Protesty v Íránu se netýkají jenom hospodářského nedostatku, ale mají hlubší a podstatně širší příčiny.
Nejstarší syn šáha Páhlavího napsal pro americký list Wall Street Journal (vydání 16/08/2018) o situaci v Íránu.
Íránci chtějí svou zemi zpátky, začíná svůj emocionální článek syn šáha. Uvádí, že protesty proti režimu se netýkají jen „cen vajec“, jak říkají ti, kteří s režimem sympatizují. Jsou podstatně širší a hlubší, nejedná se jenom o ekonomickou otázku. Protestní hnutí kritizuje sociální, politické a ekonomické nespravedlnosti islámské republiky. A chápe je jako chorobu právě islámské republiky, její ideologie a struktury. Mí krajané, píše Páhlaví, chtějí ukončit islámskou republiku nejen proto, že je autoritářská, zkorumpovaná a nekompetentní, ale také je neíránská a dokonce proti-íránská.
Režim změnil století používanou vlajku, brání učení literatuře a historii, ženy a minority mají nízký statut občanů. Země, která bývala proslulá svou poezií a hudbou, čelí cenzuře a zákazům v obojím. Iránci už toho mají dost, tvrdí Páhlaví. Iránci chtějí svobodu, spravedlnost a příležitosti, chtějí, aby jejich země požívala úctu a respekt. Chtějí být součástí společenství zemí, být obdivování za svůj kulturní a vědecký přínos starobylých civilizací. Chtějí být partnery ostatních zemí a otevřít novou kapitolu svých dějin.
Jednoduše řečeno, chtějí si vzít Irán zpět od Islámské republiky, píše Páhlaví.
V únoru režim „oslavil“ své 39. narozeniny a nikdy nebyl v krizovější situaci. Čelí několika krizím zároveň, všechny si vytvořil sám. Ekonomika je v chaosu, ekologická devastace, jsou tu stávky a protesty, tvrdí Páhlaví.
Islámská republika vládne strachem. Páhlaví píše, že on sám je přívržencem sekulární demokracie. A cesta začíná tím, že se na rovinu přizná, že Islámská republika je existenční ohrožení Iránu a jeho lidu a že nemůže být reformována. Pak tedy je tu cesta občanské neposlušnosti, veřejných demonstrací, stávek, které se zaměří na kolaps režimu.
Po konci režimu, předvídá Páhlaví, musí být volby k ústavodárnému shromáždění až k referendu o sekulární demokracii.
Páhlaví píše, že on sám nemá v této cestě osobní ambice lídra, spíše chce fungovat jako hlas naděje, jednoty a nástroj změny pro íránský lid.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.