Írán nemá důvody, proč by měl s Trumpovou administrativou jednat. Stačí mu vyčkávat.
Diplomat Seyed Hossein Mousavian napsal pro Al Jazeeru o tom, proč Írán nebude jednat s Trumpovou administrativou. Před svým projevem v OSN prezident Donald Trump tweetoval o tom, že „nemá v plánu“ setkat se s prezidentem Íránu Hasanem Rúháním. Tento vzkaz se objevil po spekulacích o tom, že by se oba politici mohli sejít v rámci jednání OSN.
K tomuto setkání skutečně nedošlo, ale ne proto, že ho odmítl prezident USA. Nedošlo k němu, protože Írán o něj nemá zájem. Jen minulý rok íránská vláda odmítla celkem osmkrát žádost Bílého domu o setkání. Prezident Rúhání i letos řekl, že jeho vláda o přímá jednání nemá zájem. Je proto hned několik důvodů, píše Mousavian.
Na prvním místě Írán nevidí důvody pro to, aby odešel z dohody JCPOA z roku 2015, jejíž vyjednání se táhlo celé roky. Obsahem dohoda adresuje obavy světového společenství, tedy to, aby jaderný program Íránu byl v souladu s Dohodou o nešíření jaderných zdraní a omezil se jen na civilní využití. Dohoda byla ratifikována všemi stranami a podpořila ji rezoluce RB OSN 2231. Podle Mezinárodní agentury pro jadernou energii Írán dohodu plní. S ohledem na to, že Írán i všechny strany dohody uznaly, že jde o hlubokou a rigorózní dohodu, nejsou tu důvody k novému jednání.
Za druhé, současná administrativa Donalda Trumpa realizuje jestřábí politiku, volá po válce a neustále vyhrožuje – to je její strategie, jak přivést Írán k jednání. Pod vlivem Izraele USA plánují uzavřít protiíránské spojenectví na Blízkém východě.
Podle Mousaviana tato strategie fungovala se Severní Koreou, ale nezabere v případě Íránu. Teherán totiž díky ní pochybuje o tom, zda je Washington opravdu připraven jednat. Odchodem od dohody USA také zpochybnila svoje vlastní sliby a spolehlivost jako partner.
Za třetí: je jasné, že současné administrativě jde o tlak na změnu režimu v Íránu. Která vláda na světě by chtěla jednat s někým, kdo veřejně vyhrožuje jejím svržením?
Za čtvrté: Teherán nebude jednat s nepřátelskou vládou, která sama může brzy padnout. Každým dnem roste možnost, že Trump bude čelit impeachmentu. Ale i kdyby tato situace nenastala, je velmi pravděpodobné, že Trump nezíská nominaci na svoje zvolení v roce 2020. Trump má nejhorší ratingy popularity ve srovnání s posledními 9 prezidenty v úřadu před ním. To, že se lídři světových zemí začali na Valném shromáždění OSN smát Trumpovým výrokům o tom, že jeho vláda dosáhla více, než jakákoliv jiná v dějinách, je příznačný.
S ohledem na tyto okolnosti může Írán čekat na to, až Donald Trump ztratí moc a začne jednat až s jeho nástupcem, který by mohl být přijatelnějším partnerem k vyjednávání. Jak Mousavian míní, Teherán má času dost, jeho evropští partneři už vytvořily mechanismus, jak umožnit Íránu mezinárodní platby (viz zde), ke kterému se nejspíš brzy přidá i Čína a Rusko.
Teherán si jednoduše počká dva roky, až tato administrativa skončí. Nebo by mohl zvážit jednání s Trumpem. To ale jen v případě, že americký prezident drasticky změní svoji rétoriku a přístup.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.