Gangy a kriminální násilí vyhánějí z domovů tisíce obyvatel střední Ameriky. Podobný vzorec nyní hrozí i v Nikaragui.
Problém migrace ze střední Ameriky je dlouho v centru zájmu amerických vlád, napsal Jose Miguel Cruz o vztahu mezi migrací a bezpečnostní ve střední Americe a v Nikaragui. Každoročně dorazí tisíce lidí z tohoto regionu na hranici mezi Mexikem a USA, kde jsou potom zachyceni při pokusech překročit nelegálně hranici do USA. Většina žadatelů o azyl v USA pochází z Hondurasu, Guatemaly a El Salvadoru. Snaží se utéct před brutálním násilím gangů a sociálním chaosem doma. Ale jenom malý podíl azylantů pochází z Nikaragui.
Tato středoamerická země se už měsíce potácí v neklidu, jak se povstání proti prezidentovi Danielu Ortegovi stává krvavějším. Doposud bylo zabito aspoň 350 lidí, většina vládními silami. A násilí by mohlo vést k tomu, že také lidé z Nikaragui se dají do pohybu.
Stabilní země
V Nikaragui žije asi 6,2 milionu lidí a patří k nejchudším na západní polokouli. Nicméně zemi se doposud do značné míry vyhýbal problém kriminality a nestability. Například číslo 7 zavražděných na 100 tisíc obyvatel je jedno z nejnižších ve střední Americe. Hned v sousedním Salvadoru jde o 60 ku 100 tisícům. V Hondurasu 43 ku 100 tisícům.
Migrace Nikaragujců tak spíše souvisela s lépe placenými pracemi a jejich destinací byla Kostarika, nikoliv Spojené státy. To se ale může lehce změnit.
Podle autorova výzkumu se vzorec, který studoval v jiných zemích středoamerického regionu, může lehce přenést i na Nikaraguu. Jde o to, jak destabilizující podmínky produkují migraci.
Vláda Daniela Ortegy se snaží od dubna potlačit povstání, které požaduje Ortegův odchod. V polovině dubna začaly v Nikaragui první demonstrace, které reagovaly na změny v systému sociálního zabezpečení. Policie tyto demonstrace rozehnala. Následně se do ulic vydali studenti. A krátce na to protestovaly desítky tisíc lidí po celé zemi.
Outsourcing násilí se může vymknout z ruky
Odpovědí vlády byla policejní represe, najmutí násilníků a státem sponzorovaných para-vojenských skupin, které měly protesty uhasit. Podle lidskoprávních organizací už tyto represivní akce stály životy stovek lidí a na 2000 lidí bylo zraněno. Režim ve skutečnosti outsourcoval násilí vůči protestujícím neformálním ozbrojeným skupinám, které mají spojení se státem. Tyto „para-policejní“ skupiny pracují koordinovaně s Ortegovou Sandinistickou stranou a také s policií, tvrdí například Meziamerická komise pro lidská práva. A nejde vůbec o nějakou novinku, ale o metody známé z Guatemaly, Salvadoru a dalších zemí.
Podle autorova hodnocení je současné násilí, které je pro region nyní „typické“ v podobě gangů, spojeno s historií těchto zemí. Vlády zde využívaly ozbrojené násilníky jako nástroj proti vlastním občanům. Outsourcování státního násilí nyní může aspoň dočasně potlačit disent, ale následně vytvoří podmínky pro více násilí, které už nemá jen politickou podobu, ale je čistě kriminální.
Nikaragui se podařilo se tomuto scénáři vyhnout díky reformám v 90. letech, míní autor. V roce 1979 sandinisté svrhli diktátora Somozu a po revoluci se jim dostala do rukou kontrola nad zbraněmi i policií. V roce 1990 byla jejich vláda nahrazena, v prezidentských volbách vyhrála Violeta Chamorro, která zavedla komplexní reformy, včetně toho, že zavedla jasné hranice mezi policejními složkami, armádou a politickými stranami. Posílila se tak pozice státu.
Podle autorova názoru se ale s návratem Daniela Ortegy do úřadu v roce 2006 tato hranice začala rozpadat. Ortega akumuloval moc, a nakonec zrušil i omezení na zvolení do úřadu. Jeho Sandinistická strana systematicky poškozovala nezávislé policejní instituce. Tím fakticky došlo k oslabení silného státu v Nikaragui.
Jsou zde už důkazy o tom, že kriminální gangy a drogové kartely operují v Nikaragui a využívají současný politický chaos, což přivádí zemi na podobnou cestu jako její další sousedy ve střední Americe.
Podle názoru Cruze se dá počítat s nárůstem migrace z Nikaragui, který bude přímo úměrný tomu, jak se bude rozvíjet politická a bezpečnostní situace v zemi.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.