Zvýšené teploty moří rozšiřují mrtvé zóny bez podmořského života, přispívají k šíření nemocí a mění migraci i populace ryb.
Vysoké teploty moře, které přineslo nezvykle teplé počasí na severu Evropy, budou mít svoji cenu, píše se v článku Euronews. Míní tak například Hand-Martin Füssel, odborník na klimatickou změnu v Evropské agentuře pro životní prostředí. Podle něj bude mít vyšší teplota moře důsledek v šíření nemocí v moři a také nedostatek kyslíku, který ohrozí život v mořích. Nicméně nejhorší dopady oteplení moří se budou týkat podle Füssela subtropické a tropické zóny, kde je vyhlídka extrémně špatná. Povede to ke vzniku mrtvých zón. Například v roce 2016 a 2017 díky vlně veder v Austrálii vymřela polovina Velkého bariérového útesu. V tomto století jsme blízko toho, že korálové útesy prostě vyhynou.
V poslední době se teplota moří v Evropě zvyšovala. Středozemní moře i Severní moře přinesly rekord v teplotách vody, které se měří od roku 1870.
Podle Füssela je nepochybně hlavní příčinou tohoto oteplování nárůst emisí ze skleníkových plynů, mezi nimi hlavně oxidu uhličitého, který vzniká spalováním fosilních paliv a dalších plynů jako jsou například methan a oxid dusíku. Většina lidských aktiv způsobuje v určité míře klimatickou změnu: jde o spotřebu energií, výrobu, dopravu nebo zemědělství – hlavně produkce masa.
Dopady těchto procesů nejsou jenom v tropických oblastech, kde žijí korály. Jde také o dopady, které jsou blízké Evropě: migrace ryb se mění a směřuje na sever, kde jsou k vidění tropické druhy. Ale například výskyt místních druhů ryb – tresky a skvrnité tresky se v Evropě o polovinu snížil. O 250 % se ale zvýšila přítomnost červené parmice nebo štikozubce. Platí to ve srovnání s 80. léty. Dopady jsou potom na místní rybáře, ale díky mezinárodnímu trhu s rybami je spotřebitelé nepocítí.
Dále je zde riziko šíření nemocí, které vznikají v mořích. V Baltském moři jde o infekcí vibriosy – jde o choleru, gastroenteritidu, onemocnění ran nebo sepse.
Konečně k dalším důsledkům pak patří vznik „mrtvých zón“ v mořích. Vysoké teploty moře k jejich vzniku přispívají a jedná se o zóny bez kyslíku, které nemají žádný mořský život. Právě Baltské moře je největší oblast mrtvé zóny na světě. Celkově od začátku 20. století tyto oblasti bez kyslíku expandovaly z 5 tisíc na 60 tisíc metrů čtverečních. Hlavním viníkem jsou dusičnany v hnojivech, ale teplé moře problém zhoršuje.