způsobem, jak problém vyřešit, je dohodnout se s Ruskem na garancích ohledně tranzitu plynu. Rusko musí dát právní ujištění, že bude v dodávkách přes území Ukrajiny pokračovat. Na druhé straně by garantem dohody mělo být i Německo, takže by se jednalo nikoliv o dvoustrannou, ale trojstrannou dohodu v trojúhelníku Rusko, Ukrajina a Německo. Tranzit by se měl realizovat za jakýchkoliv podmínek, míní dále ukrajinský diplomat.
Plynovod Severní proud 2 má vést přes Baltské moře do Německa podél stávajícího plynovodu a přepravit 55 miliard kubických metrů za rok, podle plánů začne fungovat v roce 2019. Ukrajinský prezident Petro Porošenko projekt nedávno označil za „geopolitický projekt Kremlu“. Cílem plynovodu je podle něj podrytí evropské jednoty, takže vyzval západní Evropu, aby projektu vzdala, protože ten škodí Ukrajině i východní Evropě.
Mezitím se šéf projektu a bývalý německý kancléř Gerhard Schröder na Petrohradském ekonomickém fóru vyjádřil v tom smyslu, že Evropa nemá k plynovodu Severní proud 2 alternativu.
Ruský prezident Putin zase opakovaně vyzval, aby se věc nepolitizovala. Pro Moskvu jde podle Putina o čistě ekonomický projekt. Ovšem ukrajinský premiér V. Grojsman něco takového „kategoricky odmítl“. Není to komerční projekt, ale nástroj ruské hybridní války, řekl, je nutné realizaci plynovodu zastavit, protože také ohrožuje nezávislost Ukrajiny. Cílem Ruska je podle ukrajinského premiéra zničit ukrajinský plynovodný systém a nahradit ho svým.
Ve Stockholmu probíhá arbitráž mezi ukrajinským Naftgazem a Gazpromem, která už odsoudila ruskou společnost k zaplacení 4,63 miliardy dolarů Naftgazu, což Moskva odmítá. Šéf Gazpromu Alexej Miller nazval rozhodnutí „asymetrickým“, protože podle něj narušilo rovnováhu zájmů dvou smluvních stran.
Hlavním rizikem je nyní skutečnost, že platné smlouvy o tranzitu končí na konci roku 2019. Aby nedošlo k přerušení dodávek, je nutné uzavřít nové, takže Gazprom se Ukrajiny nemůže v následujících letech zbavit.
Podle informací Naftgazu bylo v roce 2017 přes Ukrajinu transportováno 93,5 miliard kubických metrů ruského plynu, nicméně po otevření plynovodů Turecký proud a Severní proud 2 se potřebnost Ukrajiny jako tranzitní země výrazně sníží.
Evropští partneři Gazpromu, mezi nimi hlavně Německo, požadují od koncernu, aby byly dodávky přes Ukrajinu zachovány. Alexej Miller se nechal slyšet, že po zprovoznění nových tras se může potřebnost ukrajinských plynovodů snížit na pouhých 10-15 miliard kubických metrů. A navíc, jak dodal, bude muset ukrajinská strana s ohledem na současné nelehké vztahy mezi Naftgazem a Gazpromem Rusy přesvědčit o ekonomické smysluplnosti nové tranzitní dohody.
Při setkání s Angelou Merkelovou prezident USA Trump vyzval Německo, aby od Severního proudu 2 upustilo. Pozorovatelé se ale domnívají, že je to nepravděpodobné, přestože Trump nabídl, že výměnou začnou jednání o nové obchodní dohodě s EU. Trump jedná ve snaze přímo poškodit ekonomické zájmy Německa, míní odborník Igor Juškov.
Ve své době Američané podobně tlačili na Bulharsko, by se vzdalo projektu Jižního proudu. Jenže Německo, řekl Juškov, je více samostatným aktérem a bude mnohem těžší ho donutit vzdát se už povoleného projektu.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.