Proč je v americkém establishmentu nepopulární stažení vojska ze Sýrie správným rozhodnutím amerického prezidenta?
Bývalý indický diplomat M. K. Bhadrakumar píše pro Asia Times o důvodech, proč je Trumpova rozhodnutí stažení vojsk ze Sýrie správné.
Nejméně polovina z prezidentování Donalda Trumpa je prostě promarněná sada slibů a očekávání v zahraniční politice (kromě Korejského poloostrova), pak se vše ale dramaticky změnilo 19. prosince, píše bývalý indický diplomat.
Je potřeba tento vývoj vidět spolu se spěchem USA ve vyjednávání s afghánským Tálibánem, což by byl konečně posun k míru – a také splnění slibů kandidáta Trumpa – budovat zemi, a ne podporovat extravagantní vojenská dobrodružství.
Jenže jedna zásadní otázka zůstává: je na takový krok připraven americký establishment? Zatím to moc nevypadá, soudě i podle rezignace Jamese Mattise na funkci ministra obrany.
Vladimir Putin už také zapochyboval, zda bude Trumpovo rozhodnutí vynuceno šéfy Pentagonu.
Trump je outsider ve Washingtonu, to stále platí. Zároveň má stále popularitu u většiny amerického lidu, který už má amerických nekonečných válek v zahraničí plné zuby. Což může být rozhodující faktor v celé kalkulaci, tvrdí Bhadrakumar.
Už nyní se formuje koalice různých zájmových skupin, které nechtějí, aby se USA stáhly ze Sýrie. Pro ty válečníky studené války je válka v Sýrii válkou v zastoupení proti Rusku. A proti Trumpovu rozhodnutí využívají tři argumenty. První je, že Trumpovo rozhodnutí mate spojence USA. Druhé, že tím rozhodnutím obětoval Kurdy. Třetí, že stažení se ze Sýrie poškozuje boj proti Islámskému státu.
Jaký bude dopad na situaci v Sýrii, rozebírá dál indický diplomat. Islámský stát už má jen zbytkové teroristické skupinky, poté co byl jednoznačně poražen v Iráku. Syrské vládní síly a jejich spojenci nesli tu hlavní tíži boje proti ISIS, stačí si vzpomenout na Aleppo. Oni určitě svou práci dokončí, nepochybuje indický diplomat. Bezesporu je v jejich zájmu co nejrychleji stabilizovat bezpečnostní situaci. Stažení amerických jednotek by to mohlo paradoxně urychlit, protože to byli právě Američané, kdo do značné míry bránili boji proti Islámskému státu. Však dobře víme, píše narovinu Bhadrakumar, kdo se schovával pod americkými bezpečnostními zónami ve východní Sýrii. Bezletové zóny bránily syrským a ruským stíhačkám vyřídit si to s představiteli Islámského státu – USA tím letecky chránily teroristy, tvrdě píše Bhadrakumar.
Někteří Američané se snaží vytvořit iluzi, že oni a jen oni sami vyhráli válku proti Islámskému státu. Skutečně tomu tak není, bez 2000 amerických vojáků se Sýrie nezhroutí. Rusové a Íránci už si poradí, protože právě je terorismus v Sýrii ohrožuje.
Není tedy chytřejší, ať si s tím poradí jiní? Stačí si vzpomenout na tragédii Bejrútu roku 1983. To se může znovu stát v Sýrii, kde se turecká armáda chystá na kurdské milice, zatímco 2000 amerických vojáků tam sedí jako kachny ve 12 základnách v rozsáhlém území asi třetiny Sýrie.
A co Saúdové a další? Realita je, že Saúdská Arábie, Katar, Jordánsko a Spojené arabské emiráty už ze syrského konfliktu odešly. Egypt na to nemá žaludek a Turecko je samozřejmě jinde. Takže o jakých spojencích se to v USA mluví? A odpověď je, že je to hrstka britských a francouzských operativců a horda západních žoldáků. Hrůzný vtip, že, píše tvrdě Bhadrakumar.
Američané v Sýrii jsou ti, kteří zkazili, co mohli, uzavřeli se do geopolitického konfliktu, který nemá moc co dělat s bojem proti terorismu a jen bránili stabilizaci situace v Sýrii. Trump oznámil své rozhodnutí v době, kdy se v Ženevě dohodla pansyrská komise o vytvoření nové ústavy, která bude pracovat pod dohledem Spojených národů.
A pak je tu kurdský faktor, finišuje autor. Spojení s kurdskými milicemi velice poškodilo americko-turecké vztahy. Turecko nikdy nedovolí vytvoření kurdského státu u svých hranic a toto sdílí i s Irákem, Íránem a dokonce i se Sýrií, v tomto ohledu.
Jenže bez silného partnerství s Tureckem, které už jaksi „dohlíží“ na řadu regionů, budou mít americké strategie problémy – od širšího Blízkého východu, východního Středomoří, Balkánu, v oblasti Černého moře i na Kavkaze. Tohle si mohou USA dovolit?
USA udělaly velkou nespravedlnost tím, že Kurdům daly falešnou naději. Nechte je, radí indický diplomat. Smíří se s Damaškem, využijí přímluvy od Ruska. To, že se části zvláštních sil Pentagonu spojily s Kurdy, vytvořilo romantickou představu, že pro ně vytvoří nezávislou zemi. To se nikdy nemělo stát.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.