Evropská unie se snaží posílit spolupráci a růst v Africe v souvislosti s problémem migrace. Čína v Africe postupuje jinak.
Čínský vliv je na africkém kontinentu dominující a Západ má co dohánět. I o tom debatovalo na fóru EU-Afrika ve Vídni, informuje rakouský list Kurier. Fórumvzhledem k předsednictví EU organizovalo Rakousko.
Americký investor Jim Rogers popsal situaci v Africe jasně: Číňané jsou všude. Jistěže jsou na trzích přítomny i firmy britské či francouzské, ale s Čínou se to nedá srovnat.
Cílem fóra EU-Afrika bylo navýšit přítomnost EU v Africe. Evropa dlouho vnímala africký kontinent jako symbol bídy, hladomoru či migrace a také jako příjemce pomoci. Ale Peking rozpoznal potenciál kontinentu už dávno.
V letech 1995-2016 se export Číny do Afriky navýšil 25x, jedná se především o stroje, elektroniku a spotřební zboží. Kdežto exporty USA či Německa se za stejné období zvýšily jen dvakrát.
Do Afriky jdou také čínské peníze. Čína masivně investuje do infrastrukturních projektů, do silnic, dálnic, ale i do těžby a zemědělství. Do Afriky se také přesouvá produkce, například textilní, protože rostoucí čínské náklady jsou pro tuto výrobu nerentabilní.
Čína ovšem své investice, na rozdíl od Evropy, nespojuje s lidskými právy či reformami. Ale má to i háček, 60 % pracovních míst v Africe, která jsou takto vytvořena, jsou obsazena zase Číňany.
S ohledem na migraci má nyní Evropa velký zájem posílit spolupráci. Rakouský kancléř to shrnul v jediné větě: „růst v Africe znamená pro mladé lidi jinou perspektivu než migraci“.
K tomu je potřeba mnoho změn, třeba v obchodní politice, která je stále chápána koloniálně. Kritizována je i dohoda z Cotonou (upravuje vztahy mezi EU a africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi, přijata v roce 2000, nahradila úmluvu z Lomé z roku 1975, cílem bylo vymýtit chudobu, pozn. red.), která prý nerovnost mezi regiony ještě zvýšila. Díky ní mohla EU vyvážet své produkty na africké trhy bez cel, což způsobilo částečné zhroucení místních trhů, typickými příklady jsou drůbež nebo použité oblečení.
I africké státy mohly vyvážet bez cel, jenže většinou nedokázaly vyhovět evropským normám kvality. Navíc, kromě surovin, většina afrických zemí neměla moc co nabídnout. Problémem konaného fóra bylo, že o nové dohodě EU nejedná s celou Africkou unií, ale s jednotlivými zeměmi, což může asymetrii ještě prohloubit, informuje Kurier.