Firmy se musejí přizpůsobovat novým obchodním bariérám a začít myslet na to, jak budou znovu lokalizovat svoji výrobu.
Globalizace se mění ve svůj opak. Celá desetiletí se firmy snažily mít výrobu tam, kde jsou vstupy optimální – tedy práce, infrastruktura a know-how. Nyní ale rostou obchodní bariéry, proto firmy začínají přemýšlet nad tím, jak produkci zase lokalizovat.
Případ firmy Harley-Davidson, to je jen špička ledovce, píše Wall Street Journal (vydání 28/06/2018). Vždyť německé automobilky nyní exportují některé modely do USA z Německa a jiné vyvážejí z USA do Číny. Jakmile ovšem USA uvalí cla, tak to nedává smysl. Airbus varoval Velkou Británii, že když Británie opustí EU, pak to ohrozí jeho fungování v Británii kvůli jednotným regulatorním standardům.
Nabídkové řetězce se reorganizují, aby zvládly lokální trhy. WSJ se navíc optimisticky domnívá, že ztracená a nová pracovní místa se vyrovnají. Skutečné náklady jsou subtilnější: vyšší ceny a menší výběr pro zákazníka.
Před globalizací, připomíná WSJ, firmy vyráběly lokálně, aby se vyhnuly vysokým clům, ale to znamenalo menší výrobní jednotky a vyšší náklady.
S poklesem obchodních bariér a dopravních nákladů se začaly formovat nynější řetězce. Má to velké přínosy pro spotřebitele, tvrdí WSJ, i když ti si to neuvědomují. Například výrobu iPhone zcela v USA a z dílů v USA by znamenalo navýšit náklady asi o sto dolarů.
Globalizace je běžně představována americkým pracovníkům jako zlá, ale pravda je subtilnější, tvrdí článek dále. Rutinní pracovníci jsou outsourcováni, ale výzkum, vývoj, marketing a design směřuje naopak do amerických nadnárodních firem.
Americké nadnárodní firmy tvoří 23 % zaměstnanosti soukromého sektoru, a 79 % výzkumu a vývoje a platí o třetinu víc než průměr soukromého sektoru.
Snížení daní mělo posílit tyto americké silné stránky. Snížení korporátní daně a tresty pro přesunování zisků znamenají podle Bílého domu tlak na to, aby firmy více operovaly v USA.
Rostoucí bariéry obchodu ale tyto benefity zničí. Zpětná vlna proti globalizaci začíná u Číny, kterou firmy využívají jako základnu pro export do zbytku světa. Ale Čína jim to recipročně nevrátila. Používala levnou měnu a propletenec domácích překážek, aby odradila importy.
Podobně jako Čína a Indie také Donald Trump chce, aby nadnárodní firmy vyráběly na místě, kde prodávají. Ale uvalení cel bude mít nezamýšlené důsledky na tyto řetězce. Třeba kanadská ocel používá americké železo, takže cla poškodí obě strany.
Výrobní řetězce se formovaly roky a přes noc se to nezmění. Firmy stále doufají, že se protekcionistická vlna přežene a že se vrátí k logice globalizace. Ale rostoucí množství firem už vytváří záložní plán, který vypadá jako to, co vymyslel Harley-Davidson.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.