Nový americký návrh je v souladu s novou Národní bezpečnostní strategii USA a zaměřuje se na Rusko a jeho hrozbu pro kontinent.
Americký ministr obrany Jim Mattis se bude při návštěvě v Evropě snažit o dosažení širší dohody o posílení NATO V Evropě. Jedná se o plán známý pod zkratkou 30-30-30-30 tedy 30 pozemních praporů, 30 vojenských letek a 30 lodí má být uvedeno během 30 dnů do pohotovosti. Návrh se nezabývá konkrétními počty vzhledem k tomu, že se například velikost praporů početně liší – někde je 600 a jinde 100 mužů. Návrh je ale pro evropské vlády výzvou vzhledem k snížení výdajů na obranu v minulých letech a k problémům s helikoptérami nebo stíhacími letadly, u kterých chybí náhradní díly.
Podle vysokého diplomata v NATO „zde máme protivníka (Rusko) který se může rychle přesunout do Pobaltí a Polska v rámci pozemního útoku. Nemáme luxus mobilizace v rozsahu měsíců“. Podle slov jiného amerického představitele má tato strategie čelit především Rusku a sladit se tou s americkou Národní bezpečnostní strategii, která Rusko viní z toho, že se snaží NATO „otřást“.
Také ruská vojenská cvičení v minulém roce vyvolala obavy. Západní představitelé mluvili o tom, že v nich cvičilo na 100 tisíc vojáků. Byly zde obavy, že by Rusko mohlo cílit na rusky mluvící regiony Pobaltí, což ale Kreml odmítl. Naopak tvrdí, že NATO je bezpečnostní hrozba ve východní Evropě.
S ohledem na Krym v roce 2014 a vojenskou akci v Sýrii v roce 2015 Spojené státy nemají k ruským veřejným slovům důvěru. Chtějí být připraveny na jakoukoliv možnost.
NATO má více než 2 miliony vojáků, takže přesahuje počty aktivního vojska Ruska – kde jde o asi 830 tisíc vojáků. Ruská anexe Krymu vyvolala reakci NATO, které posílilo svoje malé jednotky rychlého nasazení a umístilo čtyři prapory v Pobaltí. Ty zajišťuje USA a působí zde na rotační bázi.
Není ale jasné, jak rychle se aliance dokáže pohybovat na svoje východní křídlo a jak by zde svoje jednotky udrželo. Francie je už dost zainteresovaná v Africe, Británie svoje jednotky omezuje. Podle studie RAND Corporation by Německo, Francie a Británie mohly dát každý dohromady brigádu s malým počtem tanků a dalších ozbrojených vozidel během měsíce.
Není také jasné, jak by tento návrh zapadal do dalších obranných iniciativ v Evropě, které mají zlepšit připravenost Evropanů a snaží se najít řešení pro současné problémy se zbraněmi. V prosinci EU zformovala obranný pakt, který má reagovat na krize a dohodla se na společném vývoji helikoptér a lodí. Prezident Francie Macron chce vznik evropských intervenčních sil.
Jak řekl Reuters další diplomat NATO, „Máme v Evropě jenom určitý počet sil, a ty nemohou být využity ke každému vojenskému návrhu.“