Japonská centrální banka je tak po té švýcarské druhou největší centrální bankou na světě.
Japonská centrální banka je první ze zemí G7, která má ve svém držení aktiva ve vyšší hodnotě, než je HDP celé země, napsala agentura Reuters. Jde o následek politiky kvantitativního uvolňování, které mělo bojovat proti deflaci.
Aktiva japonské centrální banky mají například pětkrát vyšší hodnotu než aktuálně nejhodnotnější firma světa Apple a dokonce 25x vyšší hodnotu než japonská firma Toyota.
Aktiva jsou navíc vyšší než HDP hned pěti rozvíjejících se zemí – Turecka, Argentiny, Jižní Afriky, Indie a Indonésie.
Japonská centrální banka je tak druhou největší centrální na světě po Švýcarské centrální bance.
Analytici hodnotí politiku Japonska rozporně. Na jedné straně chválí specifickou politiku za to, že Japonsko uniká deflačním tlakům, na straně druhé se centrální banka neblíží svému inflačnímu cíli ve výši dvou procent, ani nedošlo k výraznému oživení domácí poptávky či růstu.
Investoři se domnívají, že inflační cíl centrální banky je příliš ambiciózní a nutí ji nakupovat masivní množství dluhopisů a akcií, přestože jiné banky ve vyspělých zemích už přecházejí k normalizaci monetární politiky.
Agresivní nákupy aktiv vedly k tomu, že Japonská centrální banka drží 45 % japonských vládních dluhopisů, čímž úspěšně vytěsnila jiné banky a soukromé investory. Někteří analytici pro Reuters přímo říkají, že politika centrální banky není udržitelná a banka utrpí ztráty, pokud bude nucena zvednout úrokové sazby na dvě procenta.
Guvernér centrální banky Kuroda si od této politiky sliboval přiblížení se inflačnímu cíli, ceny ale vzrostly jen na chvíli po zavedení daně z prodeje v roce 2014.
V roce 2013 přišel premiér Abe s novým přístupem, tzv. abenomikou charakterizovanou „třemi šípy“, monetárním uvolňováním, fiskálními výdaji a ekonomickou reformou.
Nástup Kurody je spojen se zrychleným růstem ekonomiky, jenže v reálných číslech už to nevypadá tak úžasně, upozorňuje Reuters. Centrální banka nyní zpomaluje nákupy dluhopisů, cílem je 80 bilionů jenů za rok. Navíc, Japonská centrální banka kupuje i akcie, v prvním roce Kurodova úřadování to byly akcie za jeden bilion jenů.
Když ale centrální banka navýšila své nákupy až na šest bilionů jenů, japonské akcie začaly zaostávat za dalšími trhy.
Takto silné působení centrální banky na trzích je velice kontroverzní. Kritika zaznívá i ze samotného Japonska, týká se především toho, že centrální banka v určitých segmentech „luxuje“ likviditu především na domácím trhu dluhopisů.
Japonská centrální banka nyní oznamuje, že bude snižovat frekvenci nákupu dluhopisů a bude se snažit o delší obchodování s dluhopisy na sekundárním trhu.