Autor knihy Konec dějin hovoří o tom, v čem měl Marx pravdu, o vyzyvatelích liberální demokracie a o tom, proč se bojí války mezi USA a Čínou.
Historie se Fukuyamovi pomstila, na vrcholu liberálního veselí napsal, že jsme možná svědky konce ideologické evoluce lidského druhu, místo ní nastoupí univerzálnost západní liberální demokracie jako konečná forma lidské vlády.
Nu, dvacet šest let poté, od USA k Rusku, od Turecka k Polsku a Maďarska k Itálii, naopak roste neliberální internacionála a Fukuyama napsal novou knihu Identity: The Demand for Dignity and the Politics of Resentment.
Francis Fukuyama si ovšem dává pozor, aby zdůraznil kontinuitu svého myšlení. Prý už v roce 1992 řekl, že moderní demokracie dodává mír a prosperitu, ale lidé chtějí víc. Liberální demokracie ani nedefinuje, co to dobrý život je, nechává to na jednotlivcích, ti jsou ale odcizení a bez cíle, takže připojit se ke skupině s identitou naplňuje jejich smysl pro společenství.
Kritikové prý nečetli řádně jeho knihu Konec dějin a poslední člověk, kde píše o hrozbách demokracie.
Fukuyama, který má sice japonské kořeny, ale sám se považuje za Američana, se zpočátku identifikoval s neokonzervativci, jeho mentorem byl Wolfowitz. V roce 2003 ale Fukuyama zalitoval své podpory války v Iráku, považuje ji nyní, spolu s finanční deregulací a chybným vytvořením eura, za kardinální chybu. Jsou to politiky vedené elitami, které se ukázaly být katastrofální.
Fukuyama si nemyslí, že socialismus ve smyslu vlastnictví výrobních prostředků může fungovat, něco jiného je ale redistribuce, která by zmírnila nerovnováhu v příjmech i bohatství, ta by se měla vrátit. Politika Thatcherové a Reagana měla prý katastrofální důsledky, oslabila odbory, vyjednávací sílu běžných pracovníků, způsobila nárůst oligarchické třídy a rozšíření její politické moci. Co se financí týče, je prý potřeba tvrdě regulovat, protože jinak za to budou platit všichni ostatní.
V rozhovoru Fukuyama šokoval prohlášením, že v určitých věcech měl podle něj Marx pravdu. Hovořil o krizi nadprodukce, že dělníci budou ožebračeni a bude malá poptávka. Pravděpodobným rivalem liberální demokracie podle Fukuyamy není socialismus, ale čínský státní kapitalismus. Číňané prohlašují, že je nejlepší, protože garantuje stabilitu a růst po dlouhou dobu, což demokracie neumí. Když budou za třicet let ekonomicky silnější než Spojené státy, lidé budou bohatší a země se udrží pohromadě, pak to bude silný argument.
Fukuyama se bojí možné americko-čínské války. Nemyslí si, že by šlo o záměrný útok jedné země na druhou, jako když Německo provedlo v roce 1939 invazi do Polska, spíš se obává, že ve válku přeroste lokální konflikt například s Tchaj-wanem nebo Severní Koreou, možná se vyostří napětí v Jihočínském moři.
Fukuyama se také vyjádřil k Brexitu. Uvedl, že dělat referendum v zemi s parlamentním systémem je velká chyba. Také si myslí, že „neliberální demokracie“ není konec historie. Lidé by se měli trochu uklidnit, říká na konec.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.