Reuters. Řecko a jeho věřitelé obnovili po dlouhé pauze revizi záchranného balíčku. Řecká vláda se odhodlává k závazku ještě větší austerity (škrtů) výměnou za zdroje nutné k uchování solventnosti.
Revize se táhne už měsíce, částečně i kvůli rozkolu mezi EU a MMF ohledně řeckých fiskálních cílů a výhledů pro příští rok – kdy současný záchranný program vyprší – a také za tento horizont.
Aby bylo dosaženo průlomu v patové situaci, řecká vláda minulý týden souhlasila s předběžným uzákoněním ekonomických reforem, včetně škrtů v odpočitatelných položkách u daní z příjmů a v penzích. Tato opatření by platila od začátku roku 2019, tedy v roce, kdy se mají konat parlamentní volby.
Opatření by začala působit, pokud by se vládě nepodařilo dosáhnout cíle primárního přebytku ve výši 3,5 % HDP od roku 2019, ovšem za podmínky, že jakýkoliv dopad by byl vyrovnán jinde.
„Snažíme se získat dohodu pro další setkání Euroskupiny v březnu, řekl zákonodárcům řecký ministr financí Euklid Tsakalotos.
Věřitelé požadují, aby Řecko dosáhlo navíc úspory ve výši 2 % HDP a splnilo tak cíl 3,5 % primárního přebytku – který nezahrnuje platby za obsluhu dluhu – který je stanoven pro rok 2018 a pro další období.
Zástupci věřitelů budou požadovat opatření ve výši 1 % na snížení nezdanitelného základu a 1% snížením penzí, řekl zdroj obeznámený s vyjednáváním s Řeckem.
Vláda odhaduje, že za rok 2016 přesáhne primární přebytek 2 % HDP, vysoko nad hranicí věřitelů ve výši 0,5 % poté, co se ekonomika neočekávaně vrátila minulý rok k růstu.
„Aniž by to bylo oficiálně řečeno, Řecko si přeje, aby celková dodatečná opatření měla hodnotu kolem 1,5 % HDP poté, co přebytek skončil lépe, než bylo očekáváno a po lepším ekonomickém výkonu,“ uvedl zdroj blízký jednáním.
„Instituce by mohla prodebatovat postupné zavedení snížení penzí,“ řekl další zdroj.
MMF, který se stále ještě nerozhodl, jestli se bude řeckého třetího záchranného balíčku bude či nebude účastnit, uvedl, že Řecko cíle nemůže splnit, dokud mu nebude poskytnuta velká úleva dluhu a pokud nezavede další utahování opasků.
Úleva dluhu je ovšem odmítána několika evropskými věřiteli, především Německem.
Nejistota znovu rozpoutala obavy o další možné finanční krizi, neboť investoři jsou už tak nervózní ohledně oživení populistů v Eurozóně vzhledem k volbám v Nizozemí, Francii a Německu.
Řecko nepotřebuje nové půjčky až do třetího čtvrtletí, ale jestliže nebudou včas splaceny záchranné zdroje, bude čelit zvýšenému riziko defaultu na splátku dluhů v červenci, které obnášejí 7,5 mld. eur.