Prezident Erdogan se bude moct hrdě přetahovat s Trumpem, ale mezitím z Turecka udělá hospodářskou satrapii Číny.
Prezident Recep Tayyip Erdogan se s pomocí Číny snaží nalézt alternativu k půjčkám MMF, což by mohlo ale Turecko obrátit v „hospodářskou satrapii“ Číny, míní článek Davida P. Goldmana pro Asia Times.
Současné finanční problémy Turecka bylo možné očekávat vzhledem ke stavu tureckého bankovnictví i ratingům agentur. Propad turecké měny tento týden moc nepřekvapil. Prezident Erdogan mohl krizi odložit, ale namísto toho se pustil do přímé konfrontace s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli vydání amerického pastora.
Minulý týden spadla turecká lira na třetinovou hodnotu z roku 2014 a obchodovala se s kurzem 6,5 lir za dolar. Turecké hospodářství tak směřuje, píše Goldman, do stavu vysoké inflace, protože ceny dovozů vyskočí a dojde také k vážnému snížení výkonu ekonomiky v oblasti domácí produkce. A prezident Erdogan se svojí páteční řečí dal na milost Číně.
Turecké hospodářství se nejspíš zmenší o 10 až 20 %, popisuje další svůj předpoklad Goldman. Erdogan se ve své politice spolehl na starý trik „kleptokracii třetího světa“ – hlavně na masivní domácí půjčky, které doprovázely masivní půjčování ze zahraničí. Takže současný deficit Turecka činí celkem 6,5 % národního výkonu. A to je velmi blízko případu Řecka v roce 2012.
Turecké firmy si napůjčovaly asi 300 miliard dolarů v cizích měnách a tyto půjčky nyní musejí splatit v devalvované turecké liře. Většina této částky se půjčovala v kurzu 2 liry za dolar, takže se současných kurzem se zahraniční dluh v lirách ztrojnásobil.
Bankovní systém Turecka má nakročeno ke kolapsu: turecké banky poskytovaly některé z těchto půjček a na ně si vypůjčovaly v zahraničí na základě krátkodobých půjček na mezibankovním trhu. Největší banku v Turecku vlastní španělská banka BBVA, takže ke kolapsu snad nedojde.
Čína místo MMF?
Naposledy, když došlo k propadu turecké liry v roce 2001, Turecko si vypůjčilo zdroje u MMF a přijalo striktní politiku škrtů, která byla podmínkou těchto kreditů. Erdogan to ale nejspíš nyní neudělá. V pátečním projevu řekl, že Turecko se bude poohlížet po spolupráci s Ruskem, Čínou a Íránem. Dříve už také řekl, že by země vydala tzv. dluhopisy panda v trhu čínské měny.
To je výhra v loterii pro Čínu, upozorňuje Goldman v souvislosti s dalšími výroky tureckých ekonomů, kteří vidí stabilitu turecké měny svázanou se spoluprácí se zeměmi jako je Čína, která poskytne centrální bance potřebné zdroje.
Podle Goldmana bude muset Turecko prodat některá svoje nejcennější aktiva. S hodnotou liry vůči dolaru na 6,26 má celý istanbulský akciový index hodnotu 35 miliard dolarů. Kdyby si čínští investoři nakoupili v každé společnosti na akciovém trhu podíl, tak to bude Turecku stačit na pokrytí 7 měsíců deficitu běžného účtu, který má. Takže Turecko bude muset prodat mnohem více.
Turecký ekonom Altay Atli řekl čínským médiím, že Turecko nabídne Číně více partnerství v oblasti přístavů a další dopravní infrastruktury. Už dnes čínská státní firma COSCO Pacific vlastní 65 % největšího tureckého přístavu.
Pro Čínu vzniká příležitost „sinifikovat“ (počínštit) si Turecko za levný peníz. Už nyní například společnost Huawei provozuje 5G síť firmy Turk Telecom, čínská firma Alibaba investovala v Turecku do e-obchodní platformy Trendyol.
Prostřednictvím dopravy, infrastruktury, e-obchodování a komunikační sítě bude Turecko absorbováno do širší čínské ekonomiky. Zanedlouho bude čínské hotové zboží proudit do Evropy a na Blízký východ prostřednictvím turecké železnice a tureckých montoven.
Prezident Erdogan, končí Goldman dále, se bude moct i nadále přetahovat s Trumpem a mluvit o národní hrdosti, zatímco z Turecka udělá satrapii Číny.
Už jste se mohli dočíst k tématu.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.